Vilnius - Představitelé Gruzie a Moldavska na summitu Východního partnerství ve Vilniusu parafovali asociační dohodu s Evropskou unií. Ukrajina ale svůj názor nezměnila a smlouvu nepodepsala. Evropští politici jsou postojem ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče zklamaní. Janukovyč je na summitu přesvědčoval, aby spolu s Ruskem pomohli Ukrajině vyřešit její hospodářské problémy. Ukrajinský prezident přitom zopakoval, že má v plánu dohodu v budoucnu podepsat. V ulicích Kyjeva mezitím opět demonstrovaly tisíce lidí.
Gruzie a Moldavsko se přiblížily k EU. Podpis Ukrajiny chybí
Moldavsko dokončilo vyjednávání o asociační dohodě letos v červnu, Gruzie pak o měsíc později. Smlouvu měla parafovat i Arménie, vedení země se ale už v létě rozhodlo od tohoto kroku upustit. Dohoda představuje základ postupné integrace do nynější osmadvacítky. Zemím přináší významné výhody, nezaručuje ale jejich budoucí plné členství. Parafování je předstupněm podpisu dohody, ke kterému by mělo v případě Gruzie a Moldavska dojít příští rok. „Jsem rád, že Moldavsko a Gruzie kladně odpověděly na závazky Evropské unie rozvíjet politické a ekonomické vazby. Nepochybuji o tom, že to oběma stranám přinese prospěch,“ konstatoval unijní prezident Herman Van Rompuy.
Původně měl být vrcholem setkání ve Vilniusu ukrajinský podpis dohody o přidružení, k němu ovšem nedošlo. „Mluvilo se o tom, že unie byla ochotná velice zmírnit podmínky pro podpis asociační dohody a vzít ji jako počátek obnovení dalších jednání o konkrétních zákonech a podmínkách. Prezident Janukovyč ale tuto nabídku odmítl s tím, že Ukrajina potřebuje víc času,“ uvedl zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová
„Znovu jsme vyslechli jeho (Janukovyčovy) úvahy. Nehovořil o podpisu ani o smlouvě, mluvil jen o hospodářských problémech Ukrajiny. Chce, aby tyto problémy řešila Evropská unie společně s Ruskem.“
Podpis ano, ale když nám pomůžete, vzkázal Janukovyč unii
Ukrajinský prezident ve Vilniusu prohlásil, že Kyjev v budoucnu dohodu podepsat chce, ale požaduje, aby unie podnikla „rozhodující kroky“ směrem k vypracování a realizaci balíku hospodářské pomoci Ukrajině. „Bohužel se na poslední chvíli ukázalo, že Ukrajina je ponechána sama sobě, aby se potýkala s vážnými finančními a hospodářskými problémy,“ zdůvodňoval Janukovyč své rozhodnutí.
Jednání ve Vilniusu
Ukrajina oznámila zastavení procesu integrace minulý týden ve čtvrtek. Podle některých politiků Kyjev ustoupil pod tlakem Ruska. Janukovyč už dřív řekl, že si Ukrajina za současného stavu nesmí svého souseda rozhněvat tím, že naváže těsnější vztahy s unií.
Spolu s oznámením o zastavení přípravy k podpisu asociační smlouvy ukrajinská vláda navrhla, aby vznikla třístranná komise složená ze zástupců Ukrajiny, EU a Ruska. Jejím úkolem by bylo společně řešit hospodářské problémy, s nimiž se Kyjev potýká.
Libor Dvořák, redaktor ČRo Plus
„Hospodářské problémy jsou určitě primární, ale politický je motiv Moskvy. Na summitu se o tom hovoří a připravuje se ostré prohlášení proti Rusku, které zřejmě během dneška vyslechneme. Odmítnutí je totiž pro evropské lídry nepříjemná věc – Ukrajina je největší evropská země, ale leží na pomezí mezi Ruskem a Západem. A proto ty komplikace.“
Moskva návrh podpořila, Brusel ale nevidí důvod, proč by o dvoustranných vztazích mezi EU a Ukrajinou měl debatovat s Ruskem. Od nápadu s třístrannou komisí na čtvrteční večeři podle Grybauskaitéové Janukovyče odrazovali zejména noví členové EU ze střední a východní Evropy, kteří se členy unie stali v roce 2004. Tyto státy dosáhly v posledních letech značného rozkvětu právě díky vztahům s EU, uvedla litevská prezidentka.
GALERIE
Protest ve Vilniusu autor: Virginia Mayo, zdroj: ČTK/AP Photo
V závěru summitu padala ostrá slova
Předseda Evropské komise José Barroso na konci summitu prohlásil, že unie nepřipustí, aby Rusko vetovalo její vztahy s postsovětskými republikami. Dodal, že „období omezené suverenity v Evropě je minulostí“. Pojem „omezená suverenita“ byl přitom za studené války součástí takzvané Brežněvovy doktríny, jíž se řídila sovětská zahraniční politika. Podle ní byla hrozba odklonu některé ze zemí sovětského bloku od socialismu záležitostí všech ostatních socialistických států.
