Tallinn – Estonsko a Lotyšsko jsou 20 let znovu suverénní. Nezávislost na hroutícím se Sovětském svazu vyhlásily skoro půl roku po Litvě, jejich secese proto byla mnohem klidnější a obešla se bez krveprolití. Oslavy dvaceti let od vyhlášení samostatnosti obou zemí začaly v Tallinnu, kromě pobaltských politiků přijeli také zástupci severských států. Vrcholem slavnosti bude velký večerní koncert. V neděli budou vzpomínkové akce pokračovat také v Rize.
Cesta Estonska k nezávislosti začala už v roce 1988, tehdy se scházely statisíce lidí na koncertech, které vyvrcholily manifestací. Jednou z hlavních tváří protestů byl umělec Heinz Valk, který pro ně vymyslel termín zpívající revoluce. „Chtěl jsem vzburcovat národ, dát mu naději a sílu. Ale nemohl jsem zmínit žádné přesné datum nezávislosti. Tak jsem řekl: Jednou stejně všichni zvítězíme!“ vzpomínal Heinz Valk.
Estonsko vyhlásilo úplnou nezávislost na Sovětském svazu 20. srpna 1991, Lotyšsko následovalo o den později. Jako první uznal oba státy Island, jehož zástupci jsou proto čestnými hosty výročních oslav. K poctě tohoto ostrovního státu uspořádá Estonsko v neděli islandský den s výstavami a koncerty. V Rize bude zároveň po Islandu pojmenováno jedno z metropolitních náměstí.
Pobaltské státy sice jednostranně vyhlásily nezávislost na SSSR již na jaře 1990, avšak skutečná cesta k nezávislosti začala až po volbách, které ve všech třech zemích proběhly během roku 1991. Jako první v březnu 1991 vystoupila ze svazu Litva. Moskva do země poslala vojáky, ve Vilniusu potom při pouličních bojích umírali lidé. Povstání však nakonec bylo úspěšné. Boje probíhaly na počátku roku 1991 i v Lotyšsku, zatím ale k definitivnímu odchodu ze SSSR nevedly.
Zbylé dvě země získaly plnou suverenitu až po nezdařeném moskevském puči. „Ráno 19. srpna pustím televizi a vidím balet. Už od Stalinovy smrti, když hráli klasiku nebo Labutí jezero, jsme věděli, že někdo umřel, nebo je převrat. Přeladil jsem na Finsko – a opravdu. Říkám si: Teď přišla naše chvíle, sovětská vláda nefunguje. Dar od boha, abychom rychle vyhlásili nezávislost,“ vzpomněl na okamžiky obnovy samostatného estonského Heinz Valk.
Ačkoli se Moskva nejprve pokusila estonskému osamostatnění zabránit a do země poslala vojáky, Valkovi a dalším estonským představitelům se podařilo už 20. srpna dojednat jejich stažení. Samostatnost Estonska záhy uznal i ruský prezident Boris Jelcin.
