Bojovník za rovnoprávnost ras, první černošský prezident Jihoafrické republiky a nositel Nobelovy ceny za mír. Tak zná svět Nelsona Mandelu. Co už se ale člověk v každé encyklopedii nedočte, je, že to byl také člověk, který miloval poslech Čajkovského při západu slunce, jeho vášní byl box a jméno po něm nese druh pavouka nebo prehistorický datel. „Jeden z největších gigantů století“, jak Mandelu nazvala Madeleine Albrightová, by 18. července oslavil sto let. Připomeňte si toto výročí zajímavostmi spojenými s jeho osobností.
Symbol boje za svobodu a proti rasové segregaci se stal inspirací při hledání názvů ulic, náměstí či parků napříč zeměkoulí. Mandelovo jméno nesou stovky ulic od Kapského města po Wales, Indii, Brazílii nebo Mauricius.
Nejsou to ale jen ulice, budovy, parky nebo třeba poštovní známky. Mandelu připomínají i méně obvyklé věci. Například druh pavouka nebo subatomární částice. Tu po něm pojmenovali vědci z univerzity v Leedsu v 70. letech, i když se později objev částice „Mandela particle“ ukázal jako chybný.
Němečtí a francouzští vědci dokonce vzdali čest prvnímu černošskému prezidentovi JAR tím, že po něm pojmenovali nově objeveného zkamenělého datla z období třetihor. Pták, který nese latinský název Australopicus nelsonmandelai, je druh datla, jehož zkamenělé pozůstatky objevili vědci na jihozápadním pobřeží Jihoafrické republiky. Jde o vůbec nejstaršího příslušníka svého druhu, který se kdy na africkém kontinentě našel.
Singapur pro změnu po nejslavnějším vězni Afriky pojmenoval orchidej. Mandela byl jako první čelný představitel Jihoafrické republiky na státní návštěvě Singapuru v březnu 1997. Návštěva byla součástí cesty, která měla za cíl upevnit vazby JAR s jihovýchodní Asií. Během dvou dní v Singapuru navštívil mimo jiné Národní zahradu orchidejí, kde po něm byla pojmenovaná žluto červená orchidej – Paravanda Nelson Mandela.
Ani to ale ještě není konečný výčet. S Mandelou dokonce vznikla i počítačová hra „Útěk z ostrova Robben Island“ a v Argentině zase v roce 1971 na jeho počest pojmenovali závodního koně.
Po celém světě dostal Mandela více než sto různých ocenění. V roce 2009 OSN označila 18. červenec, tedy den jeho narozenin, za Mezinárodní den Nelsona Mandely. Vyzvala lidi na celém světě, aby každý rok v tento den strávili 67 minut tím, že pomohou ostatním, a připomněli si tak 67 let, které Mandela věnoval službě africkému lidu.
- Některá jména pocházejí z dob jeho dětství, zatímco další odrážejí úctu, kterou si bojem za svobodu získal.
- Rolihlahla – při narození dostal od svého otce jméno Rolihlahla Mandela. V jazyce xhosa to doslova znamená „tahat stromy za větve“, ale všeobecný význam je „ten, který vyvolává rozbroje“, „buřič“ či „potížista“.
- Nelson – jméno Nelson dostal Mandela na základní škole. Dala mu ho jeho učitelka slečna Mdinganeová první den ve škole ve vesnici Qunu. Bylo to začátkem 20. let minulého století a tehdy bylo běžné dávat africkým dětem anglická jména, aby se britským kolonistům lépe vyslovovala.
- Madiba – v Jižní Africe je Mandela nejčastěji označován jako Madiba, jménem z kmene Tembu náležícího ke Xhosům, k nimž patřil. Madiba bylo jméno náčelníka kmene Tembu z 19. století, který vládl nad územím na jihovýchodě země. Mluvit o Mandelovi jako o Madibovi tedy bylo známkou náklonnosti a respektu.
