V Norsku začal odvolací proces v případu údajného nelidského zacházení s vězněným teroristou Andersem Breivikem. Loni v dubnu soud rozhodl, že Norsko porušilo některá atentátníkova práva, především kvůli držení Breivika v samovazbě. Soud naopak odmítl, že by přísnou kontrolou korespondence bylo porušeno Breivikovo právo na soukromý život. Obě strany se proti verdiktu odvolaly. Pravicový extremista si ani tentokrát při příchodu k soudu neodpustil nacistický pozdrav.
Jak žije nejznámější vězeň Norska? Soud znovu řeší způsob Breivikova věznění
3 minuty
Události: Soud opět řeší podmínky v Breivikově vězení
Breivik v roce 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil bombu, která zabila osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utoya. Soud mu za to udělil 21 let vězení, což je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit. Breivikův pobyt ve vězení ale může být prodlužován prakticky až na doživotí.
Breivik se otevřeně hlásí k nacismu a odsuzuje multikulturní společnost. Po příchodu k soudu nejprve podal ruku svým advokátům a poté před více než čtyřicítkou novinářů přítomných v soudním sále předvedl nacistický pozdrav. U soudu hajloval již loni na jaře. Stejně jako tehdy, také nyní ho soudce požádal, aby tento pozdrav příště neopakoval.
Anders Breivik před soudem
Odvolací soud z bezpečnostních důvodů zasedá v tělocvičně věznice Skien, kde je Breivik vězněn. Na jednání soudu přišel Breivik bez pout. Jednání má probíhat do středy 18. ledna, vyjma víkendu a pondělí. Kdy bude vynesen rozsudek, zatím není známo. Breivik sám by měl zahájit svou výpověď před soudem ve středu a pokračovat ve čtvrtek. Během jeho řeči budou mít média zákaz vstupu do soudní síně.
Naposledy před soudem tvrdil, že ho stát chce podmínkami ve vězení dohnat k sebevraždě. Stěžoval si, že izolace mu způsobuje bolesti hlavy, nespavost, neschopnost se soustředit a činí ho apatickým.
V čem soud loni uznal Breivikovy stížnosti?
- Bez opodstatnění je Breivik vystaven dlouhodobé izolaci.
- Jeho duševnímu zdraví není věnována dostatečná pozornost.
- Časté osobní prohlídky, používání pout a další kontroly jsou ponižujícím zacházením.
Sečteno, podtrženo – stát mimo jiné musí podle soudu Breivikovi uhradit výlohy na loňské soudní řízení v přepočtu téměř milion korun. Proti tomu se okamžitě odvolal.
Norský vězeňský systém je zaměřený více na nápravu zadržovaných než trest a většina veřejnosti považuje podmínky Breivikova věznění za velmi lidské.
GALERIE
Věznice Skien, kde si Breivik odpykává svůj trest
Ve věznici Skien má Breivik k dispozici tři cely – obytnou, pracovní a tréninkovou o celkové ploše 30 metrů čtverečních. Po celý den se může mezi nimi svobodně pohybovat. Má také dostatečný přístup k dennímu světlu.
Breivikovy cely mimo jiné obsahují:
• Psací stůl;
• Televizi s DVD přehrávačem;
• Herní konzoli X-box;
• Elektronický psací stroj;
• Běhací pás a další stroje na posilování;
• Počítač (bez internetu);
• Může zde číst noviny, časopisy a knihy.
Breivikův advokát Öystein Storrvik uvedl, že od loňského soudu byla pravidla pro Breivika dále zmírněna. Od podzimu může komunikovat se svými advokáty tak, že je odděluje pouze mříž, nikoli sklo. Hovoří tedy spolu přímo, ne prostřednictvím mikrofonů. Kontakt s ostatními vězni nemá Breivik nadále dovolený.
Se zaměstnanci věznice je ale v kontaktu častěji než dřív, mluví s ním každou hodinu. Dvakrát týdně může Breivik trávit čas s dozorci ve společenské místnosti. Bez pout si může vařit sám jídlo, pít kávu či hrát s dozorci společenské hry.
7 minut
Brenna: Část norské společnosti by uvítala ohledně Breivika informační embargo
Pobouření u norské veřejnosti vyvolala především Breivikova stížnost na kvalitu vězeňského jídla. Studená káva a jídlo ohřívané v mikrovlnné troubě je podle pravicového extremisty „horší než waterboarding“, tedy způsob mučení navozující pocit tonutí. Za nedůstojné označil také nutnost jíst plastovým příborem.
Co se 22. července 2011 stalo?
Při prvním útoku v půl čtvrté odpoledne vybuchla bomba ve vládní čtvrti v centru Osla. Nálož Breivik umístil do auta, které zaparkoval před úřadem premiéra a ministerstvem spravedlnosti, kde se v okolí nacházejí další ministerstva. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 osob bylo vážně zraněno.
Při druhém krátce před pátou odpoledne přijel Breivik převlečený za policistu přívozem na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se nacházelo asi 600 převážně mladých lidí na mládežnickém táboře vládní Norské dělnické strany.
Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté, co se několik lidí na jeho výzvu shromáždilo, začal do nich střílet. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila – zemřelo 68 osob, většina ve věku 14 až 20 let. Jeden člověk podlehl zraněním pár dní nato v nemocnici.
Proč Breivik zabíjel?
Týž den zveřejnil Breivik na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty. K nim se posléze přiznal a prohlásil, že se cítí nevinen, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví. Prý „chtěl zachránit Norsko a západní Evropu“ před islamisty.
Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, poté se asi v půl sedmé vzdal policii. Místní policii přišlo hlášení o střelbě na ostrově v 17:27 a deset minut nato byla z Osla vyslána speciální policejní jednotka, která však neměla k dispozici vrtulník a tak na ostrov připlula v 18:25 na člunu. Než dorazili policisté, vydalo se na místo masakru několik odvážlivců na člunech, kteří pomohli zachránit pár prchajících lidí.
Policie u ostrova Utöya
Co Breivikovi dokázali soudní znalci?
Stran Breivikova duševního zdraví bylo vypracováno několik lékařských posudků. V listopadu 2011 zveřejnila dvojice soudních znalců závěry lékařské zprávy, podle níž Breivik trpí schizofrenií. Diagnózu potvrdila koncem prosince i lékařská komise zřízená norskou justicí.
Podle dalšího lékařského posudku, zveřejněného začátkem ledna 2012, Breivik schizofrenií netrpí, ani není psychotický, a tudíž je za své činy odpovědný. Znalci dále dospěli k názoru, že Breivik trpí poruchou osobnosti a vykazuje narcistické a antisociální zvláštnosti. Motivem jeho činu byl odpor k norskému modelu multikulturní společnosti.
Jaká byla česká linka případu?
V manifestu o 1500 stranách, který Breivik zveřejnil krátce před útoky, je i několik zmínek o ČR. Vedle dalších politiků citoval Breivik několikrát i slova prezidenta Václava Klause či se pozitivně vyjádřil o československých Benešových dekretech. Obsáhle rovněž popsal svou cestu do Prahy, kde si v srpnu 2010 chtěl koupit zbraně. Nakonec ale neuspěl a navíc došel k tomu, že si je může koupit legálně doma.
Breivikův čin tehdy schvaloval extremistický web White Media, jehož hackeři se nabourali do e-mailu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Podle článku nazvaného Obhajoba Anderse Breivika byl čin atentátníka více než pochopitelný a inspiroval mnoho dalších lidí bojujících proti multikulturalismu. Případem se zabývala policie.
