Hladové bouře v polském Gdaňsku předznamenaly pád komunismu

Varšava - Průmyslový sever Polska ochromila v sedmdesátých letech minulého století vlna demonstrací a stávek. Bezprostřední příčinou rozsáhlých protestů bylo rozhodnutí o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. O chystaném přepisování cenovek byli Poláci informováni v sobotu 12. prosince 1970. Následující pondělí odmítli zaměstnanci gdaňských loděnic nastoupit do práce. K potlačení občanských nepokojů neváhali polští komunisté nasadit kromě policie i armádu. Výsledkem byly čtyři desítky mrtvých, stovky zraněných a definitivní ztráta iluzí o podstatě režimu, jenž neváhá proti obyvatelům poslat tanky.

Událost se stala jedním z takzvaných „polských měsíců“. První byl v Poznani roku 1956, v březnu 1968 pak následovaly velké studentské stávky a demonstrace.

Akce v prosinci 1970 ale měla ohlas největší. Jednalo se totiž o celé „trojměstí“ Gdyně-Gdaňsk-Štětín. „Loděnice se vzbouřily a moc se zachovala hloupě, začala totiž do dělníků střílet,“ poznamenala komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová.

Nahrávám video
Rozhovor s Petruškou Šustrovou
Zdroj: ČT24

„Události z roku 1970 se jasně staly předzvěstí vzniku Solidarity a následného pádu komunismu. Dělníci to ale v té době nemohli tušit.“

Dělníci demonstrovali proti zvýšení cen. Situace byla o to horší, že zvyšování mělo nastat v předvánočním čase. Incident dal ale věci rychle do pohybu. Po několika dnech už bylo na nohou celé Polsko. Vojenské kolony se stahovaly k Varšavě, Wroclavi či Krakovu. „Komunisté tehdy zareagovali výměnou prvního tajemníka, což mělo situaci uklidnit,“ vzpomíná Šustrová.

Střelba, zapálené budovy, tanky v ulicích

Policie a armáda postupovaly proti demonstrantům s mimořádnou tvrdostí. Kromě obligátních obušků a slzného plynu neváhaly proti účastníkům manifestací použít i ostrou munici. Zejména v Gdaňsku a Gdyni situace připomínala občanskou válku, jejíž atmosféru evokovalo kromě střelby i několik zapálených budov a přítomnost tanků v ulicích.

Bezohledný postup pořádkových sil se každopádně neminul účinkem. V pátek 18. prosince se podařilo zpacifikovat hlavní ohniska odporu s výjimkou Štětína, kde protesty pokračovaly ještě další čtyři dny.

Kolik osob bylo během bouřlivého prosincového týdne zastřeleno, nebo zemřelo pod pásy tanků, není přesně známo. Odhady nejčastěji hovoří o 39 až 45 mrtvých a zhruba 1 100 raněných.

Komunistická propaganda byla velmi účinná

Přesnější jsou údaje o počtu nasazených sil. Do akcí proti manifestujícím se zapojilo na 5 000 policistů a 27 tisíc vojáků, kteří měli k dispozici 550 tanků a kolem sedmi stovek obrněných vozidel.

Západ byl o incidentech informován a postupně opustil model „détante“, tedy důrazu na dohodu. „Západní svět si uvědomoval, že lidé nejsou spokojeni. Komunistická propaganda ale byla velmi účinná, nebylo to jednoduché,“ prohlásila Šustrová.

Rezignaci ohlásil první tajemník strany Wladyslaw Gomulka

Rozsáhlé nepokoje měly dohru ve vedení vládní PSDS. Na ulicích ještě nestačila uschnout krev, když svou rezignaci ohlásil první tajemník Wladyslaw Gomulka.

Oficiálním důvodem byly zdravotní problémy, svou roli nicméně sehrál tlak jeho vnitrostranických odpůrců. Právě souboj křídel uvnitř Polské sjednocené dělnické strany mohl být podle některých historiků příčinou krvavého zásahu, který měl Gomulku a jeho spolupracovníky kompromitovat a zbavit moci.

Zárodky budoucího konce komunismu v Polsku

Přestože to tak v danou chvíli nevypadalo, viděno z odstupu čtyř desetiletí v sobě prosincové události roku 1970 nesly zárodky budoucího konce komunismu v Polsku.

Jedním z organizátorů protestního hnutí byl mladý elektrikář z gdaňských loděnic Lech Walesa, který se při obdobných nepokojích o deset let později postavil do čela nezávislého odborového svazu Solidarita. Právě tato organizace výrazně přispěla k pokojnému přechodu Polska k demokracii na konci osmdesátých let.

Obžalován byl tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski

Po pádu komunismu se zásahem proti demonstrantům z prosince 1970 začaly zabývat soudy. Ze spoluzodpovědnosti byl obžalován mimo jiné tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski. Soudní proces však záhy zabředl do právních tahanic a jeho konec, bude-li nějaký, je v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá kontrarozvědka zatím nesmí vést AfD jako prokazatelně extremistickou

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
15:36Aktualizovánopřed 32 mminutami

Polsko stojí před nebezpečím války, varoval v parlamentu Sikorski

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.
před 1 hhodinou

Grónsko se hodlá bránit americkým investorům

Grónsko kvůli obavám z politické motivace amerických investorů zpřísní pravidla, chce zabránit hlavně nežádoucím nákupům nemovitostí, uvádí to zdroje agentury Reuters. Pomoct by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
před 1 hhodinou

Rusové v noci útočili na obytné čtvrti velkých ukrajinských měst

Útoky ruské armády v noci na čtvrtek zasáhly obytné budovy v Charkově, Kryvém Rihu, Kyjevě a Záporoží, vyžádaly si nejméně 28 zraněných. Ruské síly útočily pomocí různý typů raket i dronů.
08:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 1 hhodinou

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
12:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbán nasazuje vojáky a žádá o unijní misi na Ukrajinu. Kvůli Družbě

Maďarsko žádá EU o vyslání expertní mise na Ukrajinu za účasti zástupců Budapešti i Bratislavy, která by zjistila stav ropovodu Družba. V novém dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko bude podle něj akceptovat závěry takové mise. Orbán ve středu obvinil Ukrajinu z toho, že plánuje další narušení dodávek, a poslal vojáky chránit energetickou infrastrukturu.
před 2 hhodinami

VideoŠtáb ČT natáčel s dronaři v Záporožské oblasti

Bojiště na Ukrajině se za poslední rok stalo pro obě strany zcela přehledným. Klasické útočné operace klesly na minimum, klíčové je masivní nasazení dronů, a tedy i jejich rozvoj. Ukrajina jen v lednu tohoto roku nasadila drony ve více než sedmi tisících misí, především pro logistické úkoly na frontě. Štáb ČT natáčel nedaleko bojové linie v Záporožské oblasti.
před 5 hhodinami
Načítání...