Indický nejvyšší soud rozhodl, že dobrovolný homosexuální styk mezi dospělými osobami už nebude trestným činem. Doteď za něj hrozilo podle dosud platného zákona z koloniální éry deset let vězení. V uplynulých letech došlo v Indii k velké kampani za dekriminalizaci homosexuality.
„Kriminalizování pohlavního styku je iracionální, svévolné a zjevně neústavní,“ uvedl soudce Dipak Misra ve svém rozhodnutí. „Žádný dobrovolný pohlavní styk mezi dvěma dospělými – homosexuály, heterosexuály nebo lesbami nelze považovat za protiústavní,“ dodal.
V roce 2009 soud v metropoli Dillí homosexuální styk dekriminalizoval. Jeho rozhodnutí ale v roce 2013 zvrátil nejvyšší soud, který obnovil platnost zákona z roku 1861, jenž pohlavní styk mezi homosexuály zakazuje. Zdůvodnil to tehdy tím, že měnit zákony má parlament, nikoli soudy. V roce 2016 ale nejvyšší soud uvedl, že záležitost znovu přezkoumá.
Lidé, kteří před sídlem nejvyššího soudu čekali na verdikt, začali po jeho zveřejnění slavit. „Díky všem, kteří proti tomuto předsudku bojovali. Dnešek je dobrým dnem pro lidská práva,“ uvedl šéf jihoasijské pobočky organizace Human Rights Watch.
Přestože zmíněný zákon se v Indii jen výjimečně používal k trestnímu stíhání homosexuálů za dobrovolný sex, organizace bojující za práva gayů a leseb si stěžovaly, že policie ho často uplatňuje k zastrašování.
- Od příchodu křesťanství do Evropy byla homosexualita považována za hřích, který církevní i světské soudy trestaly obvykle smrtí. Homosexuálové byli označeni za původce přírodních pohrom a byla jim přičítána zodpovědnost za řadu různých neštěstí.
- Ještě v období mezi světovými válkami byli homosexuálové ve většině evropských zemí posíláni do vězení, v nacistickém Německu byli umísťováni do koncentračních táborů a na oděvu museli nosit růžové trojúhelníky. Ve vězení skončilo podle odhadů asi 50 000 německých homosexuálů, počet těch, kteří skončili v koncentračních táborech, se odhaduje na 5000 až 15 000.
- V některých evropských zemích byla homosexualita dekriminalizována již v 18. či 19. století, další vlna pak ve větším měřítku přišla v 60. letech 20. století. Československo bylo jednou z prvních zemí, které zrušily trestnost homosexuálních pohlavních styků v roce 1961 (s platností od 1. ledna 1962), i když s jistými výjimkami. Až později podniklo obdobné kroky například Německo, Rakousko nebo Anglie.
- V Anglii byl homosexuální styk mezi dvěma muži staršími 21 let trestným činem až do roku 1967, ve Skotsku šlo o závažný delikt až do roku 1980 a v Severním Irsku až do roku 1982. Legislativa nebrala v potaz lesby – stíhala pouze muže. Ženy byly pouze čas od času popotahovány za pobuřování a nemravnost.
- Ve světě ale existují i země, kde homosexualita nikdy trestná nebyla. Kromě Jižní Koreje, Vietnamu a Tchaj-wanu je to i novodobé Polsko. Legálnost styků osob téhož pohlaví tu byla oficiálně uzákoněna v roce 1932. Tyto osoby tu mohou darovat krev i sloužit v armádě. Existuje tu i zákon, zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace při zaměstnávání lidí.
- V 18. století dekriminalizovaly homosexualitu Belgie, Monako a Lucembursko. V 19. století byly sexuální aktivity téhož pohlaví legalizovány v Nizozemsku, Bolívii, Brazílii, Argentině, Mexiku či v Paraguayi.
- Ve 30. letech 20. století byla homosexualita legalizována v Dánsku, ve 40. na Islandu, v Švýcarsku či ve Švédsku, v 50. v Řecku, v 60. v Maďarsku, Československu, Velké Británii, Bulharsku a v Kanadě, v 70. ji legalizovaly některé státy USA, Finsko, Rakousko, Chorvatsko, Norsko, Španělsko, v 80. Portugalsko či Kuba, v 90. pobaltské republiky, Rusko, Rumunsko a Čína.
- V 21. století legalizovaly homosexualitu například celé Spojené státy či Arménie.
- Nadále trestná je homosexualita ve většině afrických a asijských zemí s výjimkou zemí východní Asie, kdežto naopak v Evropě a v Jižní i Severní Americe je všude legální s výjimkou některých států karibské oblasti.
