Granát vystřelený z Ukrajiny zabil člověka v Rusku. To varuje před následky

Moskva - Granát vystřelený z ukrajinského území zabil na ruském území jednoho Rusa a další zranil. Oznámily to ruské agentury s tím, že je to poprvé, co si podobný incident vyžádal oběti. Ruská diplomacie proti útoku ihned protestovala, náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin prohlásil, že ruské kroky vůči Ukrajině budou tvrdé a konkrétní. Armáda a vzbouřenci odpovědnost za útok popřeli a vzájemně se obvinili z provokace.

Zatím není zřejmé, kdo granát vypálil. Minomety mají vládní jednotky i rebelové. Ukrajinské úřady odpovědnost za útok popřely. „Není pochyb, že ukrajinské síly nestřílejí na ruské území. My jsme nestříleli,“ řekl agentuře RIA Novosti armádní mluvčí Andrij Lysenko. Z incidentu obvinil rebely: „Máme mnoho prokázaných případů, kdy povstalci vedli palbu na ruské území a po civilistech, aby provokovali.“

To rebelové popírají. Doněcký předák Andrej Purugin ruským novinářům řekl, že si je „z 90 procent jistý“, že stříleli vojáci, protože rebelové mají příliš málo munice, než aby jí takto plýtvali. Další z povstaleckých předáků Pavel Gubarev podle ITAR-TASS obvinil „kyjevskou juntu“, že se „snaží za jakoukoliv cenu vyprovokovat Rusko“ k intervenci.

Počet zraněných se upřesňuje

„Jeden obyvatel zahynul a starší žena utrpěla zranění v důsledku granátu odpáleného z Ukrajiny na obytný dům ve městě Doněck v Rostovské oblasti,“ napsala agentura Interfax s odvoláním na místní úřady. Osmdesátiletou ženu podle nich srazila tlaková vlna po výbuchu nejspíše minometného granátu. Případ je vyšetřován jako vražda.

Počet zraněných se ještě upřesňuje, ITAR-TASS původně psal o dvou. Výbuch utrhl muži ruku, starší žena byla v těžkém stavu převezena do nemocnice, kde o její život bojují lékaři. Střepina pak zranila ještě jednu ženu do nohy, uvedla ruská televize. „Přibližně v 9:20 (7:20 SELČ) z ukrajinské strany na území města Doněcka v Rostovské oblasti přiletěl granát. Poškodil dva soukromé domy. Zahynul ruský občan narozený v roce 1967,“ uvedl pro agenturu ITAR-TASS mluvčí oblastní správy Alexandr Titov.

„Ruské kroky vůči Ukrajině budou tvrdé“

Incident zvyšuje riziko ruské odvety. Moskva si již několikrát Kyjevu stěžovala na ostřelování ruského území z východní Ukrajiny. Ale předchozí incidenty se obešly bez ztrát na životech a raněných. Ruská diplomacie podle televize Rossija 24 ostře protestovala a náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin prohlásil, že ruské kroky vůči Ukrajině budou tvrdé a konkrétní. „Bez reakce to určitě nezůstane,“ prohlásil.

„Ruská strana považuje tuto provokaci za další agresi ukrajinské strany proti suverénnímu ruskému území a občanům Ruské federace,“ uvedlo ruské ministerstvo v protestu předaném Ukrajincům. Incident podle Moskvy svědčí o „krajně nebezpečné eskalaci napětí u rusko-ukrajinských hranic a může mít nezvratné následky“.

Angela Merkelová a Vladimir Putin
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Očekávalo se, že prezidenti obou znesvářených zemí, Petro Porošenko a Vladimir Putin, by se mohli setkat na dnešním finále fotbalového mistrovství světa v Riu de Janeiru. Ale kancelář ukrajinského prezidenta oznámila, že Petro Porošenko vzhledem k situaci ve vlasti nakonec nevyhoví pozvání brazilské hostitelky. Podle agentury AP prý k „fotbalové diplomacii“ Porošenka přemlouvala německá kancléřka Angela Merkelová.

Ta se dnes při krátkém setkání v Rio de Janeiru s Putinem shodla, že na Ukrajině je třeba co nejrychleji vyhlásit klid zbraní mezi vládní armádou a separatisty. Dále je prý nutné okamžitě zahájit rozhovory kontaktní skupiny, která by mohla pomoci s vyřešením krize. „Putin i Merkelová zdůraznili naléhavou potřebu obnovit práci kontaktní skupiny na Ukrajině,“ oznámil podle Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Schůzka kontaktní skupiny, tedy zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, případně také rebelů, se měla uskutečnit již počátkem července. Tyto plány ale ztroskotaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři se stal terčem útoku

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 08:00 SEČ připisovala zhruba 6,5 procenta a dostala se nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 29 mminutami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 2 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 3 hhodinami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly tamní úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý. Ukrajinské letectvo ráno na síti telegram oznámilo, že v noci zaútočilo Rusko 133 drony, z nichž více než sto obrana zlikvidovala.
před 6 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 11 hhodinami
Načítání...