Damašek - Šéf americké diplomacie John Kerry během návštěvy Izraele upozornil, že Sýrii dál hrozí vojenský útok ze strany USA. Dohodou s Ruskem, kterou v sobotu uzavřel Kerry se svým protějšem Sergejem Lavrovem v Ženevě, nepadl. Syrský režim dnes vyjádřil s dohodou upravující likvidaci jeho chemických zbraní spokojenost. Ministr pro národní usmíření doufá, že se díky ní země vyhne válce.
Kerry jednal v Jeruzalémě s premiérem Benjaminem Netanjahuem a po schůzce zdůraznil, že hrozba americkým útokem na Sýrii dohodou s Ruskem rozhodně nepadla. Dohoda podle něj poskytuje možnost odstranit ze Sýrie všechny její chemické zbraně a poskytuje záruku o vynucení jejího plnění v rámci úmluvy o zákazu chemických zbraní, k níž se chce Sýrie připojit. V případě neplnění se v ní počítá s tím, že bude případ předán Radě bezpečnosti OSN, která pak rozhodne o případné sankci - a ta může být i vojenská.
Netanjahu doufá, že dohoda z Ženevy bude naplněna a pomůže zastavit jaderné ambice Íránu. Kerry k tomu prohlásil, že by postup vůči Sýrii měl být výstrahou pro všechny státy, které se nepodřizují mezinárodním standardům, například Severní Koreji. Netanjahu je také toho názoru, že bez ohledu na dohodu by se nemělo ustupovat od hrozby silou.
Rusko-americká dohoda o likvidaci syrských chemických zbraní má 6 bodů:
1. Je třeba se shodnout na množství a typu chemických zbraní a umožnit rychle jejich mezinárodní kontrolu;
2. Sýrie musí do týdne poskytnout ucelený seznam zásob svého chemického arzenálu;
3. S pomocí mimořádných procedur zajištěných úmluvou o chemických zbraních bude umožněna rychlá likvidace;
4. Sýrie musí inspektorům umožnit okamžitý a neomezený přístup ke všem svým skladům;
5. Zničeny musejí být všechny chemické zbraně, možné je i jejich vyvezení ze syrského území;
6. Logistickou podporu zajistí OSN, plnění bude zajištěno podle článku 7 Charty OSN.
Připojí se k dohodě o zákazu chemických zbraní i Izrael?
Před Kerryho příjezdem do Izraele řada analytiků očekávala, že by mohl chtít, aby teď i Izrael ratifikoval úmluvu o zákazu chemických zbraní. Izraelský list Haarec ve své analýze napsal, že tato možnost připravila mnohým izraelským bezpečnostním představitelům bezesnou noc. Kerry by prý mohl argumentovat tím, že dohoda o Sýrii je přínosem pro bezpečnost celé oblasti a že přistoupení Izraele k úmluvě by také pomohlo vytvořit tlak na Damašek. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se údajně touto možností zabývá už několik dní.
Sýrie na to, že Izrael není členem úmluvy, poukázala okamžitě, když sama ohlásila, že chce k úmluvě přistoupit. Její zástupce při OSN Bašár Džaafarí řekl, že by Izrael měl úmluvu také ratifikovat. Za největší ohrožení označil izraelský jaderný arzenál, avšak dodal, že Izrael má také chemické zbraně, ačkoli „o tom nikdo nemluví“.
Izrael úmluvu sice podepsal v roce 1993, ale vláda ani parlament ji nikdy neratifikovaly, takže Izrael své chemické zbraně nezničil. K ratifikaci nepřistoupil, i když ho o to žádají několik let USA i Rusko. Argumentoval tím, že dokud mají chemické zbraně v rukou arabské státy, hlavně Sýrie, není rozumné dohodu ratifikovat.
K americko-ruské dohodě o zničení syrských chemických zbraní řekl ministr pro strategické záležitosti Juval Steinic, že naplnění si vyžádá čas a že je možné, „že se Syřané budou snažit chemické zbraně ukrýt“.
Obama vítá ruskou diplomacii, kvůli Sýrii psal prezidentovi Íránu
Šéf Bílého domu v rozhovoru pro televizi ABC prohlásil, že vítá diplomatické úsilí ruského prezidenta Vladimira Putina. Odmítl však tvrzení Moskvy, že za nedávným chemickým útokem nedaleko Damašku stojí povstalci. Obama kvůli Sýrii napsal dopis íránskému prezidentovi Hasanu Rúhánímu. Postoj americké vlády k otázce syrských chemických zbraní by měl Íránu ukázat, že v zablokovaných zbrojních jednáních je potenciál pro diplomatická řešení. Írán by ale neměl předpokládat, že upřednostňování diplomatické cesty znamená, že Washington na Teherán neudeří.
Dohodu vítají i další spojenci Damašku
Rusko-americkou dohodu vítá i Peking. Čínský ministr zahraničních věcí Wang I to řekl při setkání se svým francouzským protějškem Laurentem Fabiusem. Írán dohodu považuje za známku racionálního postoje Spojených států. Podle šéfa Ligy arabských států dohoda otevírá cestu k politickému řešení syrského konfliktu.
Dohodu pozitivně hodnotí také většina představitelů zemí Evropské unie, ale například Velká Británie zdůrazňuje, že teď bude nutné pracovat na realizaci plánu. Francie označila dohodu ze Ženevy za „důležitý krok vpřed“ a uvedla, že její pondělní jednání s Británií a Spojenými státy v Paříži se soustředí na uplatňování této dohody. Podle Německa po ženevských rozhovorech výrazně vzrostly naděje na mírové řešení syrského konfliktu.
S dohodou je spokojen i syrský režim
„Tu dohodu vítáme. Na jedné straně pomáhá Syřanům dostat se z krize a na straně druhé umožnila vyhnout se válce proti Sýrii. Vzala totiž argumenty těm, kdo ji (válku) chtěli rozpoutat,“ řekl ministr pro národní usmíření Alí Hajdar v rozhovoru s ruskými médii.
Syrská opozice dnes vyzvala světové společenství, aby zakázalo syrskému režimu používat balistické střely a letectvo proti civilistům. Na sobotní americko-ruskou dohodu o likvidaci syrského chemického arzenálu reagovala opozice skepticky - její mluvčí řekl, že dohoda se opozice netýká, protože je uzavřena s Ruskem, tedy spojencem Damašku. V dohodě opozici také chybí postih za zločiny spáchané na Syřanech.
