Hackeři se mstí za odstavení serveru megaupload.com

Washington - Skupina hackerů operujících pod jménem Anonymous napadla webové stránky amerického ministerstva spravedlnosti, FBI i hudebních organizací, které se zabývají ochranou autorských práv. Hrozí i kyber-útokem na Bílý dům. Podle útočníků jde o odvetu za rozhodnutí amerických úřadů uzavřít jeden z největších světových serverů pro sdílení souborů megaupload.com. Jeho vedení bylo obviněno z porušování zákonů o ochraně duševního vlastnictví. Americký Senát dnes odložil hlasování o kontroverzních zákonech proti počítačovému pirátství na neurčito.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti útok na stránky úřadu potvrdil s tím, že vyřazení stránek z provozu bylo následkem „nepřátelského aktu“. Sdružení Anonymous údajně zaútočilo i proti několika dalším webům včetně stránek velkých amerických filmových a hudebních společností Motion Picture Association a Universal Music. Právě nahrávací společnosti Universal Music podala na megaupload.com žalobu. „Je to odplata za Megaupload. Mířila na řadu vysoce postavených cílů,“ prohlásil Barrett Brown, člen skupiny Anonymous.

Hackeři oznámili, že dnešní akce byla jejich dosud největším útokem, do kterého se zapojilo 5635 lidí. Využili k tomu programy, které posilují provoz na napadených serverech, tím je přetíží a stránky se musí odpojit. Hackeři přitom nezískávají z napadené společnosti žádné utajované informace.

Hackeři mají pod kontrolou miliony počítačů, které můžou kdykoliv poslat do útoku proti jakékoliv stránce na světě. Do globálního útoku se dá připojit odkudkoliv, stačí jenom mobil a připojení k internetu. To potvrzuje i hacker Jiří: „Útok jste schopni zorganizovat během několika hodin, maximálně desítek hodin.“

Ministerstvo spravedlnosti USA:

„Tato akce patří mezi největší trestní kauzy ve Spojených státech, které se zabývají ochranou autorských práv a přímo se zaměřuje na zneužívání volně přístupného prostoru pro ukládání a distribuci dat. To umožňuje snadnější páchání trestného činu porušování duševního vlastnictví.“

zdroj: www.justice.gov

Zablokovaný server megaupload.com podle amerických vyšetřovatelů sdílením filmů a dalšího chráněného obsahu způsobil majitelům práv škodu za půl miliardy dolarů. Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že zahájilo trestní stíhání zakladatele služby Kima Schmitze, který vystupuje pod jménem Kim Dotcom, a pěti manažerů firmy.

Schmitz a tři jeho spolupracovníci byli už zadrženi v Aucklandu na Novém Zélandu, po dalších třech se pátrá. Mezi obviněnými údajně figuruje i jméno slovenského grafika Julia Bencka. Se zadrženými, kteří stráví víkend ve vazbě, zahájila novozélandská justice řízení o vydání do Spojených států. V pondělí by měli stanout znovu před soudem. „Pro Nový Zéland je to poprvé, kdy byl někdo zatčen kvůli porušení autorských práv na internetu a má být vydán do Spojených států,“ konstatoval právník Rick Shera.

Návrhy amerických zákonů, označovaných zkratkami SOPA a PIPA, vyvolaly v internetové komunitě odpor. Předpisy počítají s tím, že by americké úřady mohly od společností zajišťujících připojení k internetu vyžadovat zablokování všech stránek, v nichž se objeví odkazy na nelegální kopie filmů či hudby. Internetové vyhledávače by nesměly zobrazovat výsledky a odkazy směřující k nelegálnímu obsahu. O návrzích měl dnes hlasovat americký Senát, ten ale nakonec po událostech posledních dní hlasování odložil na neurčito.

Server Megaupload byl podle odborníků jedním z patnácti nejnavštěvovanějších serverů na světě. Americká justice ho zablokovala jen několik hodin po ukončení protestu Wikipedie. Ta kvůli protipirátským zákonům chystaným ve Washingtonu na 24 hodin vypnula své stránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 16 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...