Hladové bouře v polském Gdaňsku předznamenaly pád komunismu

Varšava - Průmyslový sever Polska ochromila v sedmdesátých letech minulého století vlna demonstrací a stávek. Bezprostřední příčinou rozsáhlých protestů bylo rozhodnutí o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. O chystaném přepisování cenovek byli Poláci informováni v sobotu 12. prosince 1970. Následující pondělí odmítli zaměstnanci gdaňských loděnic nastoupit do práce. K potlačení občanských nepokojů neváhali polští komunisté nasadit kromě policie i armádu. Výsledkem byly čtyři desítky mrtvých, stovky zraněných a definitivní ztráta iluzí o podstatě režimu, jenž neváhá proti obyvatelům poslat tanky.

Událost se stala jedním z takzvaných „polských měsíců“. První byl v Poznani roku 1956, v březnu 1968 pak následovaly velké studentské stávky a demonstrace.

Akce v prosinci 1970 ale měla ohlas největší. Jednalo se totiž o celé „trojměstí“ Gdyně-Gdaňsk-Štětín. „Loděnice se vzbouřily a moc se zachovala hloupě, začala totiž do dělníků střílet,“ poznamenala komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová.

7 minut
Rozhovor s Petruškou Šustrovou
Zdroj: ČT24

„Události z roku 1970 se jasně staly předzvěstí vzniku Solidarity a následného pádu komunismu. Dělníci to ale v té době nemohli tušit.“

Dělníci demonstrovali proti zvýšení cen. Situace byla o to horší, že zvyšování mělo nastat v předvánočním čase. Incident dal ale věci rychle do pohybu. Po několika dnech už bylo na nohou celé Polsko. Vojenské kolony se stahovaly k Varšavě, Wroclavi či Krakovu. „Komunisté tehdy zareagovali výměnou prvního tajemníka, což mělo situaci uklidnit,“ vzpomíná Šustrová.

Střelba, zapálené budovy, tanky v ulicích

Policie a armáda postupovaly proti demonstrantům s mimořádnou tvrdostí. Kromě obligátních obušků a slzného plynu neváhaly proti účastníkům manifestací použít i ostrou munici. Zejména v Gdaňsku a Gdyni situace připomínala občanskou válku, jejíž atmosféru evokovalo kromě střelby i několik zapálených budov a přítomnost tanků v ulicích.

Bezohledný postup pořádkových sil se každopádně neminul účinkem. V pátek 18. prosince se podařilo zpacifikovat hlavní ohniska odporu s výjimkou Štětína, kde protesty pokračovaly ještě další čtyři dny.

Kolik osob bylo během bouřlivého prosincového týdne zastřeleno, nebo zemřelo pod pásy tanků, není přesně známo. Odhady nejčastěji hovoří o 39 až 45 mrtvých a zhruba 1 100 raněných.

Komunistická propaganda byla velmi účinná

Přesnější jsou údaje o počtu nasazených sil. Do akcí proti manifestujícím se zapojilo na 5 000 policistů a 27 tisíc vojáků, kteří měli k dispozici 550 tanků a kolem sedmi stovek obrněných vozidel.

Západ byl o incidentech informován a postupně opustil model „détante“, tedy důrazu na dohodu. „Západní svět si uvědomoval, že lidé nejsou spokojeni. Komunistická propaganda ale byla velmi účinná, nebylo to jednoduché,“ prohlásila Šustrová.

Rezignaci ohlásil první tajemník strany Wladyslaw Gomulka

Rozsáhlé nepokoje měly dohru ve vedení vládní PSDS. Na ulicích ještě nestačila uschnout krev, když svou rezignaci ohlásil první tajemník Wladyslaw Gomulka.

Oficiálním důvodem byly zdravotní problémy, svou roli nicméně sehrál tlak jeho vnitrostranických odpůrců. Právě souboj křídel uvnitř Polské sjednocené dělnické strany mohl být podle některých historiků příčinou krvavého zásahu, který měl Gomulku a jeho spolupracovníky kompromitovat a zbavit moci.

Zárodky budoucího konce komunismu v Polsku

Přestože to tak v danou chvíli nevypadalo, viděno z odstupu čtyř desetiletí v sobě prosincové události roku 1970 nesly zárodky budoucího konce komunismu v Polsku.

Jedním z organizátorů protestního hnutí byl mladý elektrikář z gdaňských loděnic Lech Walesa, který se při obdobných nepokojích o deset let později postavil do čela nezávislého odborového svazu Solidarita. Právě tato organizace výrazně přispěla k pokojnému přechodu Polska k demokracii na konci osmdesátých let.

Obžalován byl tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski

Po pádu komunismu se zásahem proti demonstrantům z prosince 1970 začaly zabývat soudy. Ze spoluzodpovědnosti byl obžalován mimo jiné tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski. Soudní proces však záhy zabředl do právních tahanic a jeho konec, bude-li nějaký, je v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 4 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 8 hhodinami
Načítání...