Italské plány na výrazné rozpočtové schodky znepokojily trhy i EU. Vláda se je snaží uklidnit

8 minut
Horizont ČT24: Spory o italský rozpočet
Zdroj: ČT24

Italská vláda hodlá od roku 2020 snižovat rozpočtový deficit. Uvedl to italský ministr hospodářství a financí Giovanni Tria poté, co rozpočtové plány Říma vyvolaly obavy investorů a kritiku ze strany představitelů ostatních členských zemí Evropské unie. Italská vládní koalice totiž minulý týden oznámila, že na příští tři roky plánuje rozpočtové schodky 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Plán na rozpočtový schodek 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) představuje trojnásobek ve srovnání s cílem předchozí italské vlády. Kabinet, tvořený pravicovou stranou Liga a protestním Hnutím pěti hvězd, minulý týden navíc uváděl, že schodek by se měl na této úrovni držet i v letech 2020 a 2021.

Tria nově potvrdil, že schodek sice bude v příštím roce vyšší, než se dříve plánovalo, dodal však, že v následujících letech se bude schodek postupně snižovat. Jeho prohlášení vedlo k růstu poptávky po italských akciích i dluhopisech.

Italský premiér Giuseppe Conte později upřesnil, že vláda v příštím roce nadále počítá s rozpočtovým schodkem ve výši 2,4 procenta HDP, v roce 2020 však hodlá deficit snížit na 2,1 procenta HDP a v roce 2021 na 1,8 procenta HDP.

Evropský komisař pro měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici úpravu rozpočtových plánů italské vlády přivítal. Poukázal však na přetrvávající riziko, že rozpočet na příští rok nebude v souladu s pravidly Evropské unie.

Tria chtěl 1,6 % HDP, vláda schodek zvedla

Italská vláda minulý týden ve čtvrtek oznámila, že deficit bude v příštích třech letech 2,4 procenta HDP, aby mohla financovat vysoký nárůst výdajů na sociální zabezpečení, snížení daní a zvýšení investic do veřejné infrastruktury.

To znamenalo vítězství šéfů vládnoucích stran nad ministrem hospodářství Triou, nestranným odborníkem, který původně chtěl, aby se deficit rozpočtu příští rok snížil na 1,6 procenta HDP. Doufal, že tak uspokojí požadavky EU, aby Itálie postupně snižovala svůj schodek a snížila dluh. Vláda však tlačila na vyšší schodek, aby mohly vládní strany splnit své předvolební sliby.

Rozhodnutí kabinetu bylo výraznou změnou směru předchozí středo-levé vlády. Jejím cílem bylo snížit příští rok rozpočtový deficit na 0,8 procenta HDP a v roce 2020 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.

Předseda Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio a šéf Ligy Matteo Salvini
Zdroj: Remo Casilli/Reuters

Koaliční strany tvrdí, že jejich prioritou není plnění cílů dohodnutých již dříve s Bruselem, ale financování jejich politik, jako základní mzdy pro chudé a snížení minimálního věku odchodu do důchodu.

Vládní plány znepokojily investory a oslabily euro

Italské plány z minulého týdne vyvolaly obavy na trzích i v EU. Obchodníci se okamžitě začali zbavovat italských dluhopisů a euro během úterního obchodování sestoupilo až na šestitýdenní minimum vůči americkému dolaru.

„Italská vláda moc dobře ví, co její plány znamenají. Vědí to velmi dobře a je to jejich odpovědnost,“ prohlásil v pondělí eurokomisař Moscovici.

Zvyšování veřejných výdajů podle něj není složité a může přinést popularitu. „Ale nakonec to celé někdo bude muset zaplatit. Což je odpověď, kterou by vlády měly umět dát. Itálie má po Řecku v eurozóně už nyní největší veřejné zadlužení a je její jedinou zemí, která plánuje pro příští rok vyšší výdajovou část rozpočtu,“ varoval Moscovici.

Otázkou tak podle něj je, zda se zemi vyššími výdaji podaří odpovídajícím způsobem nastartovat hospodářský růst i pro další roky.

Znepokojení vyjádřili i nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra, jeho finský kolega Petteri Orpo či předseda celé euroskupiny a portugalský ministr financí Mario Centeno.

Itálie ma vyšší dluh, než povolují pravidla EU

Deficit 2,4 procenta HDP je sice v souladu s pravidly EU, která stanovují, že deficit nesmí přesáhnout tři procenta HDP. Itálie však slíbila Bruselu, že výrazně sníží svůj schodek, aby omezila obrovský dluh.

Zadlužení Itálie v současnosti dosahuje zhruba 131 procent HDP, takže je druhé nejvyšší v eurozóně po Řecku. Premiér Conte předpověděl, že do roku 2021 zadlužení klesne o zhruba čtyři procentní body a bude se pohybovat v blízkosti 126,5 procenta HDP.

V současnosti je celkové zadlužení Itálie o 70 procentních bodů vyšší, než dovolují maastrichtská kritéria, která jej stanovují na maximálně 60 procent HDP. Země je proto povinna příští rok z tohoto nepovoleného převisu dvacetinu odbourat. Zadlužení by se tedy mělo o 3,5 procentního bodu snížit, nikoli dále zvyšovat, připomněl ve svém internetovém vydání týdeník Der Spiegel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 23 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 34 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...