Francouzi zbourali v Évry romský tábor, desítky lidí vystěhovány

Évry - Francouzská policie dnes ráno vykázala několik desítek rumunských Romů z tábora ve městě Évry. Informovala o tom agentura AFP. Podle policie se vše dělo v klidu a bez incidentů. Nezisková organizace Asefrr potvrdila, že v táboře zhruba čtyři měsíce žilo přes 70 lidí. Až do června byl starostou tohoto města současný ministr vnitra Manuel Valls. Ve Francii žije podle odhadů patnáct až dvacet tisíc Romů, kteří do země přišli ze zahraniční. „To, co má rumunská vláda řešit doma, přesouvá na jinou zemi,“ upozornil místopředseda Celostátní asociace Romů ČR Cyril Koky.

O rozhodnutí radnice v Évry, na jehož základě museli lidé tábor opustit, Romové věděli od soboty. Zónu umístěnou nedaleko železniční trati proto během dneška opustilo několik desítek Romů. Ministr vnitra Manuel Valls se nechal slyšet, že sanitární a bezpečnostní situace tam byla „neúnosná“.

Francis Chaouat, starosta Évry

„Rozkaz o vystěhování jsem vydal hlavně z bezpečnostních důvodů. Je to tam nezdravé a nebezpečné.“

„Policie přišla kolem páté hodiny ráno,“ potvrdil dvaadvacetiletý Rom jménem Lakatos. V ranních hodinách dorazili také zástupci organizace Asefrr, tou dobou už byla oblast obklíčená příslušníky. „Členové Červeného kříže jsou na místě, k dispozici ale mají pouze nouzové ubytovny,“ konstatoval Serge Guichard. Romům podle něj bylo řečeno, aby vyhledali ubytovny, v nich však mohou zůstat maximálně tři dny.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Sipa Press/BAZIZ CHIBANE

Guichard upozornil, že v táboře žilo 19 dětí. „Všechny chodily do školy. Když je nyní vyženeme na ulici, hrozí jim, že zameškají docházku,“ doplnil. Situace v romském táboře podle něj nebyla nebezpečná. Do Francie prý Romové přišli kvůli práci, tu zde ale nemohou najít. „Doma nemáme práci. Musíme odejít sem, vydělat nějaké peníze. Nepřišli jsme sem krást. Snažíme se jen žít, jak to jde,“ tvrdí jedna z vystěhovaných.

Romská otázka se má řešit na celoevropské úrovni

Ministr vnitra Valls se i s dalšími francouzskými představiteli hodlá v září vydat do Rumunska, aby o situaci rumunských Romů hovořil s rumunskými činiteli. Valls navíc Rumunsko a Bulharsko za jejich přístup k menšinám kritizoval. „Chtěl bych vědět, proč tyto země nezavedly ve vztahu k těmto obyvatelům silnou integrační politiku,“ zdůraznil člen francouzské vlády.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Sipa Press/C. VILLEMAIN

Paříž minulou středu oznámila, že požádá země EU o upořádání schůzky, na níž by zainteresovaní ministři řešili na celoevropské úrovni otázku Romů.Cyril Koky s tímto krokem souhlasí, otázka chudoby a s ní související migrace se totiž netýká jen rumunských či bulharských Romů. „Na evropském kontinentu žije 10 až 12 milionů Romů, kteří se potýkají s obrovským problémem. Trpí sociálním vyloučením, určitou diskriminací na trhu práce nízkou úrovní vzdělání. To jsou velké problémy, které se musí řešit na nadnárodní úrovni,“ tvrdí místopředseda romské asociace.

Francouzská vláda po zvláštní schůzce k situaci romské menšiny v zemi oznámila, že zmírňuje omezení pro práci Romů ze zemí EU, jejímž obyvatelům Paříž zatím zcela neuvolnila vstup na svůj pracovní trh, tedy Bulharska a Rumunska.

Cyril Koky, místopředseda Celostátní asociace Romů ČR

„Musí se zlepšit sociální úroveň těchto komunit. Aby tito lidé nebyli nuceni migrovat v rámci Evropské unie, ale aby našli skutečně důstojné podmínky k životu ve svých mateřských státech.“

Kabinet však zároveň zdůraznil, že ve Francii bude pokračovat likvidace nelegálních romských tábořišť, pokud to nařídí justice či pokud úřady usoudí, že v daném místě vznikla nebezpečná situace či okamžitá sanitární hrozba. Vláda současně zdůraznila i to, že bude nadále vyhošťovat některé Romy, což před časem vyvolalo nevoli v EU.

Podle Kokyho je ale lepším řešením integrace Romů do společnosti. „Musí se využít všechny miliardy eur, které na sociální začleňování jdou. Nesmí vyletět komínem, ale ty dosahy musí být v terénu vidět,“ řekl. Vláda prezidenta Hollanda si s Romy ve Francii neví rady. Před volbami slibovali socialisté lidštější přístup, i oni ale dál platí jejich deportace zpět do Rumunska a Bulharska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 3 hhodinami
Načítání...