Londýn - Němečtí a francouzští diplomaté zvažují dva způsoby, jak odstranit poslední překážku v ratifikaci Lisabonské smlouvy – českého prezidenta Václava Klause. V dnešním jednání to píše britský nedělník Sunday Times. Jednou variantou je prý odvolání prezidenta, druhou je pak změna české ústavy, která by hlavě státu odebrala právo veta. „Pokud prezident brzdí demokratický proces a klade odpor rozhodnutí parlamentu stejně jako vůli lidí, pohybuje se za hranou zákona a bude muset čelit důsledkům,“ řekl Sunday Times nejmenovaný německý diplomat.
Nedělník cituje také českého senátora Jiřího Oberfalzera, blízkého Klausova
spojence. Podle něj francouzský prezident Nicolas Sarkozy už pohrozil Česku vyloučením z Evropské unie. „Myšlenky na změnu ústavy kvůli zbavení se prezidenta jenom ukazují, jak je naše mladá demokracie slabá,“ cituje Sunday Times Oberfalzera.
Podle české ústavy může být prezident odvolán pouze tehdy, pokud spáchá velezradu. Žalobu pak podávají senátoři a posuzuje ji Ústavní soud.
Je ale velmi nepravděpodobné, že by za úřednické vlády Jana Fischera český parlament takové opatření schválil.
Požadavek na Klausovo odvolání v Česku vznesl předseda Strany zelených
Ondřej Liška. Žádné další strany se k němu však nepřidaly a sami zelení mají ve sněmovně jen čtyři poslance. Podle místopředsedy KDU-ČSL Pavla Svobody, který je expertem na evropské právo, se prezident pohybuje v rámci ústavy.
Václav Klaus teď sice stejně nemůže smlouvu podepsat, musí čekat na verdikt Ústavního soudu. V pátek ale nadzvedl evropské politiky svým požadavkem na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí smlouvy. Prezident se prý obává prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatňování majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z někdejšího Československa po druhé světové válce.
Česká vláda ani právní experti Klausovu obavu nesdílejí. Švédský premiér, který s prezidentem ve čtvrtek telefonicky hovořil, prohlásil, že Klausův požadavek přišel ve špatný čas. Při sobotním podpisu smlouvy polským prezidentem pak vyzvali evropští politici Klause, aby dokument také co nejdříve - nejlépe ještě letos - ratifikoval.
Podle Leinena je Klausův požadavek zbytečný
Podle socialistického europoslance Jo Leinena je dodatek požadovaný Klusem zbytečný, protože listina práv a svobod se týká jen zákonů EU. Pokud jde o majetkové spory v rámci členských zemí, není za ně EU odpovědná. Listina navíc nemá retroaktivní efekt. Partneři v EU by proto podle Leinena měli Klausův požadavek odmítnout.
