Za měsíc se Slovensko ujme předsednictví v Evropské unii. Šéf Evropské Rady Donald Tusk zdůraznil, že Bratislava se do jejího čela postaví v pro Evropu zásadní chvíli. Slovenský premiér Robert Fico evropské partnery ubezpečil, že si je vědom složitých okolností. Přesto je přesvědčen, že země svou roli bez potíží zvládne. Chce usilovat o konsenzuální rozhodování, svůj názor na uprchlické kvóty si však ponechá.
„Od předsednictví mám vysoká očekávání také proto, že přichází pro Evropu ve velmi významné chvíli. A jsem si zcela jist, že nemusím vysvětlovat do detailu, jak významná to je doba,“ prohlásil Tusk. „Určitě si poradíte,“ řekl ve slovenštině polský politik Ficovi.
Ten je před slovenským předsednictvím optimistický a hodlá je pojmout konstruktivně. „Chceme být zemí, která bude významně přispívat ke kompromisním rozhodnutím,“ plánuje Fico, jehož vláda se v Bruselu jako celek setkala s Evropskou komisí. Premiéra také vedl bilaterální jednání s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Program předsednictví bude až po britském referendu
Slovenský premiér připomněl, že program svého předsednictví schválí Bratislava až na poslední chvíli 30. června. Jeho podobu totiž ovlivní britské referendum o setrvání v Unii plánované na 23. června a také červnový summit, jehož termín byl právě kvůli britskému hlasování posunut na 28. a 29. června.
Přesto slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák předsednický program v Bruselu alespoň v hrubých obrysech naznačil. Slovensko se soustředí na ekonomické otázky, včetně podpory hospodářského růstu a posílení měnové unie. Zabývat se bude revizí víceletého finančního rámce, dokončit musí jednání o rozpočtu EU na příští rok.
Fico: Názor na kvóty si ponecháme
Dalšími prioritami budou energetická unie a jednotný digitální trh, problematika rozšiřování Unie a partnerství se třetími zeměmi, stejně jako otázky bezpečnosti a migrace, na niž má Bratislava jiný pohled než Brusel.
Slovensko patří mezi ty země EU, které stejně jako Česká republika jednoznačně odmítají koncept přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Komise tento postup naposledy navrhla jako krizové řešení při výrazné zátěži některé členské země ve své představě reformy dublinského systému rozhodování o azylu.
Slovenský premiér zdůraznil, že jeho země si na věc ponechá vlastní názor. Jako předsednický stát osmadvacítky bude v roli nestranného moderátora. „Rolí předsednické země je, aby pro takovou diskusi vytvořila co nejširší rámec až po možnost dosažení kompromisu,“ podotkl Fico s tím, že „v některých oblastech“ bude dosažení dohody velmi těžké.
Překonat pocit rozdělení
Lajčák zdůraznil, že jeho země se nechce soustředit jen na otázku kvót. „Zkušenosti z minulého roku jasně ukázaly, že když jsme hovořili jen o kvótách a ne o ochraně Schengenu, důsledných registracích, návratové politice, spolupráci se třetími zeměmi, tak jsme se nikam neposunuli,“ řekl v Bruselu novinářům.
„Chceme se ale soustředit v první řadě na věci, kde se dokážeme shodnout. Bylo by chybou začínat těmi otázkami, kde víme, že je vzdálenost největší,“ dodal. Podle něj je třeba překonat pocity rozdělení EU a o kvótách debatovat „v evropském duchu“ bez toho, že by se země navzájem nálepkovaly, obviňovaly a vzkazovaly si věci přes média.
Slováci do čela EU na půl roku nastupují po Nizozemsku, které si v rámci svého předsednictví vytklo za cíl vznik společné evropské pohraniční stráže. Příslušná legislativa už je v zásadě hotová. Vznikla v rekordním čase.
