Jeruzalém – Předčasné parlamentní volby se mají v Izraeli konat 17. března příštího roku. Důvodem jsou vleklé neshody v současné koalici, v jejímž čele stojí premiér Benjamin Netanjahu. Poslanci dnes v předběžném hlasování schválili zákon o rozpuštění parlamentu. Předloha musí projít ještě třemi řádnými koly, to poslední by se mohlo konat příští pondělí.
Zákon o rozpuštění parlamentu schválili poslanci poměrem 84:0 hlasům.
Podle průzkumů by nyní Netanjahuova strana Likud získala opět nejvíc poslaneckých křesel, takže Netanjahu by se stal počtvrté předsedou vlády. Řádný termín voleb připadal na rok 2017.
Izraelské televize už spekulují o výsledku voleb. Podle nich by strany nakloněné Netanjahuovu Likudu - tedy pravicová sionistická strana Židovský domov, strana ruských přistěhovalců Izrael je náš domov, ultrakonzervativní Šas a náboženská koalice Jednotný judaismus tóry - spolu s Likudem obsadily nyní až 78 ze 120 parlamentních křesel.
Netanjahu: Je to puč
Současná vládní koalice je u moci od začátku roku 2013. Netanjahu v úterý prohlásil, že nemůže vést vládu, jejíž někteří členové osnují spiknutí proti němu. Šlo podle něj o ministra financí Jaira Lapida a ministryni spravedlnosti Cipi Livniovou. Oba premiér v úterý obvinil, že jednali za jeho zády a odvolal je z vlády. „Oba hovoří o nové politice, ale praktikují politiku starou. Spojili síly, aby získali náboženské frakce a svrhli s nimi předsedu vlády, jejímiž členy sami byli. A byly to ty ultraortodoxní strany, s nimiž Lapid odmítal být v jedné vládě,“ řekl Netanjahu. Obvinil přitom Lapida, že jako ministr financí nedokázal správně řídit ekonomiku. „Tajně spojil síly s ministryní spravedlnosti proti předsedovi vlády a to se nazývá jedním slovem: puč. V takové situaci není možné řídit vládu,“ dodal v úterý premiér. Řekl, že je třeba rychle uspořádat nové volby a sestavit nový kabinet.
Podle průzkumů zůstává Netanjahu přijatelným vůdcem země pro 35 procent Izraelců a má naději na získání čtvrtého mandátu předsedy vlády. Analytici tvrdí, že se chce zbavit centristických koaličních partnerů a nahradit je ultranacionalisty, s nimiž snadněji prosadí svou politiku rozšiřování židovských osad a zákon o definici Izraele jako židovského státu.
O tom, zda se podaří vládu udržet, měla rozhodnout pondělní Netanjahuova schůzka s Lapidem. Ministr odmítl premiérovo ultimátum, jímž bylo upustit od prominutí daně z přidané hodnoty při koupi prvního bydlení, ukončit kritiku židovské výstavby ve východním Jeruzalémě a podpořit zákon o židovském charakteru Izraele. Lapid prohlásil, že se Netanjahu chová nezodpovědně a vyvolává zbytečné volby.
„Existovala alternativa. Místo utrácení miliard šekelů na zbytečnou předvolební kampaň a namísto ochromování ekonomiky jsme mohli schválit sociálně orientovaný rozpočet, přidat miliony šekelů do školství, zdravotnictví a sociálních služeb i veřejné bezpečnosti,“ řekl Lapid, který stojí v čele centristické strany Ješ Atid (Budoucnost existuje). Kromě něj má strana ve vládě další čtyři ministry, kteří nyní zvažují demisi.
Livniová, která vede středolevou stranu Hatnua (Pohyb), řekla, že ve volbách nepůjde o zavedení či nezavedení daně z přidané hodnoty, ale o to, zda „Izrael bude sionistickou, nebo extremistickou zemí“. Podle ní se utkají na jedné straně tábor sionistů a na straně druhé tábor „extremistů a nebezpečných stran“, jimž je třeba zabránit ve zničení Izraele.
