Hladové bouře v polském Gdaňsku předznamenaly pád komunismu

Varšava - Průmyslový sever Polska ochromila v sedmdesátých letech minulého století vlna demonstrací a stávek. Bezprostřední příčinou rozsáhlých protestů bylo rozhodnutí o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. O chystaném přepisování cenovek byli Poláci informováni v sobotu 12. prosince 1970. Následující pondělí odmítli zaměstnanci gdaňských loděnic nastoupit do práce. K potlačení občanských nepokojů neváhali polští komunisté nasadit kromě policie i armádu. Výsledkem byly čtyři desítky mrtvých, stovky zraněných a definitivní ztráta iluzí o podstatě režimu, jenž neváhá proti obyvatelům poslat tanky.

Událost se stala jedním z takzvaných „polských měsíců“. První byl v Poznani roku 1956, v březnu 1968 pak následovaly velké studentské stávky a demonstrace.

Akce v prosinci 1970 ale měla ohlas největší. Jednalo se totiž o celé „trojměstí“ Gdyně-Gdaňsk-Štětín. „Loděnice se vzbouřily a moc se zachovala hloupě, začala totiž do dělníků střílet,“ poznamenala komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová.

Nahrávám video

„Události z roku 1970 se jasně staly předzvěstí vzniku Solidarity a následného pádu komunismu. Dělníci to ale v té době nemohli tušit.“

Dělníci demonstrovali proti zvýšení cen. Situace byla o to horší, že zvyšování mělo nastat v předvánočním čase. Incident dal ale věci rychle do pohybu. Po několika dnech už bylo na nohou celé Polsko. Vojenské kolony se stahovaly k Varšavě, Wroclavi či Krakovu. „Komunisté tehdy zareagovali výměnou prvního tajemníka, což mělo situaci uklidnit,“ vzpomíná Šustrová.

Střelba, zapálené budovy, tanky v ulicích

Policie a armáda postupovaly proti demonstrantům s mimořádnou tvrdostí. Kromě obligátních obušků a slzného plynu neváhaly proti účastníkům manifestací použít i ostrou munici. Zejména v Gdaňsku a Gdyni situace připomínala občanskou válku, jejíž atmosféru evokovalo kromě střelby i několik zapálených budov a přítomnost tanků v ulicích.

Bezohledný postup pořádkových sil se každopádně neminul účinkem. V pátek 18. prosince se podařilo zpacifikovat hlavní ohniska odporu s výjimkou Štětína, kde protesty pokračovaly ještě další čtyři dny.

Kolik osob bylo během bouřlivého prosincového týdne zastřeleno, nebo zemřelo pod pásy tanků, není přesně známo. Odhady nejčastěji hovoří o 39 až 45 mrtvých a zhruba 1 100 raněných.

Komunistická propaganda byla velmi účinná

Přesnější jsou údaje o počtu nasazených sil. Do akcí proti manifestujícím se zapojilo na 5 000 policistů a 27 tisíc vojáků, kteří měli k dispozici 550 tanků a kolem sedmi stovek obrněných vozidel.

Západ byl o incidentech informován a postupně opustil model „détante“, tedy důrazu na dohodu. „Západní svět si uvědomoval, že lidé nejsou spokojeni. Komunistická propaganda ale byla velmi účinná, nebylo to jednoduché,“ prohlásila Šustrová.

Rezignaci ohlásil první tajemník strany Wladyslaw Gomulka

Rozsáhlé nepokoje měly dohru ve vedení vládní PSDS. Na ulicích ještě nestačila uschnout krev, když svou rezignaci ohlásil první tajemník Wladyslaw Gomulka.

Oficiálním důvodem byly zdravotní problémy, svou roli nicméně sehrál tlak jeho vnitrostranických odpůrců. Právě souboj křídel uvnitř Polské sjednocené dělnické strany mohl být podle některých historiků příčinou krvavého zásahu, který měl Gomulku a jeho spolupracovníky kompromitovat a zbavit moci.

Zárodky budoucího konce komunismu v Polsku

Přestože to tak v danou chvíli nevypadalo, viděno z odstupu čtyř desetiletí v sobě prosincové události roku 1970 nesly zárodky budoucího konce komunismu v Polsku.

Jedním z organizátorů protestního hnutí byl mladý elektrikář z gdaňských loděnic Lech Walesa, který se při obdobných nepokojích o deset let později postavil do čela nezávislého odborového svazu Solidarita. Právě tato organizace výrazně přispěla k pokojnému přechodu Polska k demokracii na konci osmdesátých let.

Obžalován byl tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski

Po pádu komunismu se zásahem proti demonstrantům z prosince 1970 začaly zabývat soudy. Ze spoluzodpovědnosti byl obžalován mimo jiné tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski. Soudní proces však záhy zabředl do právních tahanic a jeho konec, bude-li nějaký, je v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně čtyři lidi a 13 dalších zranil, uvádí úřady

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně čtyři osoby a dalších třináct zranil, oznámily podle agentury AFP ukrajinské úřady. V ukrajinské metropoli byly slyšet silné exploze. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot.
před 1 hhodinou

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Prezident mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianni Infantino v noci na sobotu uvedl, že světová fotbalová federace upustila od plánů na prodej podílu na mistrovství světa soukromým investorům poté, co se setkala s rozsáhlou vlnou kritiky. Informovala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 2 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo večer španělské ministerstvo vnitra. Informoval o tom deník El País s tím, že je potvrzeno, že k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Střelu, která dopadla na polské území, vyrobili v Rusku, uvedla prokuratura

Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to v pátek uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.