Německo odmítne přijmout migranty, kteří míří do země pouze za lepším živobytím a nejsou ve své vlasti nijak pronásledováni. Oznámila to německá kancléřka Angela Merkelová při projevu v parlamentu. Německo se letos připravuje na příliv zhruba 800 tisíc běženců.
„Žít v dobrých demokratických poměrech je privilegium a štěstí,“ řekla Merkelová. Zároveň dodala, že příchozí běženci musí být poučeni o tom, jaká pravidla v Německu platí, protože jejich porušování nebude tolerováno. To samé se podle ní vztahuje na všechny obyvatele Německa.
Publicista a odborník na Německo a EU Jaroslav Šonka ve vysílání ČT24 uvedl, že Německo se snaží omezit zejména ekonomickou imigraci z balkánských států. Řídící přitom bude seznam takzvaných bezpečných zemí.
„Prokázat původ přicházejících lidí a podívat se na to, jaká je situace v té které zemi, je poměrně dostačující rozlišující kritérium,“ podotkl Šonka. Ti, kteří budou uznaní jako uprchlíci, dostanou okamžitou integrační nabídku, jejíž podmínkou bude učit se německy, dodal.
Merkelová také odsoudila nenávistné chování vůči běžencům. „Budeme s nejvyšší tvrdostí právního státu postupovat proti rozpoutávání nenávisti vůči cizincům, a to i na internetu," řekla dále Merkelová. Uvedla také, že Německo se nehodlá vzdát svých hodnot.
O válce a násilnostech v Sýrii a Iráku, odkud kvůli radikálnímu hnutí Islámský stát (IS) prchají miliony lidí, řekla, že Německo přijalo svůj díl odpovědnosti a že k dosažení míru musí přispět celá Evropa. „Boj se odehrává před branami Evropy,“ upozornila kancléřka a zdůraznila, že tažení proti IS zůstává nadále nejvyšší prioritou.
Maďarská novinářka dostala vyhazov za kopnutí do běženců
Maďarskem otřáslo krátké video zachycující kameramanku maďarské televize N1TV, jak na srbsko-maďarské hranici podráží nohy uprchlíkovi s dítětem v náručí a kope do běženců, mladé dívky a chlapce, kteří se prodrali kordónem maďarské policie. Počínání kameramanky zachytili další novináři. Petra Lászlóová se vzápětí ocitla na pranýři na sociálních sítích a přišla o práci ve stanici, která je blízká nacionalistické straně Jobbik.
„Mnoho Syřanů ztratilo své domovy, někteří Evropané srdce,“ poznamenal ke kauze maďarský novinář Szabolcs Panyi.
Šéfredaktor N1TV oznámil, že Lászlóovou okamžitě vyhodil za „nepřípustné chování“ a tím považuje případ za vyřízený. Opoziční strany však ohlásily, že podají trestní oznámení na kameramanku, které by mohlo hrozit až pět let za mřížemi. Incident se odehrál v úterý večer u pohraniční obce Röszke, kde v utečeneckém táboře končí migranti překračující srbsko-maďarské hranice přes železniční trať.
Proti skupině asi dvou stovek migrantů, převážně Syřanů, zde policie o úterní noci použila slzný plyn, aby jim zabránila připojit se k jiné skupině běženců, kteří z tábora o něco dříve odešli. Stovka policistů podle agentury MTI přehradila uprchlíkům cestu. Policie se běžence nejprve snažila uklidnit za pomoci tlumočníků, z davu se ale ozývaly výkřiky odmítající odvedení do tábora.
Dalších 400 až 500 uprchlíků, kteří překročili srbsko-maďarské hranice u Röszke, se prodralo i přes kordon policejních těžkooděnců, kteří je chtěli poslat do shromažďovacího tábora. Podle MTI kordon prorazil dav převážně mladých mužů, k nim se poté přidaly ženy s dětmi. Skupina se následně vydala k dálnici M5, po které zamýšlí pěšky dojít do Budapešti. Policie kvůli tomu již část dálnice uzavřela a snaží se běžence zadržet. Na místě připravila dvacítku autobusů, kterými je chce dopravit zpět do tábora.
Stany, přikrývky i jídlo uprchlíkům zajišťují doborovlníci zejména z Rakouska, ale i z Česka. „Myslím si, že kdyby tam nefungovala dobrovolná humanitární pomoc, tak by maďarská vláda asi příliš nezasáhla, bojím se, že ani jídlo by neměli,“ dodala Rahimi.
Maďarská armáda se připravuje na ostrahu hranic se Srbskem
Maďarská armáda zahájila vojenské cvičení, aby připravila vojáky na případnou ostrahu jižních hranic. Budapešť chce povolat vojáky k zastavení mohutné uprchlické vlny, která do země každodenně přivádí tisíce lidí ze sousedního Srbska. Premiér Viktor Orbán oznámil, že se schválením legislativy potřebné k povolání armády nelze počítat před 20. září.
Zákon prošel branným výborem parlamentu, kde ho podpořili kromě poslanců vládní strany i zastupitelé radikálně nacionalistické strany Jobbik. Legislativa dává právo armádě zapojit se do boje s kriminálními delikty a použít zbraně při ochraně hranic. Vojáci budou mít právo zastavovat vozidla, uzavírat nebezpečné zóny, prosazovat svá opatření silou a omezovat v případě potřeby osobní svobody.