- Tata – vzhledem k tomu, že je pokládán za otce-zakladatele demokracie v Jihoafrické republice, pro mnohé byl Mandela jednoduše „Tata“, což je v jazyce xhosa slovo pro otce.
- Khulu – jazyk xhosa nabízí další výraz ocenění, jímž byl Mandela oslovován. „Khulu“ je zkratka z výrazu „ubawomkhulu“, což znamená jednak „děda“, ale také „velký, prvořadý, velkolepý“.
- Dalibhunga – ve věku šestnácti let podstoupil Mandela jako další xhosští chlapci tradiční iniciační obřady, jimiž vstoupil do dospělosti. Tehdy dostal jméno Dalibhunga, což znamená „tvůrce nebo zakladatel rady“ či „iniciátor dialogu“.
Od Alžběty přes Michaela až po Hawkinga
Mandela byl oblíbencem umělců i státníků. Během života se setkal s řadou světových politiků od Alžběty II. přes Billa Clintona, dalajlámu až po Václava Havla. Západu méně po chuti pak byly jeho úzké a přátelské vztahy s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím nebo kubánským prezidentem Fidelem Castrem, kterého Mandela nazýval „dobrým přítelem“.
Kromě politiků se ale potkával i s celebritami, herci, zpěváky nebo sportovci. Na snímcích je zachycený například s Michaelem Jacksonem, boxerem Muhammadem Alim, hercem Arnoldem Schwarzeneggerem nebo i nedávno zesnulým Stephenem Hawkingem.
Jak dříve podotkl britský list The Independent, s Mandelou se chtěl vyfotografovat každý, od britského premiéra Tonyho Blaira až po členky skupiny Spice Girls. Po společné fotografii v roce 2013 zatoužil i keňský senátor Mike Sonko. Proslavil se ale naopak tím, že si k ní dopomohl pomocí Photoshopu, ve kterém upravil snímek, kde se Mandela objímá se slavným boxerem Alim.
Dršťky, box a Čajkovskij
Mandelovou největší radostí bylo ve volných chvílích naslouchat Händelově nebo Čajkovského hudbě a pozorovat při tom západ slunce. Byl pověstný i svými košilemi s květinovým vzorem a zálibou v ranním vstávání a tanci. Z jídla zase miloval mnohými nenáviděné jídlo: dršťky.
Jeho druhou největší vášní po politice pak byl box. „Neměl jsem rád na boxu násilí, ale zajímala mě technická část – jak pohybujete tělem, abyste se chránili, jak využíváte plán útoku a ústupu a jak kontrolujete sami sebe v boji,“ uvedl v pamětech. „V boxu jsou si všichni rovni. Postavení, věk, barva pleti nebo jmění – na tom ničem v ringu nezáleží,“ napsal Mandela.
Ačkoli květované košile patřily mezi jeho oblíbené, během boje proti apartheidu ho lidé mohli potkat i v méně obvyklých kouscích. Mandela byl totiž také mistrem přestrojení. Aby se vyhnul zatčení, chodil například v uniformě řidiče, oblečený jako zemědělec nebo třeba kuchař. „Byl jsem jako noční stvůra. Přes den jsem se zdržoval v úkrytu a se setměním jsem se vynořil, abych mohl opět dělat svou práci,“ uvedl ve své biografii. Zatčen byl nakonec v obleku řidiče.
- 3 – manželky
- 6 – dva synové a čtyři dcery a také počet Mandelových jmen
- 27 – roky strávené ve vězení
- 95 – věk, jakého se dožil
- 46664 – číslo, které měl ve vězení. V JAR se před sedmi lety stalo názvem konfekční řady. Kolekce kromě číslice nesla také symbol Mandelovy ruky.
Třetina života za mřížemi a dozorce přítelem
Během apartheidu strávil ve vězení celkem 27 let, většinu z nich v káznici na ostrově Robben Island, zvaném lachtaní ostrůvek, u Kapského Města. Tam se spřátelil s Christem Brandem, jedním z místních bílých vězeňských strážců.