Francouzský prezident na summitu vyloučil, že by EU Ukrajině nabídla více peněz jako kompenzaci za ztráty, které by Kyjev utrpěl, pokud by se od něj Moskva odvrátila. „Nemůžeme - jak by se to líbilo ukrajinskému prezidentovi - trvat na takové rovnosti, zejména na trvání na tom, abychom Ukrajině zaplatili za to, že se připojí k asociační dohodě,“ prohlásil Hollande.
Bohdan Danylyšyn, ukrajinský exministr průmyslu
„Z cesty směrem k evropské integraci nemůžeme odejít, protože je to dáno legislativou a ústavou Ukrajiny. Nikdo nečeká, že Rusko bude jen nečinně sedět a pozorovat, co se děje mezi Ukrajinou a EU. Z ruské strany je to ovšem jednostranný diktát. Ukrajinská vláda by si pořád měla pamatovat, že Ukrajina má směřovat do Evropy.“
Dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová ve Vilniusu prohlásila, že EU je ukrajinským stanoviskem zklamána. „Je to samozřejmě velmi špatné pro EU i pro Ukrajinu. Naděje na podpis asociační smlouvy není,“ řekla premiérka. Odmítá však názor, že kvůli Ukrajině dochází ke sporům mezi EU a Ruskem v duchu studené války. „Evropská unie nikdy neprosazovala politiku z pozice síly. Na uzavření asociační smlouvy by získala EU a Ukrajina, ale i Rusko,“ dodala.
Svou podporu přijetí Ukrajiny vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. „Velmi jasně jsme dali najevo, že EU je připravena akceptovat Ukrajinu jako přidruženého člena a podepsat příslušnou dohodu. Uvidíme. Nedoufám, že by se to mělo stát teď, ale dveře jsou otevřené,“ uvedla.
Catherine Ashtonová, šéfka unijní diplomacie
„S Ukrajinou chceme mít pevné vztahy, hlavně v ekonomických otázkách. Máme před sebou ještě hodně práce pro dobro ukrajinského lidu i Evropské unie. Zároveň to musíme udělat tak, aby náš vztah šel ruku v ruce s dalšími, které chce Ukrajina udržovat.“
Projekt Východního partnerství vznikl v roce 2009 v Praze během českého předsednictví EU. Nyní má první reálné výsledky. „Domnívám se, že například dojednané dohody o zónách volného obchodu budou mít dlouhodobě pozitivní dopad na ekonomiky všech zúčastněných zemí,“ prohlásil na summitu český premiér v demisi Jiří Rusnok. Ten ujistil, že postoj Česka se nemění - je nadále pro ponechání otevřených dveří jak Ukrajině, tak i dalším východním partnerům.
GALERIE
videogallery_395113
Na summit do Litvy se sjely hlavy států a vlád z 28 zemí Evropské unie a šestice zemí Východního partnerství - Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Schůzku vedl unijní prezident Herman Van Rompuy, který společně s Josém Barrosem zastupoval Evropskou unii. Přitomní byli ale i unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová, eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle a komisař pro obchod Karel De Gucht. Česko zastupoval premiér v demisi Jiří Rusnok.
Hlavní body:
1) Nová dohoda
Představitelé bývalých sovětských republik Gruzie a Moldavska parafovali asociační dohodu s Evropskou unií. Konečný podpis dohody má následovat příští rok, kdy také dokument může vstoupit v platnost.
2) Víza
Ázerbájdžán podepsal dohodu o ulehčení vízového styku s EU. Bělorusko naznačilo, že by s osmadvacítkou chtělo o usnadnění vízového styku jednat, což se považuje kvůli autoritářské povaze tamního režimu za pokrok.
3) Ukrajina
Unie nechává dveře pro Ukrajinu otevřené, i když je nyní podpis asociační dohody u ledu. Chybí časový plán, kdy by mohlo k případnému podpisu dojít. Prezident EU Herman Van Rompuy také řekl, že na summitu nemohla být parafována ani plánovaná dohoda s Arménií; ta od tohoto kroku podobně jako Ukrajina odstoupila.
4) Příští summit
Další summit Východního partnerství se uskuteční v první polovině roku 2015 v lotyšské Rize.
Hlavní body závěrečné deklarace summitu
- Deklarace hodnotí dosavadní vývoj projektu Východního partnerství a naznačuje, kam se má evropská sousedská politika v příštích letech ubírat.
- V dokumentu je uvedeno, že EU uznává „evropské aspirace a evropskou volbu“, což je velký pokrok. Nicméně explicitně zde není řečeno, že přidružení čili asociační dohoda znamená budoucí členství v EU vzhledem k tomu, že některé státy osmadvacítky mají k připojení zemí Východního partnerství k EU poměrně rezervovaný postoj.
- Hlavy států a vlád si rovněž vytyčily cíl, že by dnes parafované asociační dohody s Moldavskem a Gruzií měly být podepsány do podzimu příštího roku.
- Státníci uvítali pokrok dosažený v otázce víz. Například Moldavsko již splnilo podmínky Evropské komise pro bezvízový styk a EK již navrhla členským zemím EU, aby o zrušení víz rozhodly.
- Deklarace rovněž oceňuje roli občanské společnosti. Ve stejnou dobu jako summit EU probíhalo ve Vilniusu i takzvané Fórum občanské společnosti, kde se sešlo velké množství zástupců nevládních organizací ze zemí EU a všech šesti států Východního partnerství.