Praha – Státy Evropské unie chystají vůči Rusku další fázi sankcí, které by měly ekonomický dopad. V Otázkách Václava Moravce to uvedl eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. Unie už zavedla sankce vůči konkrétním osobám, stejně jako USA. Rusko na ně reagovalo odvetným opatřením. Podle Füleho však nemají sankce Rusko trestat, ale mají ho přivést k jednacímu stolu.
„Já myslím, že cílem těch sankcí je vrátit se k pragmatické spolupráci a vrátit se k úsilí najít mírové řešení. Primárním cílem těch sankcí není trestat, ale jsou prostředkem k dosažení cílů, společně s diplomacií mají poskytnout prostor pro mírové řešení,“ uvedl Füle. Dramatická situace na Ukrajině se podle něj nevyřeší v řádu měsíců, proto prý EU sankce odměřuje, aby mělo Rusko prostor zasednout k jednacímu stolu.
Už zavedené sankce zatím postihují jen konkrétní osoby, které podle EU mají svůj podíl na ruské anexi Krymu. Těmto osobám byla zmrazena zahraniční konta a mají také zákaz vstupu do zemí osmadvacítky. Třetí fáze by však měla zřejmě mnohem větší důsledky. „Ve třetí fázi sankcí členské země jasně hovoří o tom, že mohou přijmout dalekosáhlé kroky mající ekonomický dopad. A v tomto rámci existuje celá škála kroků, které členské státy mohou přijímat podle potřeby,“ uvedl Štefan Füle.
Podle něj už má Evropská komise první scénáře a odhady možného vývoje, ty ale nechtěl ve vysílání konkretizovat. „Předpokládáme, že samotná připravenost členských zemí se o takových sankcích nejen bavit, ale už na nich pracovat, že bude dostatečnou výzvou pro Rusko, aby se zamyslelo nad eskalací té situace,“ dodal eurokomisař. Státy EU prý mohou zavést třetí fázi sankcí v řádu několika dnů či týdne. Spouštěcím aktem mohou být podle Füleho např. jakékoliv akce ruských vojáků mimo území Krymu, krveprolití přímo na Krymu nebo třeba přerušení dodávek plynu do Evorpy.
Štefan Füle
„Pro nás jsou ruské kroky v posledních týdnech samé velké překvapení. Zvláště od partnera, který se dlouhodobě schovával za mezinárodní právo a používal ho jako určité alibi pro řadu svých specifických kroků. Teď se dostal do situace, kdy mezinárodní právo ohýbá a znásilňuje, jak potřebuje.“ Füle připomněl závěrečný helsinský akt z roku 1975 o něměnnosti hranic vojenskou silou. „Jak vyřešíme tuto otázku, tak v takové realitě bude Evropa žít řadu dalších let.“
Navíc začalo sbližování EU s Ukrajinou, už byl zahájen proces podepisování asociační dohody, která by Ukrajině přinesla i ekonomické výhody. Pokud bude tento proces dokončen, tak půjde zároveň o formu sankcí vůči Krymu, který už se stal součástí Ruské federace a Rusové postupně přebírají orgány státní správy na poloostrově. Členské státy totiž připojení Krymu k Rusku neuznávají.
„V zásadě jakýkoli produkt, který by do EU přišel z Krymu, tak nebude mít ty výhody (např. celní úlevy), jaké předpokládá asociační dohoda. A na druhé straně nebude mít Krym ani výhody, které má při obchodování s Unií Rusko, protože ho považujeme za součást Ukrajiny,“ dodal Füle.
Mise OBSE může být vlaštovkou, že politika EU funguje
Podle Füleho je vůči Rusku jedinou správnou politikou kombinace právě odměřovaných sankcí a aktivního vyjednávání. Prvním pozitivním výsledkem prý může být mise OBSE na Ukrajině, se kterou Rusko souhlasilo, ačkoliv ji dříve odmítalo. „Jak nás Rusko překvapilo svým chování ke Krymu a k Ukrajině, tak my jsme zase překvapili Rusko tím, jak jsme upevnili jednotu mezi členskými zeměmi EU a také mezi EU, USA a celou řadou dalších zemí,“ uvedl eurokomisař. Kvůli Ukrajině spolu dnes telefonicky hovořil ruský prezident Vladimir Putin s německou kancléřkou Merkelovou. Oba prý vyjádřili spokojenost nad dosažením dohody o vyslání pozorovatelů OBSE na Ukrajinu, informoval Kreml.
První ze stovek pozorovatelů OBSE dorazili na Ukrajinu v sobotu, do půlroční mise vyšle své zástupce i Česko, uvedl v OVM ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Rusko ale zřejmě nepustí pozorovatele na Krym, jelikož už ho nepovažuje za součást Ukrajiny. S českou účastí v misi souhlasí i stínový ministr obrany Alexandr Černý (KSČM), zároveň ale upozorňoval, že je nutné vnímat bezpečnost v Evropě jako celek. „Nelze nahlížet na bezpečnost v Evropě bez kontaktů s Ruskem.“
Černý prý souhlasí s tezí, že referendum na Krymu o připojení k Rusku bylo protiústavní, podle něj ale bylo stejně tak protiústavní i svržení prezidenta Janukovyče. Navíc se pro připojení k Rusku přihlásila drtivá většina hlasujících, proto si prý Černý netroufá tvrdit, že by plebiscit nebyl platný. „Právo národa na sebeurčení není žádná maličkost, je zakotveno i v mezinárodních paktech,“ dodal Černý.
