Homosexuální styk už nebude v Indii trestný. Nejvyšší soud zrušil koloniální zákon

Indický nejvyšší soud rozhodl, že dobrovolný homosexuální styk mezi dospělými osobami už nebude trestným činem. Doteď za něj hrozilo podle dosud platného zákona z koloniální éry deset let vězení. V uplynulých letech došlo v Indii k velké kampani za dekriminalizaci homosexuality.

„Kriminalizování pohlavního styku je iracionální, svévolné a zjevně neústavní,“ uvedl soudce Dipak Misra ve svém rozhodnutí. „Žádný dobrovolný pohlavní styk mezi dvěma dospělými – homosexuály, heterosexuály nebo lesbami nelze považovat za protiústavní,“ dodal.

V roce 2009 soud v metropoli Dillí homosexuální styk dekriminalizoval. Jeho rozhodnutí ale v roce 2013 zvrátil nejvyšší soud, který obnovil platnost zákona z roku 1861, jenž pohlavní styk mezi homosexuály zakazuje. Zdůvodnil to tehdy tím, že měnit zákony má parlament, nikoli soudy. V roce 2016 ale nejvyšší soud uvedl, že záležitost znovu přezkoumá.

Lidé, kteří před sídlem nejvyššího soudu čekali na verdikt, začali po jeho zveřejnění slavit. „Díky všem, kteří proti tomuto předsudku bojovali. Dnešek je dobrým dnem pro lidská práva,“ uvedl šéf jihoasijské pobočky organizace Human Rights Watch.

Přestože zmíněný zákon se v Indii jen výjimečně používal k trestnímu stíhání homosexuálů za dobrovolný sex, organizace bojující za práva gayů a leseb si stěžovaly, že policie ho často uplatňuje k zastrašování.

  • Od příchodu křesťanství do Evropy byla homosexualita považována za hřích, který církevní i světské soudy trestaly obvykle smrtí. Homosexuálové byli označeni za původce přírodních pohrom a byla jim přičítána zodpovědnost za řadu různých neštěstí.
  • Ještě v období mezi světovými válkami byli homosexuálové ve většině evropských zemí posíláni do vězení, v nacistickém Německu byli umísťováni do koncentračních táborů a na oděvu museli nosit růžové trojúhelníky. Ve vězení skončilo podle odhadů asi 50 000 německých homosexuálů, počet těch, kteří skončili v koncentračních táborech, se odhaduje na 5000 až 15 000.
  • V některých evropských zemích byla homosexualita dekriminalizována již v 18. či 19. století, další vlna pak ve větším měřítku přišla v 60. letech 20. století. Československo bylo jednou z prvních zemí, které zrušily trestnost homosexuálních pohlavních styků v roce 1961 (s platností od 1. ledna 1962), i když s jistými výjimkami. Až později podniklo obdobné kroky například Německo, Rakousko nebo Anglie.
  • V Anglii byl homosexuální styk mezi dvěma muži staršími 21 let trestným činem až do roku 1967, ve Skotsku šlo o závažný delikt až do roku 1980 a v Severním Irsku až do roku 1982. Legislativa nebrala v potaz lesby – stíhala pouze muže. Ženy byly pouze čas od času popotahovány za pobuřování a nemravnost.
  • Ve světě ale existují i země, kde homosexualita nikdy trestná nebyla. Kromě Jižní Koreje, Vietnamu a Tchaj-wanu je to i novodobé Polsko. Legálnost styků osob téhož pohlaví tu byla oficiálně uzákoněna v roce 1932. Tyto osoby tu mohou darovat krev i sloužit v armádě. Existuje tu i zákon, zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace při zaměstnávání lidí.
  • V 18. století dekriminalizovaly homosexualitu Belgie, Monako a Lucembursko. V 19. století byly sexuální aktivity téhož pohlaví legalizovány v Nizozemsku, Bolívii, Brazílii, Argentině, Mexiku či v Paraguayi.
  • Ve 30. letech 20. století byla homosexualita legalizována v Dánsku, ve 40. na Islandu, v Švýcarsku či ve Švédsku, v 50. v Řecku, v 60. v Maďarsku, Československu, Velké Británii, Bulharsku a v Kanadě, v 70. ji legalizovaly některé státy USA, Finsko, Rakousko, Chorvatsko, Norsko, Španělsko, v 80. Portugalsko či Kuba, v 90. pobaltské republiky, Rusko, Rumunsko a Čína.
  • V 21. století legalizovaly homosexualitu například celé Spojené státy či Arménie.
  • Nadále trestná je homosexualita ve většině afrických a asijských zemí s výjimkou zemí východní Asie, kdežto naopak v Evropě a v Jižní i Severní Americe je všude legální s výjimkou některých států karibské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 2 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 7 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 8 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 8 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...