Brand začal pracovat na ostrově v roce 1978, když mu bylo osmnáct let a Mandelovi šedesát. Postupně se s Mandelou sbližoval a pašoval mu do cely třeba chléb nebo jeho oblíbenou pomádu na vlasy. Dokonce za ním propašoval jeho vnučku, kterou Mandela do té doby neviděl. Mandela zase povzbuzoval Branda, aby se dál vzdělával. Zajímal se o něj i o jeho rodinu.
Po letech si už jako prezident dal záležet na tom, aby se k Brandovi přihlásil. Bylo to v době, kdy se připravovala nová ústava a Brand byl řadovým úředníkem. Mandela přiletěl vrtulníkem a vstoupil do místnosti, kde poslanci mluvili o ústavě, vzpomínal Brand. Mandela obešel místnost, aby potřásl poslancům rukou. Když ale viděl Branda, jak roznáší dokumenty, zvedl ruce a vřele ho uvítal. „Hned každému řekl: Víte, kdo to je? Tento člověk byl strážcem v mém vězení, tento člověk byl mým přítelem.“
Čtyři osudové ženy a dvojitá první dáma
Dá se říct, že v Mandelově životě figurovaly čtyři osudové ženy. Tři z nich se staly postupně jeho manželkami, jedna sice svazek s Mandelou odmítla, ale i tak celý život stála po jeho boku.
Mandelova první žena byla zdravotní sestra Evelyn Maseová. Vzali se v roce 1944, když jemu bylo 26 let a jí 22. Měli čtyři děti, jedno z nich se ale nedožilo ani jednoho roku. Jejich manželství skončilo po 13 letech rozvodem. „Nemohl jsem vzdát svůj celoživotní boj a ona nemohla žít s tím, že jsem byl oddaný něčemu jinému než jí a rodině,“ napsal Mandela ve své autobiografii Dlouhá cesta za svobodou k důvodu, proč jejich manželství nevydrželo.
„Nikdy jsem ji nepřestal obdivovat, ke konci už jsme ale nemohli naše manželství udržet fungující,“ přiznal. Evelyn patřila mezi svědky Jehovovy, kde si později našla i druhého manžela.
Druhou Mandelovou vyvolenou byla Winnie Madikizelová se kterou měli dvě dcery. Jako manželé spolu žili 38 let, z toho ovšem 27 let Mandela strávil ve vězení za své politické aktivity v boji proti tehdejšímu režimu rasové segregace. Během osmnácti let, které strávil na ostrově Robben Island, se mohl se svou ženou vidět jen jednou za půl roku. Zřejmě i to přispělo k tomu, že ani jejich vztah nevydržel. Rozvedli se v roce 1996, už několik let předtím ale žili v odloučení.
Naději na další manželství Mandela viděl ve své dlouholeté přítelkyni Amině Cachaliové. Aktivistku a členku Afrického národního kongresu požádal o ruku, ona ho však odmítla. Podle jejího syna kvůli památce svého manžela, který zemřel v roce 1995, mimochodem právě v době, kdy se Mandela rozváděl.
„Můj otec byl láskou jejího života,“ podotkl její syn v jednom z rozhovorů. Zároveň zažertoval, že jeho matka zřejmě také nechtěla mít na krku dalšího starého muže. Její manžel byl o 15 let starší než ona, Mandela o 12 let.
Potřetí se Mandela oženil ve svých 80 letech. Jeho poslední ženou se stala Graça Machelová, vdova po mosambickém prezidentovi Samorovi Machelovi, který zahynul při letecké nehodě v roce 1986. V nehodě měl mít údajně ruce tehdejší jihoafrický režim. Dosud to ale nebylo vyšetřeno. Graça se tak stala první dámou dvou různých zemí.
Nelson Mandela se dožil 95 let. Poslední měsíce života strávil ve svém domově v Johannesburgu. Zemřel v prosinci 2013.
