Bělehrad - Zadržený někdejší vůdce chorvatských Srbů Goran Hadžić byl dnes dopraven do Haagu k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Hadžiče, podezřelého ze spáchání válečných zločinů v Chorvatsku během válečných konfliktů v 90. letech, odvezlo do Nizozemska speciální letadlo. Ráno před odletem ještě Hadžić navštívil svou těžce nemocnou matku.
Příkaz k Hadžičově vydání soudu podepsala dnes ráno srbská ministryně spravedlnosti Snežana Malovičová. Zvláštní letadlo odpoledne přistálo v Rotterdamu, odkud byl Hadžić převezen do věznice soudu v Haagu. První stání bylo stanoveno na pondělí.
Hadžić dostal ráno před odletem povolení navštívit svou vážně nemocnou matku žijící v Novém Sadu. Převezla ho tam kolona policejních vozů. Kolem poledne pak kolona odjela z Nového Sadu přímo na bělehradské letiště, kde Hadžić s eskortou přestoupil do čekajícího letounu.
V bělehradské věznici měl Hadžić několik návštěv. Znovu k němu zašla jeho sestra, pak se sešel se svou bývalou milenkou, s níž má nemanželskou dceru. Žena při odchodu z věznice médiím řekla, že Hadžiče do dneška sedm let neviděla. Zadrženého dnes časně ráno navštívili také advokáti.
S manželkou Živkou a synem se Hadžić viděl už ve čtvrtek. Setkání se všemi blízkými, s nimiž se setkat chtěl, mu justice umožnila jako určitou benevolenci za to, že se rozhodl nevyužívat všech „brzdících“ právních prostředků a podepsal souhlas s převozem do Haagu.
Předák bosenských Srbů Ratko Mladić, zadržený v květnu, podal proti rozhodnutí srbského soudu předat ho do Haagu odvolání a jeho odlet se tak asi o tři dny zdržel. Přesto směl ještě navštívit hrob své dcery Any, která spáchala sebevraždu po zveřejnění podrobných zpráv o masakrech, jimž otec velel.
Hadžić, který je poslední z mezinárodně hledaných osob podezřelých ze zločinů spáchaných v 90. letech během válečných konfliktů provázejících rozpad někdejší jugoslávské federace, byl zadržen ve středu v pohoří Fruška Gora u Nového Sadu v severním Srbsku. Tento bývalý předák chorvatských Srbů je v Haagu obžalován ze zločinů proti lidskosti kvůli vyhánění Chorvatů a dalších nesrbských obyvatel z takzvané Republiky Srbská Krajina (RSK).
Klade se mu za vinu i ničení kulturních a církevních památek nesrbského původu a úmyslné ničení domů nesrbských obyvatel chorvatské Krajiny, aby se neměli kam vrátit. RSK vyhlásili v roce 1991 chorvatští Srbové v reakci na jednostranné odtržení Chorvatska od bývalé Jugoslávie, Chorvatsko ale v létě 1995 dobylo území RSK zpět. Ve válce zahynulo na 10 000 lidí.
