Francouzi zbourali v Évry romský tábor, desítky lidí vystěhovány

Évry - Francouzská policie dnes ráno vykázala několik desítek rumunských Romů z tábora ve městě Évry. Informovala o tom agentura AFP. Podle policie se vše dělo v klidu a bez incidentů. Nezisková organizace Asefrr potvrdila, že v táboře zhruba čtyři měsíce žilo přes 70 lidí. Až do června byl starostou tohoto města současný ministr vnitra Manuel Valls. Ve Francii žije podle odhadů patnáct až dvacet tisíc Romů, kteří do země přišli ze zahraniční. „To, co má rumunská vláda řešit doma, přesouvá na jinou zemi,“ upozornil místopředseda Celostátní asociace Romů ČR Cyril Koky.

O rozhodnutí radnice v Évry, na jehož základě museli lidé tábor opustit, Romové věděli od soboty. Zónu umístěnou nedaleko železniční trati proto během dneška opustilo několik desítek Romů. Ministr vnitra Manuel Valls se nechal slyšet, že sanitární a bezpečnostní situace tam byla „neúnosná“.

Francis Chaouat, starosta Évry

„Rozkaz o vystěhování jsem vydal hlavně z bezpečnostních důvodů. Je to tam nezdravé a nebezpečné.“

„Policie přišla kolem páté hodiny ráno,“ potvrdil dvaadvacetiletý Rom jménem Lakatos. V ranních hodinách dorazili také zástupci organizace Asefrr, tou dobou už byla oblast obklíčená příslušníky. „Členové Červeného kříže jsou na místě, k dispozici ale mají pouze nouzové ubytovny,“ konstatoval Serge Guichard. Romům podle něj bylo řečeno, aby vyhledali ubytovny, v nich však mohou zůstat maximálně tři dny.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Sipa Press/BAZIZ CHIBANE

Guichard upozornil, že v táboře žilo 19 dětí. „Všechny chodily do školy. Když je nyní vyženeme na ulici, hrozí jim, že zameškají docházku,“ doplnil. Situace v romském táboře podle něj nebyla nebezpečná. Do Francie prý Romové přišli kvůli práci, tu zde ale nemohou najít. „Doma nemáme práci. Musíme odejít sem, vydělat nějaké peníze. Nepřišli jsme sem krást. Snažíme se jen žít, jak to jde,“ tvrdí jedna z vystěhovaných.

Romská otázka se má řešit na celoevropské úrovni

Ministr vnitra Valls se i s dalšími francouzskými představiteli hodlá v září vydat do Rumunska, aby o situaci rumunských Romů hovořil s rumunskými činiteli. Valls navíc Rumunsko a Bulharsko za jejich přístup k menšinám kritizoval. „Chtěl bych vědět, proč tyto země nezavedly ve vztahu k těmto obyvatelům silnou integrační politiku,“ zdůraznil člen francouzské vlády.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Sipa Press/C. VILLEMAIN

Paříž minulou středu oznámila, že požádá země EU o upořádání schůzky, na níž by zainteresovaní ministři řešili na celoevropské úrovni otázku Romů.Cyril Koky s tímto krokem souhlasí, otázka chudoby a s ní související migrace se totiž netýká jen rumunských či bulharských Romů. „Na evropském kontinentu žije 10 až 12 milionů Romů, kteří se potýkají s obrovským problémem. Trpí sociálním vyloučením, určitou diskriminací na trhu práce nízkou úrovní vzdělání. To jsou velké problémy, které se musí řešit na nadnárodní úrovni,“ tvrdí místopředseda romské asociace.

Francouzská vláda po zvláštní schůzce k situaci romské menšiny v zemi oznámila, že zmírňuje omezení pro práci Romů ze zemí EU, jejímž obyvatelům Paříž zatím zcela neuvolnila vstup na svůj pracovní trh, tedy Bulharska a Rumunska.

Cyril Koky, místopředseda Celostátní asociace Romů ČR

„Musí se zlepšit sociální úroveň těchto komunit. Aby tito lidé nebyli nuceni migrovat v rámci Evropské unie, ale aby našli skutečně důstojné podmínky k životu ve svých mateřských státech.“

Kabinet však zároveň zdůraznil, že ve Francii bude pokračovat likvidace nelegálních romských tábořišť, pokud to nařídí justice či pokud úřady usoudí, že v daném místě vznikla nebezpečná situace či okamžitá sanitární hrozba. Vláda současně zdůraznila i to, že bude nadále vyhošťovat některé Romy, což před časem vyvolalo nevoli v EU.

Podle Kokyho je ale lepším řešením integrace Romů do společnosti. „Musí se využít všechny miliardy eur, které na sociální začleňování jdou. Nesmí vyletět komínem, ale ty dosahy musí být v terénu vidět,“ řekl. Vláda prezidenta Hollanda si s Romy ve Francii neví rady. Před volbami slibovali socialisté lidštější přístup, i oni ale dál platí jejich deportace zpět do Rumunska a Bulharska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 5 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 6 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...