Jeruzalém - Kvůli hrozbě libanonského hnutí Hizballáh je izraelská armáda na severu země ve stavu pohotovosti. Hizballáh totiž slibuje odplatu za izraelský nálet na syrských Golanských výšinách, který zabil šest jeho členů a zřejmě i stejný počet příslušníků íránských Revolučních gard. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Jakuba Szántó utrpělo radikální hnutí v poslední době zjevné ztráty na své prestiži, proto se dá očekávat, že nenechá izraelský útok bez odvety.
Úder izraelských bojových vrtulníků na Golanech propojil tři konflikty: izraelsko-syrský, syrskou občanskou válku i válku mezi Izraelem a Hizballáhem. Vedle dvou předních velitelů Hizballáhu a generála íránských Revolučních gard je mezi mrtvými i Džihád Mughníja. 25letý muž byl synem legendárního teroristického mozku Hizballáhu Imáda Mugníji zabitého v roce 2008.
Šéf Hizballáhu Hassan Nasralláh slíbil odplatu. „Odveta je otevřená. Nikdo neřekl, že proti Izraeli nezasáhneme. Je to právo nejen Sýrie, ale celého protiizraelského odporu,“ varoval. Izraelské jednotky na severní hranici proto mají pohotovost, armáda dokonce na místo přesunula i baterie protiraketových střel Iron Dome. Většina expertů ale odhaduje, že Hizballáh o otevřenou válku nestojí, i když vojenské síly má připravené.
- Jakub Szántó, blízkovýchodní zpravodaj ČT: „Hizballáh utrpěl v posledních měsících velmi tvrdé rány a zcela zjevné ztráty na své prestiži, že si zkrátka nebude moci dovolit ponechat izraelský útok bez odvety. Ani Hizballáh, ani jeho spojenec Teherán ale nemá zájem na rozpoutání nové války, tudíž se dá očekávat, že Hizballáh podnikne nějaké omezené akce.“
Podle vojenské rozvědky Hizballáh v posledních letech ukryl v těchto pohraničních kopcích a vesnicích tisíce raket namířených na Izrael. Vojenští analytici tvrdí, že není otázkou jestli, ale kdy vypukne další válka. „Jednotky Hizballáhu, které ovládají rakety, nebojují v Sýrii. Takže mají rozhodně možnost bojovat proti nám raketami, zatímco budou pokračovat v boji po boku syrských vládních vojsk,“ tvrdí bývalý důstojník izraelské vojenské rozvědky Mordechai Kedar.
Hizballáh v minulých dekádách ukázal, že umí udeřit i tisíce kilometrů daleko. Pumové útoky proti izraelské ambasádě a pak i židovskému centru v argentinském Buenos Aires zabily v letech 1992 a 1994 celkem 114 lidí. V noci z neděle na pondělí navíc za zatím nejasných okolností zemřel argentinský prokurátor, který vyšetřoval druhý z útoků.
Hizballáh - stát ve státě s vlastní armádou
Libanonské hnutí Hizballáh, v překladu Strana Boží, vzniklo zkraje 80. let pod vlivem íránské islámské revoluce. V říjnu 1983 jeho lidé provedli útok na americké velitelství v Bejrútu, kde zabili tři stovky vojáků z USA a Francie. Po konci občanské války na začátku 90. let vstoupilo hnutí do parlamentu. Když v roce 2005 zahynul při atentátu expremiér Rafík Harírí, vyšetřovatelé obvinili Hizballáh. Harírí usiloval o to, aby Sýrie stáhla vojáky z Libanonu. Ta je spolu s Íránem hlavním spojencem hnutí.
Dnes je Hizballáh dravou politickou stranou zastupující místní šíity. I s pomocí své vlastní armády kontroluje část hlavního města Bejrútu i jih země, mnohdy se o něm mluví jako o státu ve státě, který dlouhodobě volá po zničení Izraele. Své milice Hizballáh vybudoval s íránskou pomocí. Podle různých odhadů je tvoří až 30 tisíc ozbrojenců. Izraelské zdroje uvádějí, že ve výzbroji má asi 50 tisíc raket různého dostřelu. Členové hnutí teď bojují v Sýrii na straně diktátora Bašára Asada.
Během syrské krize Izrael několikrát bombardoval území pod kontrolou syrské vlády. Patrně se snažil zabránit tomu, aby do rukou Hizballáhu padly Asadovy sofistikované zbraně. I bez nich ale Strana Boží zůstává vlivným a hlavně nebezpečným regionálním hráčem. „Bojujeme v Sýrii, protože ji chceme bránit před extremisty. Chráníme takto vlastně i Libanon a jeho lid,“ tvrdí šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh.
