Londýn/Buenos Aires – Navzdory radostným oslavám u Městské katedrály v Buenos Aires obestírají zprávu o prvním papežovi v Latinské Americe přetrvávající pochybnosti o roli církve a její nové hlavě během brutální argentinské vojenské diktatury.
Františkova role ve „špinavé válce“ je zahalena tajemstvím
Římskokatolická církev a nynější papež František byli obviněni ze spoluviny minimálně za mlčení během „špinavé války“ vražd a únosů. Těch se dopouštěla junta, která vládla v Argentině v letech 1976 až 1983. Jorge Bergoglio vedl jezuitský řád v letech 1973–1979 - právě v době, kdy církev podporovala vojenskou vládu a vyzývala k vlastenectví, tedy k věrnosti vůči režimu, připomněl dnes britský list The Guardian.
Předkládané důkazy jsou nicméně útržkovité a zpochybňované. Mnoho dokumentů bylo zničeno a mnozí z těch, kteří byli oběťmi či pachateli, v následujících letech zemřeli. Tehdy bylo nebezpečné mluvit, protože dotyčný riskoval, že bude označen za podvratný živel. Ale mnozí, včetně kněží a biskupů, promluvili a následně zmizeli. Ti, kteří zůstali zticha, museli pak žít se svým svědomím a někdy s rizikem soudního postihu.
GALERIE
Kardinál Jorge Mario Bergoglio v metru v Buenos Aires (snímek z roku 2009)
Chování tamější římskokatolické církve během tohoto období temna v argentinské historii bylo tak málo svaté, že se v roce 2000 rozhodla sama veřejně omluvit za neschopnost zaujmout odmítavý postoj k vojenské vládě. „Chceme se zpovídat před Bohem ze všeho, co jsme udělali špatně,“ oznámila tehdy argentinská biskupská konference.
V únoru argentinský soud konstatoval při rozsudku doživotního trestu vězení nad třemi bývalými vojáky za zabití dvou kněží, že církevní aparát zavíral nad vraždou oči.
Bergoglio odmítl dvakrát svědčit u soudu o svém působení v čele jezuitského řádu. Když se nakonec v roce 2010 před soudcem objevil, právníci jej obvinili, že odpovídá velmi vyhýbavě. Klade se mu za vinu role, kterou sehrál při únosu dvou jezuitských kněží Orlanda Yoria a Francisca Jalicse námořními důstojníky v květnu 1976. Duchovní byli zadržováni v nelidských podmínkách za trest za misijní práci, kterou vedli v tamějších slumech, což byla tehdy riskantní činnost. Novinář Horacio Verbitsky, autor knihy o církvi s názvem El Silencio (Ticho), Bergoglia obvinil z toho, že zbavil kněze ochrany svého řádu. Tím dal prý armádě zelenou, aby je unesla. Tato tvrzení jsou založena na rozhovorech s Jalicsem, který se později přestěhoval do německého kláštera.
Bergoglio označil obvinění za pomluvu a prohlásil, že naopak ze zákulisí zachránil životy obou kněží a dalších, které tajně ukryl před „eskadrami smrti“. V jednom případě prý dokonce dal svoje doklady jednomu disidentovi, který se mu podobal, aby mohl uprchnout ze země. Pro některé lidi to z něj dělá hrdinu, jiní mají pochybnosti. „Bergoglio je muž moci a ví, jak se usadit mezi mocnými lidmi. Stále mám mnoho pochybností o jeho roli, pokud jde o jezuity, kteří zmizeli za diktatury,“ řekl Eduardo de la Serna ze skupiny levicově zaměřených kněží, kteří se věnují pomoci chudým.
GALERIE
Oběti argentinské špinavé války
Mnozí činitelé v církvi chtějí na období temna zapomenout. Říkají, že nový papež pomohl zahojit rány po špinavé válce a obnovit důvěryhodnost římskokatolického aparátu. „Jako arcibiskup čelil obrovskému úkolu a byl dokonce obviněn ze spolupráce ve špinavé válce, což tvrdě popíral. A nakonec byl očištěn. Pokud se mu podaří obnovit důvěryhodnost církve (v Argentině), může zvládnout skandály, které postihly církev po celém světě, protože ví, jak jednat s lidmi,“ řekl teolog Ramón Luzárraga.
Je ale nepravděpodobné, že by se toto téma v dohledné době mělo rozplynout, a to zejména při procesech významných osobností, které stále probíhají. Tento týden soud v Buenos Aires uložil doživotní trest vězení „poslednímu diktátorovi“ Reynaldu Bignonemu za zmizení 23 lidí, včetně dvou těhotných žen. Stalo se to v 80. letech, kdy byl u moci.