Írán modernizuje rakety, USA zmírnily sankce

Teherán - Několik týdnů po testech balistických raket krátkého doletu ohlásil Írán další modernizaci těchto zbraní. Novou verzi raket Fateh-110 představil prezident Mahmúd Ahmadínežád. Zrychlil se čas jejich odpalu a prodloužila životnost. V arzenálu íránské armády jsou tyto rakety asi deset let. V poslední době se o těchto střelách hovoří v souvislosti s možným konfliktem v Perském zálivu. Írán pohrozil uzavřením námořní ropné cesty Hormuzským průlivem v případě, že svět bude dále zpřísňovat sankce proti němu.

Spojené státy mezitím oznámily, že dočasně zmírní finanční sankce proti Íránu. Neziskové organizace sídlící v USA budou moct do Íránu poslat peníze na pomoc obětem nedávného zemětřesení. Dosud tam mohly dodávat jen jídlo a zdravotnické vybavení. Washington na Írán uvalil tvrdé sankce kvůli jeho kontroverznímu jadernému programu.

Írán kromě raket prezentoval dalších pět vojenských novinek, podle expertů je přeceňuje

Kromě raketového systému Írán představil dalších pět novinek své vojenské techniky a vzdušnou testovací laboratoř. Podle ministra obrany Ahmada Vahídího chce Írán do konce tohoto islámského roku, který spadá na březen 2013, uvést do provozu novou generaci bojových stíhaček, raket, bezpilotních letounů a ponorek. Ministerstvo obrany údajně vlastní know-how na výrobu bezpilotních letounů i technologii „stealth“. Balistické rakety Íránci nedávno s úspěchem otestovali a oznámili, že zlepšili přesnost zásahu námořních a pozemních cílů do vzdálenosti 300 kilometrů.

„Tato raketa je jednou z nejpřesnějších a nejpokročilejších balistických střel používajících fosilní paliva. V posledních deseti letech hrála důležitou roli při posilování obranných schopností Íránské islámské republiky,“ řekl Vahídí o raketách Fateh-110. Západní vojenští experti ovšem upozorňují, že íránský režim má ve zvyku přeceňovat síly svých zbraní a vojenských technologií, obzvláště raket. Podle nich má Fateh-110 špatný naváděcí a ovládací systém, který se spouští jen po vypuštění střely. Zaměřovací systém nejmodernějších raket se přitom spouští až při sestupu rakety na cíl.

8 minut
Rozhovor s Martinem Kollerem
Zdroj: ČT24

MAAE ohlásila na konec týdne nové kolo jaderných jednání s Íránem

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) oznámila, že se v pátek ve Vídni uskuteční další kolo jednání s Íránem o jeho kontroverzním jaderném programu. Setkání bude dalším pokusem odblokovat po dvou měsících od předchozího nezdaru jednání s Íránem, západní diplomaté ale od jednání neočekávají žádný průlom.

Západ a Izrael podezřívají Írán, že se snaží sestrojit jadernou zbraň. Chtějí ho proto přinutit, aby začal jednat o svém jaderném programu a umožnil expertům MAAE inspekce svých zařízení. Teherán však popírá, že by jeho jaderný program směřoval k získání vlastních nukleárních zbraní, a tvrdí, že jádro využívá pouze k civilním účelům. Svého jaderného programu se vytrvale odmítá vzdát a čelí kvůli tomu i sankcím ze strany USA, Rady bezpečnosti OSN a Evropské unie.

Tato situace vyvolává sílící znepokojení zejména v Izraeli, který se cítí být Teheránem nejvíce ohrožen a dává stále otevřeněji najevo své odhodlání jednostranně vojensky zasáhnout proti íránským jaderným zařízením.

Konflikt s Íránem by přišel Izrael na 835 miliard korun

Případný útok na Írán by Izrael přišel na 167 miliard šekelů (835 miliard korun). S odvoláním na ekonomickou analytickou organizaci BDI-Coface o tom informovala stanice Al-Arabíja. Jde o přímou ztrátu v izraelské ekonomice, přičemž se musí počítat ještě s tím, že hospodářství by trpělo následky tři až pět dalších let.

Analytici BDI spočítali, že 32denní válka Izraele proti libanonskému Hizballáhu v roce 2006 se promítla v ekonomice snížením jejího růstu o půl procenta. Přímé škody na majetku a infrastruktuře ekonomiku stály 1,3 procenta HDP. Válka s Hizballáhem ale postihla jenom sever státu, který se na výkonu hospodářství podílí jenom z pětiny. V případě konfliktu s Íránem „se musí počítat s tím, že postižen bude i střed státu, v němž je soustředěno 70 procent izraelské ekonomické aktivity,“ tvrdí ve své analýze BDI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrací do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě obrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
před 17 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 28 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...