Je to ukázkový příklad afrického paradoxu – o co více zdrojů má, o to méně s nimi umí pracovat. Etiopie ale pomalu začíná kvést, a to i s přispěním českých rozvojových agentur. Člověk v tísni se zde zasadil o nové kožedělné či obuvnické dílny – alespoň některým tak dal naději uniknout z pasti ulice a bídy. Více v reportáži Michala Kubala.
Etiopie hledá cesty, jak snížit nezaměstnanost. Jednu z cest ukazují i české peníze, za které se vzdělávají noví obuvníci. „Tento projekt má pomáhat mladým nezaměstnaným získat zkušenosti při práci s kůží, aby si mohli najít zaměstnání a zajistit si živobytí,“ zmiňuje vedoucí etiopského projektu Admasseged Alemaychu.
Potenciál v oboru má tato země dostatečný. Krávy, ovce či kozy zde člověk potkává na každém rohu. Ostatně v chovu hospodářských zvířat je Etiopie v čele států Afriky. Většina zdejší produkce ale zatím většinou končila na zahraničních trzích.
Lidé bez práce a často i bez domova se nyní za české peníze učí, jak pracovat s kůží a prospět nejen sobě, ale i ostatním. Člověk v tísni poskytl peníze také na rozjezd prvních absolventů, vláda zase dodala prostor pro dílnu i snížený nájem.
Štáb ČT navštívil podnik, kde se už nyní každý den vyrábí desítky párů. I v Etiopii ale mají – jako téměř všude na světě – stejný problém: jak čelit levné čínské konkurenci. I zdejší podnikatelé v zárodku mají kus zdravého sebevědomí: nabízet hlavně domácí kvalitu pro domácí klienty.
