Homosexuální styk už nebude v Indii trestný. Nejvyšší soud zrušil koloniální zákon

Indický nejvyšší soud rozhodl, že dobrovolný homosexuální styk mezi dospělými osobami už nebude trestným činem. Doteď za něj hrozilo podle dosud platného zákona z koloniální éry deset let vězení. V uplynulých letech došlo v Indii k velké kampani za dekriminalizaci homosexuality.

„Kriminalizování pohlavního styku je iracionální, svévolné a zjevně neústavní,“ uvedl soudce Dipak Misra ve svém rozhodnutí. „Žádný dobrovolný pohlavní styk mezi dvěma dospělými – homosexuály, heterosexuály nebo lesbami nelze považovat za protiústavní,“ dodal.

V roce 2009 soud v metropoli Dillí homosexuální styk dekriminalizoval. Jeho rozhodnutí ale v roce 2013 zvrátil nejvyšší soud, který obnovil platnost zákona z roku 1861, jenž pohlavní styk mezi homosexuály zakazuje. Zdůvodnil to tehdy tím, že měnit zákony má parlament, nikoli soudy. V roce 2016 ale nejvyšší soud uvedl, že záležitost znovu přezkoumá.

Lidé, kteří před sídlem nejvyššího soudu čekali na verdikt, začali po jeho zveřejnění slavit. „Díky všem, kteří proti tomuto předsudku bojovali. Dnešek je dobrým dnem pro lidská práva,“ uvedl šéf jihoasijské pobočky organizace Human Rights Watch.

Přestože zmíněný zákon se v Indii jen výjimečně používal k trestnímu stíhání homosexuálů za dobrovolný sex, organizace bojující za práva gayů a leseb si stěžovaly, že policie ho často uplatňuje k zastrašování.

  • Od příchodu křesťanství do Evropy byla homosexualita považována za hřích, který církevní i světské soudy trestaly obvykle smrtí. Homosexuálové byli označeni za původce přírodních pohrom a byla jim přičítána zodpovědnost za řadu různých neštěstí.
  • Ještě v období mezi světovými válkami byli homosexuálové ve většině evropských zemí posíláni do vězení, v nacistickém Německu byli umísťováni do koncentračních táborů a na oděvu museli nosit růžové trojúhelníky. Ve vězení skončilo podle odhadů asi 50 000 německých homosexuálů, počet těch, kteří skončili v koncentračních táborech, se odhaduje na 5000 až 15 000.
  • V některých evropských zemích byla homosexualita dekriminalizována již v 18. či 19. století, další vlna pak ve větším měřítku přišla v 60. letech 20. století. Československo bylo jednou z prvních zemí, které zrušily trestnost homosexuálních pohlavních styků v roce 1961 (s platností od 1. ledna 1962), i když s jistými výjimkami. Až později podniklo obdobné kroky například Německo, Rakousko nebo Anglie.
  • V Anglii byl homosexuální styk mezi dvěma muži staršími 21 let trestným činem až do roku 1967, ve Skotsku šlo o závažný delikt až do roku 1980 a v Severním Irsku až do roku 1982. Legislativa nebrala v potaz lesby – stíhala pouze muže. Ženy byly pouze čas od času popotahovány za pobuřování a nemravnost.
  • Ve světě ale existují i země, kde homosexualita nikdy trestná nebyla. Kromě Jižní Koreje, Vietnamu a Tchaj-wanu je to i novodobé Polsko. Legálnost styků osob téhož pohlaví tu byla oficiálně uzákoněna v roce 1932. Tyto osoby tu mohou darovat krev i sloužit v armádě. Existuje tu i zákon, zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace při zaměstnávání lidí.
  • V 18. století dekriminalizovaly homosexualitu Belgie, Monako a Lucembursko. V 19. století byly sexuální aktivity téhož pohlaví legalizovány v Nizozemsku, Bolívii, Brazílii, Argentině, Mexiku či v Paraguayi.
  • Ve 30. letech 20. století byla homosexualita legalizována v Dánsku, ve 40. na Islandu, v Švýcarsku či ve Švédsku, v 50. v Řecku, v 60. v Maďarsku, Československu, Velké Británii, Bulharsku a v Kanadě, v 70. ji legalizovaly některé státy USA, Finsko, Rakousko, Chorvatsko, Norsko, Španělsko, v 80. Portugalsko či Kuba, v 90. pobaltské republiky, Rusko, Rumunsko a Čína.
  • V 21. století legalizovaly homosexualitu například celé Spojené státy či Arménie.
  • Nadále trestná je homosexualita ve většině afrických a asijských zemí s výjimkou zemí východní Asie, kdežto naopak v Evropě a v Jižní i Severní Americe je všude legální s výjimkou některých států karibské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 14 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 31 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 50 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...