Washington/Praha - Potravinová krize způsobená globálním oteplováním by za devadesát let měla postihnout nejen oblasti tropů a subtropů v Africe, ale i Evropu a Ameriku. V současné době v Africe hladoví téměř sto milionů obyvatel. Sucho a s ním spojený nedostatek potravin má podle vědců kvůli klimatickým změnám v příštích letech ještě zesílit. Černou budoucnost předpovídají lidstvu vědci z Washingtonské univerzity. Prognózu zveřejnil americký časopis Science.
Jen v tropických a subtropických oblastech by měly výnosy z kukuřice a rýže poklesnout až o čtyřicet procent. Nejohroženějšími oblastmi jsou země kolem rovníku. Podle OSN by tu teploty měly stoupnout do roku 2100 více než o tři stupně. O nástrojích boje proti potravinové krizi přitom začal svět vážně uvažovat už v létě loňského roku na římském summitu OSN. Kampaň proti zvyšování cen potravin a dotace pro zemědělce jsou však jen dočasným řešením.
„Pokud teploty nepřestanou růst, zůstanou trvale vysoké i na konci 21. století a v mnoha částech světa budou překonána dosavadní teplotní maxima, bude zásobování potravinami vážně ohroženo,“ upozornil klimatolog David Battisti.
Pomoc přinášejí vesmírné družice
Evropská vesmírná agentura na pomoc hladem sužovaným oblastem vyslala družice. Sbírají data o vlhkosti, počasí a míře vegetace, která se pak dají použít jako vodítko pro zemědělce.
„Někdy dostáváme data jednou za týden, i když bychom je měli nejraději aktualizovaná denně. Někdy jsme zase schopni získat informace třeba jen o pár kilometrech, přestože bychom měli raději snímky daleko podrobnější,“ upozornil Jeff Tschirley z Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Problémy pocítí nejen Afrika
I tyto snahy se však, pokud se černý scénář amerických vědců vyplní, minou účinkem. Klimatické změny by za devadesát let neměly ušetřit ani ostatní kontinenty. Sucho, nedostatek potravin by mohla pocítit i Evropa. Extrémní vedra podobná srpnu roku 2003 by se měla stát samozřejmostí, následovat bude pokles zemědělské úrody, s tím spojené množství jídla a v neposlední řadě velká migrace.
Velmi silně zasaženy mohou být podle Marka Vaculíka ze společnosti Glopolis také subtropické oblasti Evropy, jako je jih Španělska nebo Kypr. Problémy by se nemusely vyhnout ani Blízkému východu, kde je většina států závislá na dodávkách vody ze zahraničí.
Globální oteplování neblaze působí nejen na dodávky vody, ale také na plochu orné půdy, která se vinou nižších dešťových srážek stále zmenšuje. Důsledky pro lidi v chudých, zejména afrických oblastech, jsou podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha daleko větší než v Evropě.
