Hollande s Cameronem tlačí na Moskvu, aby přiměla separatisty složit zbraně

Moskva by měla vyvinout tlak na proruské separatisty na východě Ukrajiny, aby přestali s přestřelkami. Na jednání v severofrancouzském Amiensu se na tom shodli francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron. Oba politici také vyzvali prozápadní vládu v Kyjevě, aby prosadila klíčové reformy.

Intenzita bojů mezi separatisty a ukrajinskou armádou se od uzavření příměří loni v září výrazně snížila, k porušování klidu zbraní ale místy stále dochází. Mírová jednání zůstávají již řadu měsíců na mrtvém bodu, zatímco Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá.

O ukončení násilností v Donbasu má večer jednat takzvaná normandská čtyřka. Ministři zahraničí Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska proberou dodržování příměří, plánované místní volby na povstaleckých územích a výměnu zajatců.

David Cameron a Francois Hollande
Zdroj: Reuters/Philippe Wojazer

V západní Evropě panují obavy, že ukrajinský kabinet Arsenije Jaceňuka, který vládne prakticky bez parlamentní podpory, není schopen prosadit zákon o donbaských volbách. Brojí proti němu zejména nacionalistické strany, které se ohánějí oslabením ukrajinské svrchovanosti.

Nový status Donbasu, který mají místní volby potvrdit, počítá se značnou autonomií místní samosprávy včetně správních orgánů a bezpečnostních složek. Moskva jeho zavedením podmiňuje předání kontroly hranic mezi Ruskem a Donbasem ukrajinským orgánům.

Kyjev navíc tlačí i ekonomická situace. Politické selhání by mohlo zemi na pokraji bankrotu zkomplikovat finanční pomoc od západních vlád a institucí, na které je v současnosti do značné míry závislá.

Konflikt si od dubna 2014 vyžádal více než 9000 mrtvých. Ve středu se zástupci stran konfliktu dohodli na odstranění min, jejichž exploze stále způsobují ztráty na životech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...