Hledaný vůdce Talibanu mulla Umar je už dva roky po smrti

Kábul - Vůdce islamistického Talibanu mulla Muhammad Umar je už více než dva roky po smrti. Potvrdil to úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního na základě informací zpravodajské služby. O Umarově smrti už předtím s odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele afghánské vlády informoval zpravodajský server BBC. Mluvčí Talibanu kontaktovaný britskou stanicí řekl, že vydá brzy k této informaci prohlášení. Taliban ji zatím nepotvrdil, ale ani nepopřel.

„Vláda na základě věrohodných informací potvrzuje, že mulla Muhammad Umar, vůdce Talibanu, zemřel v dubnu 2013 v Pákistánu,“ oznámil prezidentský palác v prohlášení. V podvečer krátce předtím zprávu oficiálně potvrdil mluvčí afghánské tajné služby Hasíb Sádikí. „Oficiálně potvrzujeme, že je mrtev,“ řekl agentuře AP. Podle jeho slov mulla Umar zemřel v dubnu 2013 v Karáčí. Zatím není jasné, proč byla jeho smrt oznámena až nyní.

Tvrzení o Umarově smrti se objevila již v minulosti, radikální Taliban je ale vždy popřel. Média ale předtím k ještě nepotvrzené informaci poznamenala, že je to poprvé, co o Umarově smrti mluví vysoce postavené zdroje z afghánské vlády a rozvědky. „Máme potvrzení pákistánských úřadů a zdrojů z Talibanu, že (mulla Umar) před dvěma roky podlehl v Pákistánu nemoci,“ řekl anonymně činitel afghánské vlády.

Nepotvrzené zvěsti o úmrtí mully Umara se šíří v médiích již několik týdnů. Některé verze tvrdí, že šéf Talibanu podlehl již před dvěma roky v Pákistánu tuberkulóze. „Mulla Umar zemřel před dvěma roky a čtyřmi měsíci na tuberkulózu. Byl pochován na afghánské straně hranice,“ řekl člen afghánského Talibanu pákistánskému deníku Express Tribune. Podle jiných zpráv mullu Umara usmrtili v červenci 2013 jeho spolubojovníci. Jedno z odštěpeneckých křídel Talibanu počátkem července sdělilo, že mulla Umar byl zabit veliteli Talibanu mullou Muhammadem Mansúrem a Gulem Aghou. Vůdce Talibanu nebyl vidět na veřejnosti od konce roku 2001 a předpokládalo se, že žije na tajném místě někde v Pákistánu.

  • Redaktor ČT Pavel Novotný: „Dnešní zpráva, zdá se, je o něco věrohodnější, protože pákistánské úřady na dnešek svolaly tiskovou konferenci, kde vysvětlí přetrvávající zatím drby, že zemřel.“

O tajemném Umarovi se toho moc neví, jeho podoba byla zveřejněna pouze na jedné, velmi nekvalitní fotografii. Rok narození jednoookého studenta islámu se odhaduje na 1958 či 1959. Někdejší bojovník islámských mudžáhidů proti sovětské okupaci v 80. letech začal být známý v roce 1994, kdy se stal vůdcem Talibanu. Tento režim o dva roky později dobyl většinu Afghánistánu a začal zde přísně uplatňovat islámské právo šaría.

Podle tajných služeb se skrýval v horách na afghánsko-pákistánských hranicích, USA za jeho dopadení nabízely deset milionů dolarů. Vůdce afghánského hnutí Taliban byl na útěku od listopadu 2001, kdy mezinárodní koalice v čele s USA svrhla režim Talibanu v Afghánistánu, protože poskytoval útočiště teroristovi Usámovi bin Ládinovi, odpovědnému za útoky na USA z 11. září 2001.

Na videu Umar nedávno vyzýval k mírovým rozhovorům

Nejnovější zpráva o smrti mully Umara přichází krátce před plánovaným druhým kolem oficiálních mírových jednání mezi představiteli afghánské vlády a Talibanu. První kolo rozhovorů se konalo 7. července v pákistánské metropoli Islámábádu za přítomnosti amerických a čínských vyjednávačů. Cílem jednání je ukončení 14leté občanské války v zemi.

Podle jednoho z bojovníků Talibanu jistá frakce uvnitř hnutí prosazuje jako Umarova nástupce jednoho z jeho synů. Jiná by chtěla do čela Muhammada Mansúra, který patří ke stoupencům mírových rozhovorů.

Členové Talibanu v Afghánistánu
Zdroj: Stringer Afghanistan/Reuters

Právě mírové rozhovory Talibanu s vládou podpořil i mulla Umar ve videoposelství, které bylo v polovině července zveřejněno na internetu. V prohlášení uvedl, že jednání jsou legitimní a jejich cílem je ukončení okupace země mezinárodními silami. Nebylo ovšem možné ověřit, zda toto poselství, které nebylo doprovázené zvukovou nahrávkou či videozáznamem, pocházelo skutečně z úst šéfa Talibanu. Pokud zemřel předloni, sotva mohl letos vyzvat k dialogu.

Zprávy o smrti mully Umara se objevily v některých médiích například v roce 2011. Taliban tuto informaci tehdy popřel s tím, že ji rozšířila americká rozvědka, která se nabourala do mobilních telefonů, e-mailových účtů a webových stránek Talibanu. Také loni v listopadu afghánská špionážní agentura NDS oznámila, že mulla Umar zřejmě již nežije a že jeho hnutí se rozštěpilo na tři frakce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...