Homosexuální styk už nebude v Indii trestný. Nejvyšší soud zrušil koloniální zákon

Indický nejvyšší soud rozhodl, že dobrovolný homosexuální styk mezi dospělými osobami už nebude trestným činem. Doteď za něj hrozilo podle dosud platného zákona z koloniální éry deset let vězení. V uplynulých letech došlo v Indii k velké kampani za dekriminalizaci homosexuality.

„Kriminalizování pohlavního styku je iracionální, svévolné a zjevně neústavní,“ uvedl soudce Dipak Misra ve svém rozhodnutí. „Žádný dobrovolný pohlavní styk mezi dvěma dospělými – homosexuály, heterosexuály nebo lesbami nelze považovat za protiústavní,“ dodal.

V roce 2009 soud v metropoli Dillí homosexuální styk dekriminalizoval. Jeho rozhodnutí ale v roce 2013 zvrátil nejvyšší soud, který obnovil platnost zákona z roku 1861, jenž pohlavní styk mezi homosexuály zakazuje. Zdůvodnil to tehdy tím, že měnit zákony má parlament, nikoli soudy. V roce 2016 ale nejvyšší soud uvedl, že záležitost znovu přezkoumá.

Lidé, kteří před sídlem nejvyššího soudu čekali na verdikt, začali po jeho zveřejnění slavit. „Díky všem, kteří proti tomuto předsudku bojovali. Dnešek je dobrým dnem pro lidská práva,“ uvedl šéf jihoasijské pobočky organizace Human Rights Watch.

Přestože zmíněný zákon se v Indii jen výjimečně používal k trestnímu stíhání homosexuálů za dobrovolný sex, organizace bojující za práva gayů a leseb si stěžovaly, že policie ho často uplatňuje k zastrašování.

  • Od příchodu křesťanství do Evropy byla homosexualita považována za hřích, který církevní i světské soudy trestaly obvykle smrtí. Homosexuálové byli označeni za původce přírodních pohrom a byla jim přičítána zodpovědnost za řadu různých neštěstí.
  • Ještě v období mezi světovými válkami byli homosexuálové ve většině evropských zemí posíláni do vězení, v nacistickém Německu byli umísťováni do koncentračních táborů a na oděvu museli nosit růžové trojúhelníky. Ve vězení skončilo podle odhadů asi 50 000 německých homosexuálů, počet těch, kteří skončili v koncentračních táborech, se odhaduje na 5000 až 15 000.
  • V některých evropských zemích byla homosexualita dekriminalizována již v 18. či 19. století, další vlna pak ve větším měřítku přišla v 60. letech 20. století. Československo bylo jednou z prvních zemí, které zrušily trestnost homosexuálních pohlavních styků v roce 1961 (s platností od 1. ledna 1962), i když s jistými výjimkami. Až později podniklo obdobné kroky například Německo, Rakousko nebo Anglie.
  • V Anglii byl homosexuální styk mezi dvěma muži staršími 21 let trestným činem až do roku 1967, ve Skotsku šlo o závažný delikt až do roku 1980 a v Severním Irsku až do roku 1982. Legislativa nebrala v potaz lesby – stíhala pouze muže. Ženy byly pouze čas od času popotahovány za pobuřování a nemravnost.
  • Ve světě ale existují i země, kde homosexualita nikdy trestná nebyla. Kromě Jižní Koreje, Vietnamu a Tchaj-wanu je to i novodobé Polsko. Legálnost styků osob téhož pohlaví tu byla oficiálně uzákoněna v roce 1932. Tyto osoby tu mohou darovat krev i sloužit v armádě. Existuje tu i zákon, zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace při zaměstnávání lidí.
  • V 18. století dekriminalizovaly homosexualitu Belgie, Monako a Lucembursko. V 19. století byly sexuální aktivity téhož pohlaví legalizovány v Nizozemsku, Bolívii, Brazílii, Argentině, Mexiku či v Paraguayi.
  • Ve 30. letech 20. století byla homosexualita legalizována v Dánsku, ve 40. na Islandu, v Švýcarsku či ve Švédsku, v 50. v Řecku, v 60. v Maďarsku, Československu, Velké Británii, Bulharsku a v Kanadě, v 70. ji legalizovaly některé státy USA, Finsko, Rakousko, Chorvatsko, Norsko, Španělsko, v 80. Portugalsko či Kuba, v 90. pobaltské republiky, Rusko, Rumunsko a Čína.
  • V 21. století legalizovaly homosexualitu například celé Spojené státy či Arménie.
  • Nadále trestná je homosexualita ve většině afrických a asijských zemí s výjimkou zemí východní Asie, kdežto naopak v Evropě a v Jižní i Severní Americe je všude legální s výjimkou některých států karibské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...