Hadí hlavy pašují uprchlíka z KLDR skrz Čínu. Peking by ho okamžitě poslal zpět

Peking - Valné shromáždění OSN se chystá hlasovat o rezoluci odsuzující porušování lidských práv v Severní Koreji. Text kritizuje i Čínu, která vrací severokorejské uprchlíky, přestože jim po návratu domů hrozí smrt. Zpravodajka Barbora Šámalová hovořila s jedním z nich. Podle svých slov dříve působil v armádě: „Udělal jsem chybu. Přišli by mě zatknout,“ vypráví muž, kterému trvalo dva měsíce dostat se z KLDR do Číny. Teď ho přes ni převádějí pašeráci lidí, takzvané „hadí hlavy“. Pokud je čínské úřady najdou, čeká uprchlíka krutý návrat do vlasti.

Zpravodajka ČT se setkala s uprchlíkem ze Severní Koreje tajně, dostal přezdívku Čoj. Opakuje, že byl v armádě, udělal chybu a prchnul. Bojí se prozradit, co přesně se stalo. Je rozrušený, mluví v útržcích. Dva měsíce šel pěšky, než se dostal do Číny. „Nemám kontakt s matkou ani s dětmi. Možná jsou po smrti a já o tom nevím,“ konstatoval uprchlík. 

Bez rodiny a bez peněz

I když mrzne, nemá ani kabát. Oblečení i boty mu daly hadí hlavy. Nemá ani plán - jen ví, že chce rychle do Jižní Koreje. Je jedno, jak se tam dostane. Pokud ho ovšem čínské úřady dopadnou, vrátí ho zpátky do KLDR. Tam ho čeká vězení, mučení a možná i smrt. 

Nahrávám video
Severokorejský uprchlík šel dva měsíce pěšky do Číny
Zdroj: ČT24

Povezou ho tisíce kilometrů napříč Čínou - každý den jiným autem, aby zametli stopy. Přes Laos a Thajsko do Jižní Koreje. Hadím hlavám bude dlužit tisíce dolarů. „Nemám peníze, ale musím se snažit. Když se budu snažit, na něco přijdu,“ říká uprchlík. 

Severokorejci, kteří proklouznou přes hranici, vymění jedno peklo za druhé. Čeká je otrocká práce a ustavičný strach ze severokorejských agentů, kteří tu operují. Čína je považuje za ekonomické uprchlíky a vrací domů. „Stálo mě tolik sil se sem dostat… Musím rychle pryč, v Číně mě také dopadnou,“ podotkl uprchlík. Než případně dosáhne cíle, potrvá to měsíce. Čoj ale tvrdí: Riskovat je lepší než život ve věčném strachu a hladu.

Podle OSN se režim v KLDR chová jako nacisté

OSN tvrdí, že má nezpochybnitelné důkazy o zločinech Severní Koreje, které by stačily na odsouzení vůdce Kim Čong-una. Podle zástupců organizace si Korea prý v ničem nezadá se zločiny nacismu.

OSN považuje Kima za zločince, který stojí za mučením a vraždami stovek lidí. Na mysli má především poměry v táborech nucených prací, jejichž plocha se na území KLDR neustále rozšiřuje. Na 200 tisíc lidí v nich každodenně zažívá otrockou práci a hladovění, jak tvrdí ti, kterým se podařilo utéct.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...