Samotné přerozdělování běženců není problematické, potíž představuje až ve chvíli, kdy je nařízené nějaké členské zemi. V pořadu Události, komentáře to prohlásil bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Füle. Podle něj je v současné době Unie rozdělená na Východ a Západ hlavně kvůli nedorozumění mezi členskými státy. „Jizvy cítí jedna i druhá strana. Nemyslím si, že by byla ochota jít do stejného zápasu s podobným výsledkem,“ okomentoval Füle další pokus o prosazení povinných kvót – tentokrát na trvalé bázi. Proti kvótám diktovaným z Bruselu brojí hlavně země visegrádské čtyřky.
Füle: Problém netkví v přerozdělování uprchlíků, ale v tom, že jde o diktát
Roli Visegrádu v Evropské unii budou řešit předsedové parlamentů zemí této skupiny, kteří se sešli ve Štiříně. Nejprve byly tyto státy přehlasovány v otázce přerozdělení 120 tisíc běženců z Itálie a Řecka, nyní se hovoří i o trvalém přerozdělování uprchlíků, přičemž šéf české vlády už avizoval, že by se Praha mohla bránit žalobou.
„Rozdělení na nové a staré členské státy má pořád ještě v Evropské unii svoji váhu, ale zase nelze to přehánět. Jako členský stát jsme součástí rozhodovacích mechanismů v Radě Evropské unie i v Evropské radě, tam se s námi baví, a dokonce jsme schopni různé věci zablokovat i proti velkým hráčům,“ míní europoslanec a předseda výboru pro právní záležitosti Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) má rozdílný názor. „Kdybychom opravdu mohli prosazovat to, co si naši občané myslí, tak bychom už dávno nemluvili znovu a znovu o kvótách, o trvalém přerozdělovacím mechanismu a dalších věcech. Vždyť to jsou přece věci, které minimálně visegrádská čtyřka odmítá už rok a půl a je evidentní, že to nikoho nezajímá,“ poznamenala politička.
Podle Füleho skutečně znovu existuje rozdělení na Východ a Západ. „Myslím si, že za to může nedorozumění mezi členskými státy. Máslo na hlavě máme všichni – staří i noví členové a možná i trochu Komise, která prosazuje návrh, jež členy rozděluje právě na staré a nové,“ podotkl bývalý eurokomisař s tím, že v Bruselu se dle jeho názoru málo debatuje.
„Staré členské státy i Komise udělaly tu chybu, že s povinnými kvótami přišly v době, kdy nebylo jasné, jaká další opatření vytvoří podmínky pro to, aby někdo vůbec mohl o kvótách uvažovat. Na druhou stranu nové členské státy řekly své důrazné ne bez toho, že by to jasně vysvětlily ostatním členským zemím,“ míní Füle.
Najít jednotné řešení bude složité
Podle něj je těžké postavit vedle sebe země, které mají za sebou koloniální historii a zkušenost s uprchlíky, a ty, jež podobné zkušenosti nemají. „Jednotné řešení těžko bude na obě skupiny fungovat, ještě navíc v izolaci od ostatních opatření,“ podotkl bývalý eurokomisař. Česko, Slovensko i Maďarsko byly loni v září během první vlny schvalování kvót přehlasovány a nesly to těžce. Bratislava a Budapešť se bránily žalobou. „Jizvy cítí jedna i druhá strana. Nemyslím si, že by byla ochota jít do stejného zápasu s podobným výsledkem,“ je přesvědčen Füle.
Nějaký princip dobrovolné solidarity by podle něj ale měl fungovat, aby nenesly břímě uprchlické krize jen některé státy EU. Füle v této souvislosti připomněl, že Česko souhlasilo s dobrovolným převzetím asi 1200 uprchlíků.
Začátek atomizace Evropy? Byl bych velmi opatrný, říká Füle
Uprchlická krize je zatím nejsložitější krizí, která EU potkala, míní Füle. O počátek atomizace Evropy nebo konce Unie ale nejde, míní politik. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker minulý týden přiznal, že evropský projekt ztrácí na své atraktivitě a Brusel si za to může minimálně částečně sám. „Myslím, že jedním z důvodů, proč se Evropané odvracejí od evropského projektu je to, že příliš zasahujeme do mnoha oblastí jejich soukromého života,“ konstatoval Juncker.
Podle Füleho jde jen o jeden z problémů. Řada lidí si kupříkladu neuvědomuje, že EU nemá nástroje, jak naplnit schválená rozhodnutí – to už je na členských státech, uzavřel bývalý eurokomisař.