Indka Irom Šarmilaová po šestnácti letech přerušila hladovku. Nejíst a nepít vydržela nejdéle na světě. Bojovala tím proti násilí na civilistech a zákonu, který to dovoluje. Teď se rozhodla jako nezávislá kandidátka zúčastnit voleb do regionálního parlamentu ve východoindickém státě Manipur.
Šarmilaová zahájila hladovku ve 28 letech. Ve vězeňské vazbě odmítala jíst i pít, soud ji přinutil přijímat výživu sondou v nose proti její vůli. Teď ji propustil, když slíbila, že hladovku ukončí. „Přerušila jsem svůj půst a teď bych se chtěla něčeho napít,“ uvedla po ukončení hladovky.
Dnes 44letá Šarmilaová vyhlásila hladovku 2. listopadu 2000, kdy ozbrojenci z polovojenských jednotek zavraždili deset lidí na autobusové zastávce ve městě Malom. Neomezenou moc jim dal do rukou sporný zákon, který bez soudního povolení umožňuje vtrhnout do domů, zatýkat nebo i střílet kohokoli podezřelého z protistátní činnosti.
„Použiji všechno, co mám, pro pozitivní změnu společnosti. Na prvním místě bude odstranění toho drakonického zákona,“ uvedla Šarmilaová. Vláda zákon zavedla v sedmi státech na severovýchodě Indie, aby zkrotila vzpoury a separatistické pokusy o osamostatnění. Jen za posledních patnáct let tam přišlo o život pět a půl tisíce lidí.
Indka se stala symbolem boje za lidská práva, organizace Amnesty International ji zařadila mezi vězně svědomí. Nyní bude Šarmilaová místo hladovky kandidovat do parlamentu v domovském státě Manipur.
