Hledaný vůdce Talibanu mulla Umar je už dva roky po smrti

Kábul - Vůdce islamistického Talibanu mulla Muhammad Umar je už více než dva roky po smrti. Potvrdil to úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního na základě informací zpravodajské služby. O Umarově smrti už předtím s odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele afghánské vlády informoval zpravodajský server BBC. Mluvčí Talibanu kontaktovaný britskou stanicí řekl, že vydá brzy k této informaci prohlášení. Taliban ji zatím nepotvrdil, ale ani nepopřel.

„Vláda na základě věrohodných informací potvrzuje, že mulla Muhammad Umar, vůdce Talibanu, zemřel v dubnu 2013 v Pákistánu,“ oznámil prezidentský palác v prohlášení. V podvečer krátce předtím zprávu oficiálně potvrdil mluvčí afghánské tajné služby Hasíb Sádikí. „Oficiálně potvrzujeme, že je mrtev,“ řekl agentuře AP. Podle jeho slov mulla Umar zemřel v dubnu 2013 v Karáčí. Zatím není jasné, proč byla jeho smrt oznámena až nyní.

Tvrzení o Umarově smrti se objevila již v minulosti, radikální Taliban je ale vždy popřel. Média ale předtím k ještě nepotvrzené informaci poznamenala, že je to poprvé, co o Umarově smrti mluví vysoce postavené zdroje z afghánské vlády a rozvědky. „Máme potvrzení pákistánských úřadů a zdrojů z Talibanu, že (mulla Umar) před dvěma roky podlehl v Pákistánu nemoci,“ řekl anonymně činitel afghánské vlády.

Nepotvrzené zvěsti o úmrtí mully Umara se šíří v médiích již několik týdnů. Některé verze tvrdí, že šéf Talibanu podlehl již před dvěma roky v Pákistánu tuberkulóze. „Mulla Umar zemřel před dvěma roky a čtyřmi měsíci na tuberkulózu. Byl pochován na afghánské straně hranice,“ řekl člen afghánského Talibanu pákistánskému deníku Express Tribune. Podle jiných zpráv mullu Umara usmrtili v červenci 2013 jeho spolubojovníci. Jedno z odštěpeneckých křídel Talibanu počátkem července sdělilo, že mulla Umar byl zabit veliteli Talibanu mullou Muhammadem Mansúrem a Gulem Aghou. Vůdce Talibanu nebyl vidět na veřejnosti od konce roku 2001 a předpokládalo se, že žije na tajném místě někde v Pákistánu.

  • Redaktor ČT Pavel Novotný: „Dnešní zpráva, zdá se, je o něco věrohodnější, protože pákistánské úřady na dnešek svolaly tiskovou konferenci, kde vysvětlí přetrvávající zatím drby, že zemřel.“

O tajemném Umarovi se toho moc neví, jeho podoba byla zveřejněna pouze na jedné, velmi nekvalitní fotografii. Rok narození jednoookého studenta islámu se odhaduje na 1958 či 1959. Někdejší bojovník islámských mudžáhidů proti sovětské okupaci v 80. letech začal být známý v roce 1994, kdy se stal vůdcem Talibanu. Tento režim o dva roky později dobyl většinu Afghánistánu a začal zde přísně uplatňovat islámské právo šaría.

Podle tajných služeb se skrýval v horách na afghánsko-pákistánských hranicích, USA za jeho dopadení nabízely deset milionů dolarů. Vůdce afghánského hnutí Taliban byl na útěku od listopadu 2001, kdy mezinárodní koalice v čele s USA svrhla režim Talibanu v Afghánistánu, protože poskytoval útočiště teroristovi Usámovi bin Ládinovi, odpovědnému za útoky na USA z 11. září 2001.

Na videu Umar nedávno vyzýval k mírovým rozhovorům

Nejnovější zpráva o smrti mully Umara přichází krátce před plánovaným druhým kolem oficiálních mírových jednání mezi představiteli afghánské vlády a Talibanu. První kolo rozhovorů se konalo 7. července v pákistánské metropoli Islámábádu za přítomnosti amerických a čínských vyjednávačů. Cílem jednání je ukončení 14leté občanské války v zemi.

Podle jednoho z bojovníků Talibanu jistá frakce uvnitř hnutí prosazuje jako Umarova nástupce jednoho z jeho synů. Jiná by chtěla do čela Muhammada Mansúra, který patří ke stoupencům mírových rozhovorů.

Členové Talibanu v Afghánistánu
Zdroj: Stringer Afghanistan/Reuters

Právě mírové rozhovory Talibanu s vládou podpořil i mulla Umar ve videoposelství, které bylo v polovině července zveřejněno na internetu. V prohlášení uvedl, že jednání jsou legitimní a jejich cílem je ukončení okupace země mezinárodními silami. Nebylo ovšem možné ověřit, zda toto poselství, které nebylo doprovázené zvukovou nahrávkou či videozáznamem, pocházelo skutečně z úst šéfa Talibanu. Pokud zemřel předloni, sotva mohl letos vyzvat k dialogu.

Zprávy o smrti mully Umara se objevily v některých médiích například v roce 2011. Taliban tuto informaci tehdy popřel s tím, že ji rozšířila americká rozvědka, která se nabourala do mobilních telefonů, e-mailových účtů a webových stránek Talibanu. Také loni v listopadu afghánská špionážní agentura NDS oznámila, že mulla Umar zřejmě již nežije a že jeho hnutí se rozštěpilo na tři frakce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán porušil dohodu o příměří, zní z Indie po explozích ve Šrínagaru

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračováni pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém příměří. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
06:08Aktualizovánopřed 15 mminutami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 29 mminutami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
15:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
07:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
18:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 7 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 7 hhodinami
Načítání...