Brusel - Evropská unie dnes zahájila přístupová jednání s Islandem. Očekávané rozhodnutí padlo včera na jednání ministrů zahraničí Evropské unie v Bruselu. Jde ale zatím jen o formální krok na dlouhé cestě, která by mohla trvat podle některých odhadů rok nebo rok a půl. K případnému rozšíření bloku bude navíc třeba, aby to podpořili Islanďané v referendu. Severský ostrovní stát s 320 000 obyvateli byl po desítky let k rozšíření unie chladný. Krize, která zemi loni zasáhla, sice do značné míry postoj Islanďanů změnila, přesto jejich proevropské názory od té doby znovu citelně poklesly.
„Když Evropská unie přijímala islandskou přihlášku, nedostavil se ani jediný islandský novinář. To dobře ukazuje, jaký je o tohle téma v zemi zájem,“ podotkl redaktor EU Observeru Jónas Kristjánsson.
Vyjednávat se bude o 35 kapitolách. Ty představují jednotlivé oblasti, ve kterých si kandidátská země musí upravit legislativu tak, aby byla v souladu s tou evropskou. Výhodou Islandu je, že je členem schengenského i Evropského hospodářského prostoru. „Většina islandských zákonů je v souladu s unijním právem, je to rozvinutá země s nízkou korupcí,“ souhlasí ekonom Zolt Garvas. Než se začne o kapitolách jednat, je podle Evropské komise třeba analyzovat, jakými pravidly a normami EU se tato severská země bude muset přizpůsobit. Tento proces bude podle očekávání komise trvat od letošního listopadu zhruba do poloviny příštího roku.
Na dotaz, aby nastínili představy, kdy by Island mohl do EU reálně vstoupit a kdy skončí přístupová jednání, dnes belgické předsednictví, islandský ministr zahraničí Össur Skarphédinsson i eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle jasné odpovědi nedali. Podle Füleho by na vstupu ostrovního státu vydělaly obě strany. „Pro Island to bude znamenat ekonomickou a měnovou stabilitu a hlas u rozhodovacího stolu v EU. Pro EU to bude znamenat, že budeme silnější pro jednání s arktickým regionem a v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie či změna klimatu,“ řekl český zástupce v komisi.
Ztracené úspory z islandských bank
Existují i oblasti, kde se dají čekat tvrdé bitvy. Problémem je hlavně spor s Nizozemskem a Británií. Jejich občané přišli na Islandu o úspory ve výši pěti miliard dolarů poté, co se zhroutila banka Icesave. Island své banky zestátnil, úspory ale Evropanům vyplatit nechce. „Splátka je věcí dvoustranných vztahů Islandu s Británií a Nizozemskem, s jeho přistoupením do unie by se spojovat neměla,“ dodává britská europoslankyně Diana Wallisová.
Problematická je i otázka rybolovu, odpůrci vstupu do unie se bojí, že Island nad tímto klíčovým odvětvím ztratí kontrolu. Rybolov, který zemi živí, by unie omezila. Lov velryb, který už teď pranýřují ekologičtí aktivisté, by zakázala úplně.
Island je třetí zemí, mezi níž a EU nyní přístupová jednání probíhají. Dalšími dvěma jsou Chorvatsko a Turecko, s nimiž unie vyjednávání zahájila v roce 2005.
