Hinduisté a muslimové si musí poutní místo v Indii rozdělit

Lakhnaú - Posvátné pozemky v indickém městě Ajódhja, o které vedou dlouholetý spor hinduisté a muslimové, si mají obě komunity spravedlivě rozdělit. Rozhodl o tom dnes tamější soud. Příslušníci obou náboženství se o poutní místo nesčetněkrát krvavě střetli, takže soudní verdikt se dá považovat za jediné smírné řešení pro obě strany.

Jádrem sporu je místo, kde leží trosky Báburovy mešity, kterou radikální hinduisté srovnali se zemí v roce 1992. Vypukly kvůli tomu nepokoje, které si vyžádaly 2000 mrtvých. Hinduisté chtějí, aby na sporném místě byl vybudován chrám na počest jejich boha Rámy, jenž se tam údajně narodil. Muslimové naopak usilují o opětovné vybudování mešity.

Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že verdikt bude podán k posouzení ještě indickému nejvyššímu soudu, takže na rozhodnutí, které by mělo definitivní platnost, by se mohlo čekat ještě řadu let.

Podle právníka jedné ze stran sporu by z rozhodnutí soudu v Iláhábádu měla třetinu pozemků o celkové velikosti čtyř čtverečních kilometrů dostat muslimská komunita a po třetině si rozdělit dvě na sobě nezávislé hinduistické organizace. Tříčlenný soudní senát zároveň dal třem zmíněným stranám tři měsíce na to, aby se domluvily na přerozdělení sporné půdy podle svých potřeb.

Hinduisté si mohou postavit chrám

Soud také údajně posvětil výstavbu hinduistického chrámu, protože archeologické nálezy potvrdily, že už tam stál před mešitou. I tak ale zástupce hinduistů zdůvodnil odvolání k nejvyššímu soudu takto: „Sto procent půdy patří hinduistům, tak proč ji dělit?“ Muslimští zástupci oznámili, že jsou zklamaní částečně.

Indické úřady v očekávání rozsudku zmobilizovaly na 200 000 vojáků a policistů, aby v oblasti předešli případným násilnostem. Den předtím policie preventivně zatkla kolem 10 000 lidí, kteří podle ní představují bezpečnostní riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 6 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 15 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 42 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...