Evropská unie potřebuje novou vizi, která bude pochopitelná pro občany a bude odrážet zájmy členských zemí. Během představování slovenského předsednictví před europoslanci ve Štrasburku to řekl premiér Robert Fico. Unie podle něj musí být pružnější a míň byrokratická. Diskusi o případných změnách očekává na zářijovém neformálním summitu v Bratislavě.
Fico: Unie potřebuje novou vizi, kterou občané pochopí
„Evropská unie musí lépe naslouchat kritickým hlasům. Musí se stát pružnější, méně byrokratickou a vnímavější k různorodosti. A musí se zbavit puncu elitářství a nesrozumitelnosti pro obyčejného člověka,“ řekl Fico s tím, že lidé EU často vnímají jako cosi vzdáleného a odtrženého od problémů běžných občanů.
Dokládá to také nedávné rozhodnutí Británie Unii opustit, které podle Fica pravděpodobně odráží i selhání EU srozumitelně zprostředkovat své konkrétní přínosy pro občany.
Summit v Bratislavě bude vrcholem slovenského předsednictví
Příležitostí k diskusi o nové vizi pro EU bude neformální summit 27 členských zemí, tedy bez odcházející Británie, naplánovaný do Bratislavy na 16. září, připomněl slovenský premiér. Schůzku označil za vyvrcholení předsednictví své země, její intenzivní přípravě chce Slovensko věnovat následující dva měsíce.
Země EU by si také do té doby měly vytvořit takové analýzy dění před britským referendem, „abychom neklamali sami sebe“, míní Fico. V kampani bylo totiž podle něj kromě mýtů, lží a polopravd odpůrců EU a silných argumentů zastánců setrvání možné sledovat též „reálné obavy a nejistoty, které pociťovali britští občané“.
Fico dále prohlásil, že lidé v EU mají strach z migrace kvůli možné ztrátě kulturní identity, z terorismu kvůli slábnoucímu pocitu bezpečí a z ekonomických problémů. „Musíme ale překonat i náš strach - politických lídrů - že se nám nepodaří politické krize zvládnout. A mám dojem, že toho se naši občané bojí nejvíc. I proto jejich důvěra v EU padá,“ řekl slovenský ministerský předseda.
Strach se podle něj promítá do současného růstu popularity extremistických a nacionalistických tendencí v Evropě, a má potenciál nastartovat odstředivé síly a přispět tak k tříštění EU.
Fico připomněl, že slovenské předsednictví bude historicky první, které čelí dezintegraci unijního projektu. „Také proto se k budoucímu uspořádání vztahů Unie se Spojeným královstvím postavíme aktivně a zodpovědně,“ poznamenal slovenský premiér.
Otázka brexitu podle něj bude nevyhnutelně jedním z dominantních témat předsednictví. Slovensko si přeje, aby jednání, která před formálním britským oznámením o záměru odejít ještě nezačala, byla maximálně konstruktivní a aby byl „zachovaný komfort“ všech, jichž se britský odchod dotkne. Proces si podle něj vyžádá určitý čas, není ale možné jej odkládat, neboť jinak se otevře prostor pro dezinterpretace a nervozitu, která poškodí důvěryhodnost Unie.
Jednostranné národní řešení nic nevyřeší
Fico zdůraznil, že při různorodosti národů Evropy se mechanické a administrativní posuzování problémů nikdy neosvědčí. „Žádnou ze současných a budoucích krizí se nepodaří vyřešit ani nekoordinovanými, individuálními národními opatřeními,“ varoval.
V otázkách migrace se Slovensko chce přes rozdílné pohledy unijních zemí soustředit na řadu konstruktivních řešení, kde je možné za šest měsíců předsednictví posunout agendu kupředu. „Našimi prioritami zůstává ochrana vnějších hranic EU, bezpečnost a funkčnost Schengenu a odstraňování příčin migrace,“ upozornil.
Europoslance závěrem vyzval k podpoře slovenského předsednictví tak, aby bylo možné EU postavit na nové základy.
Fico sklidil kritiku za postoj k uprchlíkům
Projev slovenského premiéra nebyl ve Štrasburku přijat pouze pozitivně. „Šéf evropských lidovců Ficovi vzkázal, aby nepraktikoval boj s populismem jen na půdě Evropského parlamentu, ale i ve svých projevech doma. Podle něj Fico nahání strach z uprchlíků, kteří do Evropy utíkají před válkou a terorismem. Ještě kritičtější byl šéf socialistické frakce. Ten Ficovi řekl, aby se nebál vyslovit slovo relokace, tedy přerozdělení uprchlíků,“ informoval zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Slova o relokaci narážela na žalobu, kterou Bratislava podala proti uprchlickým kvótám u Soudního dvora EU v Lucemburku.
Čeští europoslanci byli ke slovenskému premiérovi o poznání vstřícnější. Ptali se jej na zdravotnická témata či smlouvu o TTIP upravující zónu volného obchodu mezi Evropou a USA.
Ficova vláda čelí sílícímu tlaku na vnitropolitické scéně
Slovenský parlament měl ve středu na návrh opozice hlasovat o Ficově odvolání. Po obstrukcích koaličních poslanců, kteří se ve sněmovně nesešli v dostatečném počtu, ale předseda parlamentu Andrej Danko odložil schůzi na čtvrtek.
K zahájení schůze slovenského parlamentu je nezbytné, aby se z celkového počtu 150 poslanců prezentovalo alespoň 76 zákonodárců. Většina poslanců čtyřčlenné koalice, která má v Národní radě většinu, tak ovšem neučinila ani na druhý pokus, byť v sálu byli přítomni. Chybělo i několik opozičních poslanců.
„To, co nyní dělají, slovenská demokracie za 27 let nezažila. Zavírají opozici ústa. Pokořujeme i ty nejpodlejší praktiky Vladimíra Mečiara,“ tvrdí předseda opoziční strany OlaNO Igor Matovič.
Dvě nejsilnější opoziční strany navrhly vyslovit nedůvěru Ficovi hlavně kvůli tomu, že premiér odmítl odvolat ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Opozice žádá Kaliňákův odchod v souvislosti s jeho obchodními aktivitami s kontroverzním podnikatelem, který čelí obnovenému vyšetřování kvůli podezření z daňových úniků. Proti Kaliňákovi také zorganizovala demonstrace, kterých se účastnily tisíce lidí.
Vyslovení nedůvěry premiérovi znamená podle slovenské ústavy pád celé vlády. Opozice na prosazení svého návrhu dostatek hlasů ve sněmovně ale nemá.