Varšava - Edward Gierek, jeden z nejrozporuplnějších politiků moderní polské historie, se narodil 6. ledna 1913 ve vesničce Porombka nedaleko českých hranic. V 70. letech minulého století, kdy stál na samém vrcholu mocenské pyramidy, se pokoušel povzbudit chřadnoucí polskou ekonomiku. Výsledkem ale bylo dramatické zvýšení zahraničního zadlužení Polska a další zhoršení hospodářské situace. Následné nepokoje pak vedly k založení hnutí Solidarita. Bývalý první tajemník polské komunistické strany zemřel v červenci 2001. Hodnocení jeho éry dodnes vyvolává u polské veřejnosti rozporuplné reakce.
Jako malý chlapec se dostal se svou matkou do Francie, kde v roce 1931 vstoupil do řad nejprve francouzské a později belgické komunistické strany. Po skončení druhé světové války se vrátil do Polska. V roce 1957 byl zvolen poslancem a stal se vedoucím stranické organizace v Katovickém vojvodství.
Jeho hvězdná chvíle přišla na samém počátku sedmdesátých let, kdy Polskem zmítala vlna dělnických nepokojů, vyvolaná prudkým růstem cen potravin. Vedení vládnoucí Polské sjednocené dělnické strany se rozhodlo v zájmu zklidnění situace obětovat svého prvního tajemníka Wladyslawa Gomulku, jehož místo v čele strany, a tudíž i státu, zaujal právě Gierek.
Nový tajemník se snažil zlepšit hospodářskou situaci a zvýšit životní úroveň. Začal proto realizovat poměrně velkorysý program modernizace polského hospodářství, jehož symbolem se stal nákup licence na italský lidový vůz Fiat 126.
K jistému, byť toliko dočasnému, zlepšení skutečně došlo. Odvrácenou stránkou byl ale prudký nárůst zahraničního zadlužení Polska, kvůli němuž musel vládnoucí režim na konci 70. let přijmout silně nepopulární opatření. Jejich důsledkem byla série dělnických bouří. Krátce poté, co uznal existenci nezávislého odborového svazu Solidarita, nahradil Giereka v čele
strany Stanislaw Kania.
