Moskva - Spekulace o smrti prvního kosmonauta Jurije Gagarina neustávají ani více než čtyři desítky let po záhadné katastrofě cvičné stíhačky s Gagarinem a dalším pilotem na palubě. Skupina nezávislých expertů pod vedením penzionovaného plukovníka ruského letectva Igora Kuzněcova nyní dospěla k závěru, že Gagarin a jeho instruktor Vladimir Serjogin 27. března 1968 zahynuli nejpravděpodobněji v důsledku ztráty hermetičnosti kabiny jejich stíhačky MiG-15 UTI. Uvedl to dnes ruský server argumenti.ru.
Podle Kuzněcova, někdejšího experta na údržbu a opravy letecké techniky, ve stíhačce - zřejmě vinou pilota, který s migem letěl dříve - zůstal otevřen přívod ventilace. Ve výši 3000 metrů kabina ztratila hermetičnost. Piloti zřejmě propadli panice a snažili se dostat z potíží střemhlavým letem. Ten byl však tak prudký, že letci ztratili vědomí a neovladatelný letoun narazil do země. Tato hypotéza se podle Kuzněcova zdá být nejpravděpodobnější příčinou neštěstí. Měla by se stát i oficiální verzí, a tak skoncovat i se všemi spekulacemi, které sahají až ke spikleneckým teoriím, že se tehdejší sovětské vedení rozhodlo Gagarina úmyslně zbavit, ze žárlivosti na popularitu tehdy čtyřiatřicetiletého prvního člověka ve vesmíru.
Jiní experti ale upozorňují i na další možné verze neštěstí, kterými kromě selhání přístrojů či jiných systémů stíhačky mohla být i srážka s hejnem ptáků nebo s meteorologickým balonem či prostá pilotní chyba. Gagarin, ačkoliv byl v Sovětském svazu i za jeho hranicemi v podstatě symbolem sovětských leteckých a kosmických úspěchů, nalétal od svého zařazení do kosmického programu v roce 1960 jen 78 letových hodin, a to vždy s instruktorem.
Teorií důvodu havárie je více
V minulosti se objevily i teorie, podle nichž se Gagarin a jeho instruktor stali oběťmi teroristického útoku, únosu mimozemšťany anebo prý byli oba opilí, ačkoliv toto podezření mělo vyloučit zveřejnění lékařské zprávy o předletové prohlídce a rozboru krve po pádu.
„Živnou půdou“ pro nejrůznější fabulace o příčinách katastrofy je zejména to, že tehdy zřízená státní vyšetřovací komise nedospěla k žádnému konkrétnímu závěru. Jistě, tehdy se ještě nepoužívaly takzvané černé skříňky, které monitorují technický stav stroje a činnost posádky. Komise nenalezla na letounu žádné závady ani nic, co by nasvědčovalo vypuknutí požáru, žádné stopy po výbušninách. Mnozí odborníci ale nyní soudí, že se komise úmyslně, z ideologických a resortních důvodů vyhnula skutečným příčinám katastrofy.
Milan Halousek, předseda astronautické sekce České astronomické společnosti, před časem za nejpravděpodobnější příčinu havárie Gagarinovy stíhačky označil snahu vyhnout se srážce s jiným letadlem, které dosud nebylo přesně identifikováno. Patrně mohlo jít o tehdy přísně tajný Suchoj Su-11. Právě srážce s ním se prý MiG-15 s Gagarinem a Serjoginem na palubě snažil vyhnout, manévr však nezvládl a zabořil se do země u obce Novoselovo nedaleko Moskvy. Známý kosmonaut Alexej Leonov ve své vzpomínkové knize tvrdí, že v inkriminovaný den prolétal nedaleko v helikoptéře a jasně slyšel dvě rány oznamující přechod letadla na nadzvukovou rychlost. Nejednalo se tedy o Gagarinův MiG-15, v té době už zastaralý, ale o jiné, jemu neznámé letadlo.
Byl Gagarin skutečně prvním kosmonautem?
Jurij Gagarin vzlétl do vesmíru 12. dubna 1961. Podruhé už se na oběžnou dráhu nedostal, stal se symbolem úspěchů sovětského kosmického programu a čas trávil především cestováním po světě a na recepcích. Po smrti byl spolu se Serjoginem pohřben na čestném místě u zdi moskevského Kremlu.
Podle bývalého inženýra konstruktérské kanceláře OKB-456 Michaila Rudenka ještě před Gagarinovým letem do vesmíru zahynuli tři jiní ruští letci. Prý z kosmodromu Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti byly v letech 1957, 1958 a 1959 vypuštěny tři kosmické lodi pilotované letci Ledovskichem, Šaborinem a Mitkovem. „Všichni zahynuli a jejich jména nebyla nikdy zveřejněna,“ tvrdil svého času Rudenko. Podle oficiálních informací byl jedinou obětí před Gagarinovým letem 24letý Valentin Bondarenko, který zemřel 23. března 1961 při zkušebním výcviku v tlakové komoře, kde vznikl požár. Ani Gagarinův let o délce 108 minut se prý neobešel bez problémů, jako byla například ztráta spojení, netěsnící poklop nebo potíže při přistávání.
- Jurij Gagarin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1350/134926.jpg
- Jirij Gagarin v roce 1961 a v roce 1968 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/143/14283.jpg
- Alexej Leonov autor: Tomáš Pěkný, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1160/115956.jpg
- Sovětská vesmírná sonda zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1103/110264.jpg
