Íránská vláda je nejdemokratičtější na světě, míní Ahmadínežád

Teherán – Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád si poněkud sporným výrokem opět vysloužil zájem a údiv médií. Prohlásil totiž, že jeho režim je nejdemokratičtější na světě. Řekl to na shromáždění u mauzolea vůdce islámské revoluce ajatolláha Rúholláha Chomejního, který zemřel přesně před jedenadvaceti lety. Íránský režim je přitom kritizován pro potlačování lidských práv, pronásledování opozice a potírání svobody médií.

„Íránská vláda je nejdemokratičtější na světě, což jsme mohli vidět loni. Naše volby byly stoprocentně svobodné, porazili jsme rekord demokracie. Volby organizuje lid, který se jich pak účastní a jemuž patří jejich výsledek,“ řekl Ahmadínežád. A tento lid podle něj smete každého, kdo se odchýlí od Chomejního. „Imám učil, že obrana tohoto režimu je náš nejvyšší úkol. Je mi líto, že musím říci, že ti, kdo kazí pověst islámské republiky, se nemohou k imámovi hlásit,“ prohlásil prezident.

U mauzolea, které je na hřbitově Behešte zahra v jižní části Teheránu, se sešly desítky tisíc lidí. Když se dostavil i bývalý předseda parlamentu a jeden z Ahmadínežádových soupeřů ve volbách Mahdí Karrúbí, dav ho křikem přinutil místo opustit. Karrúbí íránské vedení obvinil z toho, že si přivlastnilo Chomejního odkaz. Problémy měl u mauzolea také Chomejního vnuk Hasan. Dav přerušoval jeho projev křikem a voláním. Chomejní několikrát žádal, aby ho lidé nechali řeč dokončit, ale marně. Musel z podia odejít předčasně.

Mahmúd Ahmadínežád:

„60 let krutostí sionistů už stačilo a jakýkoli další útok bude znamenat pro sionistický režim jistou smrt.“

Ahmadínežád se v projevu také zmínil o sporu o svůj jaderný program, za nějž Íránu hrozí další sankce. Prezident prohlásil, že si Írán bude svá práva bránit. Ve své řeči nemohl opomenout také tradičně výhružky Izraeli. K zásahu proti flotile pro Gazu řekl, že 60 let „krutostí sionistů už stačilo a jakýkoli další útok bude znamenat pro sionistický režim jistou smrt“.

Krvavé potlačení loňských protestů

V polovině minulého roku propukly v Íránu demonstrace proti oficiálně vyhlášenému výsledku prezidentských voleb. Velká část Íránců totiž byla a stále je přesvědčena, že Mahmúd Ahmadínežád se íránským prezidentem stal díky podvodu. Íránský režim se rozhodl, že nepokoje tvrdě potlačí. Během demonstrací bylo zabito několik desítek protestujících. Stovky jich skončily ve vězení. Íránský režim se pokusil zveřejnění informací o těchto událostech zabránit a zahájil bezprecedentní represe proti novinářům.

Symbolem protestů se stala smrt mladé dívky Nedy. Tragédii natočil neznámý člověk na svůj mobilní telefon, díky internetu pak tyto záběry obletěly svět. Íránská vláda se proto snaží blokovat servery jako YouTube nebo Facebook a jiné sociální sítě na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami
Načítání...