Minsk – Ales Michalevič, jeden z opozičních běloruských kandidátů na prezidenta, popsal způsob, jak s ním ve věznici zacházela běloruská tajná služba KGB. Michalevič na tiskové konferenci řekl, že tajná služba ho ve vazební věznici tvrdě mučila. Své zážitky přirovnal ke koncentračnímu táboru. Na svobodu se dostal před několika dny díky tomu, že s KGB podepsal dohodu o spolupráci.
„Odváděli nás nahé do zvláštní cely, kde jsme museli stát s roztaženýma nohama, prakticky v provaze,“ popsal poměry ve věznici Michalevič. Jindy prý zatčení museli několik desítek minut stát opření rukama o stěnu v místnosti, kde bylo méně než deset stupňů, podlahy v celách byly natřené acetonem a vězni celou dobu dýchali výpary.
Michaleviče ani další zatčené prezidentské kandidáty nesměli ve vězení navštěvovat advokáti. Domnívá se, že to bylo proto, aby jim nemohli říct, jak je s nimi zacházeno.
Michalevič byl z vězení propuštěn 19. února. Aby se dostal ven, musel podepsat s KGB dohodu o spolupráci, polským médiím ale řekl, že s tajnou službou spolupracovat v žádném případě nehodlá. „Rozhodl jsem se to podepsat, ale dnes jsem oznámil, že jsem nebyl a nebudu spolupracovníkem, zbavuji se všech závazků.“ Očekává, že poté, co popsal mučení médiím, bude znovu zatčen.
Stejně jako další opoziční prezidentští kandidáti byl i Michalevič obžalován z organizace nepovolené demonstrace a účasti na ní. Demonstranti protestovali proti průběhu a výsledkům prezidentských voleb, v nichž počtvrté získal úřad hlavy státu autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. Původně bylo zatčeno asi 600 osob. Většinu z nich úřady potrestaly pokutou nebo několikadenním vězením. Obžalováno bylo více než 40 lidí. Předminulý týden soud na čtyři roky do vězení poslal Vasila Parfjankova.
V minské věznici KGB čekají na soud i další opoziční kandidáti. Uladzimira Njakljajeva zbili v den prezidentských voleb do bezvědomí. V tu dobu pro něj ještě mohli Bělorusové hlasovat. Do nemocnice ho dotáhli neznámí lidé oblečeni v černém na prostěradle. Jeho příbuzní se o něm dozvěděli až o týden později, když úřady oznámily, že je ve vězení KGB.
Njakljajeva koncem ledna policie převezla do domácího vězení. V bytě s ním a jeho manželkou se usadili příslušníci KGB, kteří politika hlídají 24 hodin denně. Manželé nesmí zavřít dveře do ložnice, Njakljajev nesmí zatelefonovat svým dcerám.
Během povolebních demonstrací byl zatčen i Andrej Sanikov. Tvrdil, že Bělorusové si zaslouží lepší život. Stejný názor zastávala i jeho manželka, novinářka Iryna Chalipová. Sanikov byl 19. prosince na hlavním minském náměstí tvrdě zbit. Když se ho Chalipová pokoušela se zlomenýma nohama odvést do nemocnice, oba zadržela tajná policie. Okamžitě po zatčení se úřady začaly zajímat o jejich syna Danila. Sociální pracovnice si ho chtěly odvést, protože byl oficiálně bez rodičů. Danilova babička okamžitě podala žádost o svěření vnuka do své péče.
Podle běloruských novinářů je zájem úřadů o Danila jen odplatou Iryně za to, že během volební kampaně vystupovala se svým mužem před voliči a vyzývala ženy, aby myslely na budoucnost svých dětí a aby v den voleb přišly se svými muži na hlavní běloruské náměstí. Poté, co médii proběhly zprávy o zájmu úřadů o malého Danila, školská správa okamžitě popřela jakékoli snahy o jeho odebrání. Iryna je nyní v domácím vězení, nehne se od syna a čeká, co bude s jejím manželem.
