Horší než Mengele: Japonci při pokusech zmasakrovali tisíce lidí

V sobotu si svět připomíná 70 let od dne, kdy Japonsko oznámilo kapitulaci. Jejím podpisem 2. září 1945 pak skončila druhá světová válka i v Tichomoří. Zločiny japonské armády jsou mezi asijskými státy dodnes zdrojem napětí. K těm nejkrutějším patřily pokusy na lidech v Jednotce 731 - tajném vojenském táboře u Charbinu v severovýchodní Číně, kde japonská armáda vyvíjela biologické zbraně.

Japonci maskovali zařízení jako pilu a zajatcům říkali 'klády'. Na lidech dělali ještě krutější pokusy než v Evropě nacistický lékař Josef Mengele – ať už šlo o porcování zaživa, omrzliny nebo infikování nemocemi. Experimentovali s neštovicemi, botulismem, antraxem, dýmějovým morem a s pohlavními chorobami, jako je syfilis a kapavka. Obětí byly nejméně tři tisíce - hlavně Číňanů a Korejců, ale také Rusů.

Některé choroby Japonci použili v čínské provincii Če-ťiang, jejíž obyvatele trestali za pomoc sestřeleným americkým pilotům. Na vesnice shodili blechy nakažené morem a studny a potraviny zamořili cholerou. „Japonci shodili toxické bomby za vesnicí. Jed byl na stromech v lese, kam jsme chodili pro dřevo. Když jsme se odřeli o strom nebo trávu, kůže začala hnít,“ vzpomíná Ču Tchu-wen, která byla jednou z obětí japonských biologických zbraní. V sedmi letech se nakazila antraxem a s následky bojuje celý život.

3 minuty
Jednotka 731 jako symbol japonských válečných zvěrstev (13. 8. 2015)
Zdroj: ČT24

Historici odhadují, že biologickými zbraněmi se nakazily statisíce Číňanů. O válečné oběti antraxu pečuje v nemocnici v Čchü-čou lékař Wan Šao-chua. Připomíná, že bakterie působí hnisání kůže, ničí nervy a cévy. Kůže ztrácí schopnost regenerace a postupně odumírá. Nemoc se vrací a léčba je obtížná.

Jednotka fungovala až do srpna 1945, kdy ji poražená císařská armáda nestihla zničit. Velitelé trestu unikli a po válce dokonce mnozí zastávali prestižní funkce. „Existuje studie, podle níž Američané lékaře po válce zajali a výměnou za výsledky výzkumu jim umožnili vyhnout se válečnému soudu," říká historik z Hongkongské univerzity Victor Teo.

Jednotka 731
Zdroj: ČT24

Pro Čínu válka začala v roce 1937, když japonská armáda napochodovala do Pekingu. Už předtím ale Japonci okupovali velkou část území na severu Číny. Krvavá invaze je mezi oběma zeměmi dodnes zdrojem napětí. Japonsko sice opakovaně vyjádřilo lítost za utrpení, zločiny v Jednotce 731 ale nepřiznalo a o hrůzném zařízení mlčí. Jen málo Japonců vidělo souvislost, když premiér Šinzó Abe před dvěma lety pózoval u stíhačky s tímto číslem, které v Asii vzbuzuje pohoršení.

Očekává se, že premiér Abe tento týden vysloví hluboké politování nad zvěrstvy, jichž se Japonsko během druhé světové války dopustilo. Na omluvu čekají i Korejky, které byly ve 40. letech uneseny (často ještě jako děti) a musely sloužit japonským vojákům jako válečné prostitutky - 'utěšitelky'. Vedle psychických traumat se mnohé z nich nakazily pohlavními nemocemi a nemohly být později děti. Během jejich středeční demonstrace před japonskou ambasádou v Soulu se dokonce zapálil 81letý muž.

Japonský premiér Šinzó Abe v letadle s neblaze proslulým číslem 731
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 8 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...