Hispánka Sotomayorová potvrzena do Nejvyššího soudu USA

Washington - Právní výbor Senátu Kongresu USA dnes potvrdil jmenování Sonii Sotomayorové na uvolněné místo člena Nejvyššího soudu Spojených států. Soudkyně, o které bude ještě hlasovat celý Senát, tak podle agentur překonala důležitou překážku na cestě stát se první příslušnicí hispánské menšiny a třetí ženou v historii této mimořádně vlivné instituce. Sotomayorovou nominoval prezident Barack Obama.

Senátní výbor nominaci Sotomayorové schválil poměrem 13 hlasů proti šesti. Celý Senát bude o nominaci hlasovat ještě před parlamentními prázdninami 7. srpna. Demokratičtí stoupenci prezidenta Baracka Obamy disponují v Senátu nezbytnými 60 hlasy, potřebnými pro potvrzení dnešního hlasování právního výboru.

Soudci Nejvyššího soudu USA jsou jmenováni doživotně, mohou se ovšem rozhodnout své místo opustit sami. Nyní se jedno z devíti křesel uvolní poté, co odejde na odpočinek dlouholetý člen nejvyššího soudu David Souter. Tento záměr hodlá naplnit letos v létě.

Nahrávám video
Senát dnes rozhoduje o Sotomayorové
Zdroj: ČT24

Sotomayorová je považovaná za umírněnou liberálku. Po jejím příchodu se dosud převládající konzervativní orientace nejvyššího soudu patrně příliš nezmění, protože rovněž Souter se řadí mezi liberály. Konzervativní orientace převládá v sestavě od doby, co tribunál dvakrát doplnil Obamův předchůdce, republikán George Bush.

Americký sen hispánské dívenky

Sonia Sotomayorová se narodila portorickým rodičům a vyrůstala v newyorském Bronxu. O tom, že chce být právničkou, prý snila už jako malá. Vystudovala prestižní univerzity Princeton a Yale. Jako soudkyně pracuje již sedmnáct let. „Rozhodl jsem se nominovat inspirující ženu, která bude sloužit spravedlnosti,“ vyjádřil se prezident USA Barack Obama. 

Nyní je soudkyní federálního odvolacího soudu v New Yorku. Do této funkce ji v roce 1998 jmenoval bývalý demokratický prezident Bill Clinton. Mezi federální soudce ji v roce 1991 vybral republikánský prezident George Bush starší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 1 mminutou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 19 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 28 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...