Írán obvinil Saúdy z útoku na své velvyslanectví v Jemenu, koalice to popřela

Írán obvinil Saúdskou Arábii z útoku na íránské velvyslanectví v jemenské metropoli Saná. Útok si prý mezi personálem vyžádal několik raněných a budovu poškodil. Mezinárodní koalice vedená Rijádem, která útočí na šíitské povstalce v Jemenu, to ale následně popřela. Mezi Íránem a Saúdskou Arábií se o víkendu rozhořel spor kvůli popravě šíitského duchovního.

„Odpovědnost za poškození budovy velvyslanectví a zranění několika členů personálu nese Saúdská Arábie,“ oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Hosejn Džaberí Ansárí. „Jde o porušení všech mezinárodních dohod o ochraně diplomatických misí,“ citovala ho státní televize. Teherán zároveň zakázal dovoz veškerého zboží ze Saúdské Arábie.

„Koalice nevedla žádnou operaci proti komplexu íránské ambasády či v jejím okolí,“ citovala koaliční prohlášení saúdskoarabská agentura SPA. Zpravodaj agentury AP šel osobně budovu obhlédnout a prohlásil, že na ní nevidí žádné škody. Totéž podle agentury Reuters vypověděli i obyvatelé čtvrti v Saná.

Podle mluvčího koalice letadla útočila v Saná ve středu na pozice, odkud povstalci odpalovali rakety. Ti podle něj často útočí z oblastí obývaných civilisty.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spor vyostřila poprava šíitského duchovního

Rijád tento měsíc vypověděl diplomatické a obchodní vztahy s Íránem kvůli jeho kritice popravy šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra v Saúdské Arábii. V Íránu proti jeho zabití protestovali lidé u zastupitelských úřadů Saúdské Arábie a velvyslanectví v Teheránu a konzulát v Mašhadu poškodili.

Íránští politici to považují za nepřijatelné vandalství, avšak Nimrovu smrt označují za likvidaci nepohodlného kritika Rijádu. Nimr byl popraven ve skupině 47 osob odsouzených za teroristickou činnost.

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán v rozhovoru pro časopis The Economist popravu šíitského duchovního bránil. Saúdskoarabský soud prý nečiní žádné rozdíly mezi tím, jestli je souzená osoba šíita či sunnita. „Posuzuje trestný čin… a vynáší verdikt,“ konstatoval princ.

Že by došlo na válku s Íránem, princ nepředpokládá. „To je něco, co absolutně nepředvídáme. A kdokoli na to tlačí, neuvažuje rozumně. Protože válka mezi Saúdskou Arábií a Íránem by byla začátkem obrovské katastrofy v regionu… Takovou věc nemůžeme dopustit.“

V Jemenu stojí Írán za povstaleckými šíity, kteří od roku 2014 bojují proti vládě v Saná a jejichž oddíly obsadily nejenom hlaví město, ale také province na západě a jihu země. Koalice vedená Saúdskou Arábií hájí v konfliktu zájmy jemenské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...