Nový způsob cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí nazvaný Hyperloop by se brzy mohl stát realitou. Podle výsledků studie společností FS Links a KPMG, zveřejněné v úterý 5. července, by Hyperloop dokázal překonat bezmála pětisetkilometrovou vzdálenost mezi švédskou a finskou metropolí za 28 minut. Výstavba by stála 19 miliard eur a trvala by minimálně 12 let.
Hyperloop zvládne trasu mezi Stockholmem a Helsinkami do půl hodiny
Rozpočet na stavbu supermetra v sobě zahrnuje vybudování jednoho z nejdelších podmořských tunelů přes Ålandské ostrovy v Baltském moři, který vyjde na 3 miliardy eur. Společnost Hyperloop One však tvrdí, že cena výstavby je nižší než u klasické vysokorychlostní železnice. „Systém by mohl být vybudován za 50% až 60% náklady ceny vysokorychlostní tratě, jelikož technologie Hyperloopu vyžaduje méně intenzivní stavební práce, méně údržby a elektrického pohonu,“ uvedla společnost.
Dodává, že celkové náklady by vykompenzovala zvýšená hodnota nemovitostí a produktivity, kterou zajistí právě nový tranzitní systém. Ten by navíc podle studie mohl ročně vést k úspoře více než 320 milionů eur. Vedle toho Hyperloop One ročně očekává zisky mezi 875 miliony až jednou miliardou eur z prodeje lístků a po deseti letech by se podle odhadů měla dráha spojující Stockholm s Helsinkami přehoupnout do zelených čísel.
Společnost FS Links nyní plánuje hloubkovou studii týkající se zajištění financí a schválení výstavby. Minulý pátek uzavřely Hyperloop One a FS Links předběžnou smlouvu s finským městem Salo, které bude stát u výstavby prvního úseku na západ od města Salo do Turku.
obrázek
Z Vídně do Bratislavy za osm minut
Ambiciózní plán se však netýká jen Skandinávie. Letos v květnu oznámili zástupci společnosti Hyperloop Transportation Technologies (HTT) na veletrhu moderních technologií Pioneers ve Vídni záměr propojit rakouskou metropoli se 70 kilometrů vzdálenou Bratislavou, a to již za pět let. „Slovensko má o projekt oficiální zájem, se slovenskou vládou jsme již podepsali memorandum o porozumění,“ řekl letos v dubnu deníku Pravda výkonný ředitel HTT Dirk Ahlborn. Uvedl, že v prvních fázích by mohlo dojít k propojení bratislavského a vídeňského letiště.
Odborník z Fakulty dopravní ČVUT Michal Drábek však o významu takovéto trati pochybuje. „Domnívám se, že Vídeň–Bratislava je trochu krátká vzdálenost, smysl by to dávalo pro prototypovou trať Evropy, je zde ale celá řada technických háčků,“ uvedl ve vysílání Studia 6. Komerční jízdu Hyperloopem s cestujícími pak vidí v horizontu desítek let.
Cestující v kapsli Hyperloop
Koncept Hyperloopu byl poprvé představen v roce 2013 výkonným ředitelem společností Tesla Motors a SpaceX Elonem Muskem. Systém by teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1 200 km/h. V květnu uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.