Francie s Německem odmítají vstup Bulharů a Rumunů do Schengenu

Brusel – Francie a Německo dnes oznámily rozhodnutí zablokovat vstup Rumunska a Bulharska do takzvaného schengenského prostoru. V jeho rámci nedochází mezi členskými zeměmi k hraničním kontrolám. Rumunský prezident Traian Basescu rozhodnutí Berlína a Paříže označil za diskriminaci své země. Obě balkánské země usilují o vstup do Schengenu v první polovině příštího roku, pro něj je ovšem potřeba souhlasu všech stávajících členů.

Francie a Německo o svém rozhodnutí informovaly dopisem Evropskou komisi. List určený komisařce pro vnitřní záležitosti Cecilii Malmströmové podepsali francouzský ministr vnitra Brice Hortefeux a jeho německý kolega Thomas de Maiziere. Oba soudí, že povolit vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru v březnu příštího roku by bylo předčasné. Na Balkán by se proto měla v lednu vypravit skupina odborníků, která by bezpečnostní rizika posoudila.

Francie a Německo napsaly, že „rozhodnutí (o vstupu) musí být přijato, až budou vyřešeny hlavní zdroje znepokojení, tedy až bude dosaženo nezvratitelného pokroku v boji proti korupci a proti organizovanému zločinu“. Výhrady dvou dominantních evropských států platí jak pro Bulharsko, tak pro Rumunsko.

Schengenský prostor:

Členy schengenského prostoru, pojmenovaného podle lucemburské obce, kde se o jeho vytvoření v roce 1985 rozhodlo, je většina států Evropské unie. Původně zahrnoval třináct členských států EU (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Švédsko) a dva nečlenské státy (Norsko a Island), v roce 2007 se rozšířil o dalších osm zemí včetně Česka (dále Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko).

Rumunský prezident Basescu řekl, že jde o diskriminaci a že Rumunsko žádnou diskriminaci, a to ani od nejmocnějších států, neakceptuje. Argumenty, které jsou v dopisu použity, nejsou podle jeho názoru předmětem schengenských dohod. Prezident chce záležitost co nejdříve vyjasnit jak na úrovni bilaterální, tak na úrovni EU.

Bulharsko mnohem mírnějším tónem uvedlo, že bude usilovat o rozptýlení pochybností. „Jsme si vědomi, že v některých členských zemích EU je složitá politická situace. Proto musíme vyvinout všechno možné úsilí, a to včetně v oblasti společenské a v soudním systému, abychom pochyby rozptýlili,“ řekla mluvčí bulharského ministerstva zahraničí. Zdůraznila, že Bulharsko bude v březnu ke vstupu do schengenského prostoru „technicky připraveno“.

Bulharsko a zvlášť Rumunsko se letos v létě dostaly do centra pozornosti jako domovské země Romů, které Francie začala s poukazem na bezpečnostní rizika ve zvýšené míře vyhošťovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...