Praha - Genetická výbava člověka určuje, jak bude vypadat, ale také jak bude jeho tělo reagovat na škodlivé faktory v jeho okolí. V těle každého z nás působí dobré a špatné geny. Ty zmutované způsobují nemoci, zatímco hodné geny nás mohou chránit před škodlivými vlivy prostředí. Vliv genů na výskyt nemocí a jejich průběh sledují brněnští farmakologové z veterinární a farmaceutické univerzity. Před nedávnem dokončili jednu důležitou kapitolu svého výzkumu.
Pravidelný trénink, dostatek spánku a správná strava, hlavně zelenina. To vše se schovává pod moderním termínem zdravý životní styl. Prý zaručený recept na dlouhověkost. Jenže ani zdravá strava, ani 2 hodiny třikrát týdně v tělocvičně pevné zdraví nezajistí. Za vším totiž stojí DNA – genetická výbava člověka.
„V případě drobných prohřešků proti uznávanému zdravému životnímu stylu z toho vyjdete se zdravou kůží,“ tvrdí vedoucí výzkumného projektu Ladislava Bartošová. Trik je v tom, že někomu jsou vrozené samočisticí vlohy, které jim tělo udržují v rovnováze. „Jsou to jakési molekulární brzdy. Zabrzdí cyklus v určité fázi a než dojde k namnožení buňky, upraví změny v DNA, které vlivem prostředí vznikly,“ vysvětluje Bartošová. „Jestliže u někoho tento systém nefunguje, je u něj daleko pravděpodobnější, že se mutace v DNA zafixují,“ varuje Bartošová s tím, že u takového člověka může dojít až ke stadiu rakoviny.
Každý jedinec je biologicky naprosté unikum. Celý jeho organismus funguje podle zadání, které je zakódované v DNA, jež předurčuje jeho vývoj a vlastnosti. Vědci se dnes netají tím, že čtení v tomto unikátním lidském kódu není nic zázračného. „Abychom získali DNA pacienta, musíme získat jeho vzorek. Pomocí roztoků pak získáme čistou DNA,“ říká Kateřina Wroblová z farmaceutické fakulty.
Vědci dokáží v těle člověka identifikovat konkrétní geny i jejich mutace a podle nich předpovídat, k jaké nemoci je kdo náchylný, ještě než u něho vypukne. Farmakologové z brněnské veterinární a farmaceutické univerzity dokončili dvouletý projekt, ve kterém studovali vliv genů na zánětlivá onemocnění tlustého střeva. Crohnova choroba a ulcerózní kolitida jsou jedny z nejagresivnějších moderních nemocí. Nevolnosti a neustálá únava jsou jejich každodenním projevem. Jenže mnohdy uběhnou roky, než se tyto problémy podaří pojmenovat. „U Crohna se dlouho neví, jestli je to právě tato diagnóza nebo jiná,“ přibližuje pacientka s Crohnovou chorobou Veronika Boleslavová.
Brněnští farmakologové během své dvouleté studie vysledovali u pacientů čtyři geny a jejich šest mutací – tzv. polymorfismy, které tato zánětlivá onemocnění způsobují. Díky tomu nebudou muset pacienti na diagnózu čekat tak dlouho. „Jestliže se polymorfismus u některých pacientů vyskytne, jsme schopni odhadnout, že bude u člověka nemoc velice intenzivní, např. až perforace střev. Pacient, který tento polymorfismus nemá, bude mít jen průjmy,“ nastiňuje Wroblová.
Zánětlivá onemocnění trávicího traktu jsou stále nevyléčitelným onemocněním. S pomocí moderních léků a zákroků je ale lze kontrolovat. „Musíme se s tím naučit žít. Vedle těch špatných může mít člověk i pozitivní geny, o kterých ani neví. Navíc se o tom mluví čím dál víc. Velký vliv má pozitivní myšlení. Někdy je to ta nejlepší medicína,“ uzavírá Bartošová.
