Janukovyč: „Moci na Ukrajině se chopily fašistické síly“

Rostov na Donu – Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč je v Rusku. Z Rostova na Donu dnes žádal dodržení dohody, kterou v únoru podepsal s opozicí a zástupci Evropské unie. Ukrajincům se omluvil za to, že nedokázal udržet pořádek v zemi, otázku svého souzení před mezinárodním tribunálem v Haagu však považuje za předčasnou. Nejdříve by podle něj měly být všechny násilné trestné činny, ke kterým v zemi došlo, vyšetřeny. Janukovyč se i nadále považuje za legitimní hlavu Ukrajiny.

„Jsem odhodlán i nadále bojovat za budoucnost Ukrajiny, proti těm, kteří používají strach a teror a snaží se zmocnit Ukrajiny,“ prohlásil Janukovyč. Kyjev podle něj zaplavili neonacističtí a fašističtí ozbrojenci, kteří ničili veřejné budovy i chrámy a napadali obyčejné občany. „Je to nezákonnost, teror a absence moci. Doslova vytahovali poslance z parlamentu, táhli je na Majdan a tam je nutili, aby hlasovali pro (protiústavní zákony),“ dodal sesazený prezident.

Na tiskové konferenci volal po vyklizení ulic a obnovení pořádku v Kyjevě i v dalších ukrajinských městech. Zároveň ale přislíbil, že o vojenskou pomoc z Ruska nepožádá. Do konce září by se podle Janukovyčových představ měla v zemi realizovat ústavní reforma a v prosinci 2014 by se pak měly konat předčasné prezidentské volby. Volby, které vyhlásil ukrajinský parlament na 25. května, považuje Janukovyč za nelegitimní a kandidovat v nich nehodlá.

Janukovyč se omluvil, ale ne za mrtvé

„Rád bych se omluvil ukrajinskému lidu za to, že jsme nedokázali v zemi udržet stabilitu a dopustili, aby zavládlo bezpráví,“ prohlásil. Později pak pokračoval: „Želím obětí nepokojů, zašel bych do každé rodiny bez ohledu na to, na které straně barikády stála.“ Vinu za krveprolití, ke kterému došlo v Kyjevě, nicméně dává Západu a jeho „nezodpovědné“ politice.

Prezident, o jehož legitimitu se vedou spory, se vyjádřil také k současné situaci na Krymu. Ta je podle něj přirozeným důsledkem situace. Tamní obyvatelstvo totiž povstalo a odmítá „banditskou vládu nacionalistů a banderovců ustavenou v Kyjevě“. Vznikající oddíly domobrany na Krymu podle něj chtějí bránit životy svých rodin a svůj majetek před těmito radikály.

Strach o život

Janukovyč byl od víkendu nezvěstný. Podle svých slov musel uprchnout z Ukrajiny, protože se bál nejen o svůj život, ale i život svých nejbližších. Cestou z Kyjeva do Charkova, kam Janukovyč zamířil za svými povinnostmi, se na jeho kolonu údajně střílelo. „Vůz ochranky, který mě chránil, se dostal do křížové palby,“ uvedl Janukovyč. Stupňovat se měly také výhrůžky.

Podrobnosti o přechodu hranice neuvedl, řekl jen, že mu pomohli „vlastenečtí důstojníci“, kteří splnili svou přísahu. Do vlasti se ale chce vrátit jen tehdy, když mu bude i formou mezinárodních garancí zaručena bezpečnost.

Parlament chce Janukovyče postavit před soud

Ukrajina ve středu vydala na Janukovyče mezinárodní zatykač. Tamní prokuratura později oznámila, že požádá Moskvu o vydání sesazeného prezidenta, pokud se potvrdí, že se nachází v Rusku.

Podle ukrajinského parlamentu by se Janukovyč měl před soudem v Haagu zodpovídat ze „zločinů proti lidskosti“. Ukrajinci Janukovyče viní ze smrti téměř 90 lidí, které minulý týden zabili snajpři v centru Kyjeva. Jeden z opozičních poslanců dokonce tvrdí, že z tajných dokumentů vyplývá záměr Janukovyče potlačit demonstrace na Majdanu nekompromisní střelbou do davu. Pravost dokumentů ale nebyla ověřena.

Kromě Janukovyče prokuratura stíhá pro stejné podezření i exministra vnitra Vitalije Zacharčenka, bývalého prezidentova kancléře Andrije Kljujeva a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku, jakož i bývalé velitele tajné služby a vojsk ministerstva vnitra.

Legitimní, nebo svržený prezident?

Janukovyč se i nadále považuje za řádně zvolenou hlavu státu. Experti oslovení Českou televizí se ale staví spíše na stranu Majdanu a jeho odvolání považují za platné.

„Legitimita pochází od lidu. Parlament - zákonně zvolení zástupci lidu – zůstali v Kyjevě. Dali legitimitu vládě, odvolali prezidenta. Mám-li já volit mezi legitimitou prezidenta, který nese vinu za krvavé vyostření na Majdanu a který uprchl ze země, a legitimitou parlamentu, který zůstal a snaží se i přes složitou situaci plnit své povinnosti, pak jednoznačně stojím na straně parlamentu,“ míní analytik mezinárodních vztahů a bývalý diplomat Vladimír Votápek.

„Prezident Janukovyč byl odvolán v procesu, který neodpovídá ukrajinské ústavě. Na druhou stranu ale vidíme, že všechny kroky, které se odehrály na Ukrajině, mají jistou míru legitimity právě v tom, že je schválil parlament,“ podotkl právník Cardiff Law School Jiří Přibáň.

„Sesazenému“ prezidentovi hrozí doživotí

V případě odsouzení za zločiny proti lidskosti by Janukovyčovi a jeho lidem mohlo hrozit až doživotí. Exprezidentovi spolupracovníci se nicméně od soboty nalézají neznámo kde. Jak ale upozornil právník Cardiff Law School Jiří Přibáň, je otázkou, zda Janukovyče a jeho spolupracovníky vůbec lze soudit v Haagu. „Ukrajina neratifikovala římskou dohodu, podle které je zřízen mezinárodní soud. Tato dohoda tedy není účinná na území Ukrajiny,“ upozornil. Navíc k obvinění ze zločinů proti lidskosti je třeba skutečně závažné a systematické porušování lidských práv. Podle Přibáně však není v tuto chvíli jasné, zda se i přes padlé v kyjevských ulicích takového jednání Janukovyč skutečně dopustil.

Sesazeného prezidenta mají v hledáčku také švýcarské úřady. Prokuratura v Ženevě ho vyšetřuje kvůli podezření z praní špinavých peněz. Samotnému Janukovyčovi i jeho synu Oleksandrovi už obstavili jejich tamní majetek. K preventivnímu zmražení bankovních účtů Viktora a Olelsandra Janukovyče a dalších 16 lidí spojených s bývalou ukrajinskou vládou dnes přikročilo také Rakousko. (více zde)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině, píše AFP

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 2 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 10 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 12 hhodinami

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si zřejmě vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...