Hledaný vůdce Talibanu mulla Umar je už dva roky po smrti

Kábul - Vůdce islamistického Talibanu mulla Muhammad Umar je už více než dva roky po smrti. Potvrdil to úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního na základě informací zpravodajské služby. O Umarově smrti už předtím s odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele afghánské vlády informoval zpravodajský server BBC. Mluvčí Talibanu kontaktovaný britskou stanicí řekl, že vydá brzy k této informaci prohlášení. Taliban ji zatím nepotvrdil, ale ani nepopřel.

„Vláda na základě věrohodných informací potvrzuje, že mulla Muhammad Umar, vůdce Talibanu, zemřel v dubnu 2013 v Pákistánu,“ oznámil prezidentský palác v prohlášení. V podvečer krátce předtím zprávu oficiálně potvrdil mluvčí afghánské tajné služby Hasíb Sádikí. „Oficiálně potvrzujeme, že je mrtev,“ řekl agentuře AP. Podle jeho slov mulla Umar zemřel v dubnu 2013 v Karáčí. Zatím není jasné, proč byla jeho smrt oznámena až nyní.

Tvrzení o Umarově smrti se objevila již v minulosti, radikální Taliban je ale vždy popřel. Média ale předtím k ještě nepotvrzené informaci poznamenala, že je to poprvé, co o Umarově smrti mluví vysoce postavené zdroje z afghánské vlády a rozvědky. „Máme potvrzení pákistánských úřadů a zdrojů z Talibanu, že (mulla Umar) před dvěma roky podlehl v Pákistánu nemoci,“ řekl anonymně činitel afghánské vlády.

Nepotvrzené zvěsti o úmrtí mully Umara se šíří v médiích již několik týdnů. Některé verze tvrdí, že šéf Talibanu podlehl již před dvěma roky v Pákistánu tuberkulóze. „Mulla Umar zemřel před dvěma roky a čtyřmi měsíci na tuberkulózu. Byl pochován na afghánské straně hranice,“ řekl člen afghánského Talibanu pákistánskému deníku Express Tribune. Podle jiných zpráv mullu Umara usmrtili v červenci 2013 jeho spolubojovníci. Jedno z odštěpeneckých křídel Talibanu počátkem července sdělilo, že mulla Umar byl zabit veliteli Talibanu mullou Muhammadem Mansúrem a Gulem Aghou. Vůdce Talibanu nebyl vidět na veřejnosti od konce roku 2001 a předpokládalo se, že žije na tajném místě někde v Pákistánu.

  • Redaktor ČT Pavel Novotný: „Dnešní zpráva, zdá se, je o něco věrohodnější, protože pákistánské úřady na dnešek svolaly tiskovou konferenci, kde vysvětlí přetrvávající zatím drby, že zemřel.“

O tajemném Umarovi se toho moc neví, jeho podoba byla zveřejněna pouze na jedné, velmi nekvalitní fotografii. Rok narození jednoookého studenta islámu se odhaduje na 1958 či 1959. Někdejší bojovník islámských mudžáhidů proti sovětské okupaci v 80. letech začal být známý v roce 1994, kdy se stal vůdcem Talibanu. Tento režim o dva roky později dobyl většinu Afghánistánu a začal zde přísně uplatňovat islámské právo šaría.

Podle tajných služeb se skrýval v horách na afghánsko-pákistánských hranicích, USA za jeho dopadení nabízely deset milionů dolarů. Vůdce afghánského hnutí Taliban byl na útěku od listopadu 2001, kdy mezinárodní koalice v čele s USA svrhla režim Talibanu v Afghánistánu, protože poskytoval útočiště teroristovi Usámovi bin Ládinovi, odpovědnému za útoky na USA z 11. září 2001.

Na videu Umar nedávno vyzýval k mírovým rozhovorům

Nejnovější zpráva o smrti mully Umara přichází krátce před plánovaným druhým kolem oficiálních mírových jednání mezi představiteli afghánské vlády a Talibanu. První kolo rozhovorů se konalo 7. července v pákistánské metropoli Islámábádu za přítomnosti amerických a čínských vyjednávačů. Cílem jednání je ukončení 14leté občanské války v zemi.

Podle jednoho z bojovníků Talibanu jistá frakce uvnitř hnutí prosazuje jako Umarova nástupce jednoho z jeho synů. Jiná by chtěla do čela Muhammada Mansúra, který patří ke stoupencům mírových rozhovorů.

Členové Talibanu v Afghánistánu
Zdroj: Stringer Afghanistan/Reuters

Právě mírové rozhovory Talibanu s vládou podpořil i mulla Umar ve videoposelství, které bylo v polovině července zveřejněno na internetu. V prohlášení uvedl, že jednání jsou legitimní a jejich cílem je ukončení okupace země mezinárodními silami. Nebylo ovšem možné ověřit, zda toto poselství, které nebylo doprovázené zvukovou nahrávkou či videozáznamem, pocházelo skutečně z úst šéfa Talibanu. Pokud zemřel předloni, sotva mohl letos vyzvat k dialogu.

Zprávy o smrti mully Umara se objevily v některých médiích například v roce 2011. Taliban tuto informaci tehdy popřel s tím, že ji rozšířila americká rozvědka, která se nabourala do mobilních telefonů, e-mailových účtů a webových stránek Talibanu. Také loni v listopadu afghánská špionážní agentura NDS oznámila, že mulla Umar zřejmě již nežije a že jeho hnutí se rozštěpilo na tři frakce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 18 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 22 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 40 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 2 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami
Načítání...