Francouzům pomůžou v Mali britští vojáci

Bamako - Británie podpoří francouzskou armádu, která bojuje s islamisty v Mali. Londýn oznámil, že do regionu pošle zhruba 350 mužů. Francouzská armáda mezitím upevňuje své pozice v Timbuktu a snaží se soustředit na dobytí poslední velké bašty islamistů ve městě Kidal na severu země. Účastníci dárcovské konference konané v Etiopii se dohodli, že do Mali pošlou přes 450 milionů dolarů na humanitární pomoc a financování mezinárodní africké mise.

Asi čtyřicítka britských vojenských poradců bude přímo v Mali cvičit tamní vojáky, další dvě stovky mužů budou cvičit maliské vojáky v jiných afrických státech.

Francouzské jednotky proti islamistům ovládajícím sever Mali bojují třetí týden. Štafetu by od francouzského kontingentu měla převzít africká mise AFISMA, která má záštitu OSN. Její nasazení ale vázne právě kvůli nedostatku financí a potížím s logistikou. Z plánovaných 6 000 afrických vojáků jich zatím do Mali nebo do sousedního Nigeru přijely asi 2 000.

Maliští vojáci
Zdroj: ČTK/AP/Ghislain Mariette

Z Timbuktu, které maliské a francouzské jednotky dobyli v pondělí, dnes přišly zprávy o drancování obchodů. Měly se ho dopustit stovky Malijců, kteří majitele obchodů viní z toho, že jsou „teroristé“ propojení s islamisty.

Tuaregové hlásí dobytí několika měst na severu

Separatistický kmen Tuaregů mezitím na internetu oznámil, že jeho bojovníci zabrali strategické město Kidal, které dosud ovládali islamisté. Tuaregové prý dobyli i dalších sedm měst na severu Mali. Tvrzení separatistů ale není možné ověřit. Tuarežská skupina oznámila, že boj proti teroristickým organizacím plně podporuje a že bude spolupracovat s francouzskými vojáky. Návrat maliské armády na sever země ale kategoricky odmítá.

Tuarežské Národní hnutí pro osvobození Azavadu v dubnu využilo politického chaosu v Mali a s pomocí islamistických skupin na severu země vyhlásilo nezávislost „nově vytvořeného státu Azavad“. Islamisté ale pak vládu nad vyprahlým severem země de facto převzali.

Zahraničí sesbírá pro Mali 456 milionů dolarů

Zahraniční dárci slíbili poskytnout skoro 456 milionů dolarů na financování mezinárodní africké mise v Mali a humanitární pomoc, informoval představitel Africké unie na závěr dárcovské konference v etiopském hlavním městě Addis Abebě. Nejvíce se na této částce budou podílet USA, které slíbily poskytnout 96 milionů dolarů. Mezi další velké dárce patří Evropská unie (50 milionů eur) nebo Francie (47 milionů eur).

Podle diplomatů by se celkový účet za misi a za operace maliské armády mohl vyšplhat na skoro tři čtvrtě miliardy dolarů. Nepřímou pomoc ve výši 120 milionů dolarů pro mezinárodní organizace pracující na stabilizaci regionu přislíbilo Japonsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda navzdory soudní ochraně deportovala devět lidí do Kamerunu, píší NYT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tajně deportovala devět lidí do Kamerunu. Učinila tak navzdory tomu, že je před tím měla chránit opatření amerických soudů. Žádný z deportovaných přitom z Kamerunu nepochází. Informoval o tom v sobotu deník The New York Times (NYT).
před 4 hhodinami

Americké ministerstvo zaslalo zákonodárcům dopis o spisech o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo zákonodárcům dopis týkající se začernění v dokumentech vztahujících se k zesnulému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Napsal o tom server Politico.
před 6 hhodinami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 12 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...