Káhira – Egyptské Muslimské bratrstvo hodlá nadále pokračovat v mírových protestech, odpoledne se vydalo znovu do ulic. Neodradilo je ani středeční krveprolití při zásahu bezpečnostních složek proti táborům přívrženců bývalého prezidenta Muhammada Mursího, jemuž padlo za oběť přes 600 lidí. V zemi byl na měsíc vyhlášen výjimečný stav, světoví politici masakr vesměs důrazně odsoudili. Egypt dnes kvůli nepokojům také uzavřel hraniční přechod s pásmem Gazy v Rafáhu. Ten využívají hlavně stovky Palestinců zaměstnaných na Sinaji.
„Nebudeme se uchylovat k násilí, budeme postupovat mírovou cestou. Zůstaneme silní a budeme odhodlaně vzdorovat. Budeme pokračovat, dokud neodstraníme vládu, která se dostala k moci vojenským převratem,“ napsal na Twitteru mluvčí bratrstva Džihad Haddád. Muslimské bratrstvo svolalo na dnešek pochod na protest proti středečnímu zásahu proti jeho členům, protestní demonstrace byla zahájena odpoledne v Alexandrii. „Vrátíme se na památku našich mučedníků,“ volali lidé ve druhém největším městě Egypta. "Budeme bojovat do okamžiku, kdy zemře poslední z nás. Přijdou sem miliony lidí. (Velitel egyptské armády generál) Sisi půjde před soud a poté jeho i ministra vnitra vykopeme," říká jeden z demonstrantů.
Nejkrvavější den v novodobé historii Egypta si podle nové bilance egyptské vlády vyžádal 638 obětí, z toho asi čtyři desítky policistů. Většina mrtvých jsou civilisté, 4 000 lidí bylo zraněno. Stoupenci svrženého prezidenta Mursího mluví dokonce až o dvou tisících mrtvých. Počet obětí zřejmě není konečný, bilance ministerstva zdravotnictví je založena na součtu těl dovezených do nemocnic nebo márnic. Televize Al-Džazíra například oznámila, že v mešitě na severu Káhiry se našlo 250 mrtvých. České ministerstvo zahraničí nemá informace o případných mrtvých či zraněných Češích.
Ke střetům došlo poté, co se bezpečnostní složky rozhodly po šesti týdnech marných výzev rozehnat dvě provizorní tábořiště exprezidentových příznivců v Káhiře. Ke střetům a ztrátám na životech došlo i na dalších místech. Ačkoli měli policisté použít slzný plyn, došlo i na ostrou munici. Mnoho zraněných i mrtvých mělo střelné rány. Úřady z masakru viní ozbrojené demonstranty, ti ale tvrdí, že kulky létali jen z hlavní vojáků. Armádou podporovaná přechodná vláda vyhlásila na měsíc výjimečný stav a mnohde i zákaz nočního vycházení. Už ve středu bylo zatčeno přes 500 lidí, někteří z nich byli údajně ozbrojeni. V Suezu dnes bylo posláno před vojenského prokurátora 84 lidí obviněných ze zabíjení a z vypalování kostelů. Právě útoky na koptské kostely byly hlášeny ve středu z několika egyptských provincií.
Po krvavém dni následovala v Káhiře podle BBC klidná noc plná napětí, ulice jindy plné provozu se kvůli zákazu nočního vycházení vyprázdnily. Většina lidí zákaz dodržela, dnes se řada z nich nevydala ani do práce a z bezpečnostních důvodů zůstala doma. Buldozéry se snaží odstranit veškeré stopy po protestech. Místem, kde stál protestní tábor islamistů u mešity Rábaa al-Adavíja ve čtvrti Nasr, již projíždí doprava. Policisté kromě tohoto tábora na severovýchodě Káhiry zlikvidovali ve středu i další tábor ve čtvrti Nahda poblíž káhirské univerzity.
Mursímu prodloužili vazbu na 30 dnů
Vláda nové protesty tolerovat nehodlá. „Slibuji, že jakmile to okolnosti dovolí a egyptské ulice se zklidní, jakmile to bude možné, obnovíme v zemi pořádek, jaký panoval před 25. lednem,“ prohlásil ministr vnitra Muhammad Ibráhím. Egyptská justice také prodloužila vazbu pro exprezidenta Mursího na 30 dnů. Mursí byl svržen v červenci a viní jej ze spiknutí s Hamasem.
Středeční nepokoje se nevyhnuly ani Hurghadě, i když se odehrály v centru známého letoviska, tedy nikoliv u hotelů. Byl při nich zabit jeden člen Muslimského bratrstva. Dosud se mělo za to, že v letoviscích u Rudého moře panuje klid.
Turecký premiér vyzval Radu bezpečnosti, aby jednala; Hollande varuje před občanskou válkou
Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho nemělo dojít k použití síly. Selhala tak snaha o mírové řešení krize. Podobně se vyjádřili i šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová a generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Britský ministerský předseda David Cameron vyzval obě strany ke kompromisu. Jeho turecký kolega Recep Tayyip Erdogan, jehož vláda udržovala vřelé vztahy s Mursím, nazval násilnosti „vážnou ranou nadějím na návrat k demokracii“. Vyzval zároveň Radu bezpečnosti OSN, aby se situací v Egyptě zabývala.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan:
„Ti, kteří mlčí tváří v tvář tomuto masakru, jsou vinni jako ti, kteří ho provedli. Rada bezpečnosti OSN musí být urychleně svolána.“
Britský premiér David Cameron:
„Toto násilí nic nevyřeší. Egypt potřebuje přechod k opravdové demokracii, která předpokládá na obou stranách kompromisy - u Mursího stoupenců, ale i u armády. Jakékoli násilné řešení nepodporujeme a ostře ho odsuzujeme.“
Francouzský prezident François Hollande:
„Francie je odhodlána nalézt politické řešení a vyzývá, aby v souladu se závazky přijatými egyptskou překlenovací vládou byly co nejdříve svolány volby.“
Papež František:
„Z Egypta přicházejí bohužel příliš bolestné novinky: chci věnovat své modlitby obětem, jejich rodinám, zraněným a těm, kteří trpí. Modleme se za mír, dialog a usmíření v této drahé zemi.“
Americký prezident Barack Obama:
„USA rozhodně odsuzují kroky egyptské prozatímní vlády a bezpečnostních sil. Odsuzujeme násilí proti civilistům. Stojíme za právy nezbytnými pro zachování lidské důstojnosti včetně práva na pokojný protest.“
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová:
„Je třeba postup bezpečnostních sil nezávisle a nestranně vyšetřit.“
Wael Haddara, bývalý poradce Muhammada Mursího:
"Teď už je na jakýkoli zásah ze strany Washingtonu pozdě. Když Kerry řekl, že egyptská armáda zemi vrací demokracii, tak to podle mě armáda pochopila jako souhlas s čímkoli, co udělá."
Masakr odsoudilo i Německo, Francie nebo Katar a Dánsko oznámilo, že pozastavuje pomoc Egyptu. Jde o dva projekty pomoci v oblasti zaměstnanosti a financí. Francouzský prezident François Hollande vyzval znesvářené strany, aby učinily vše, co je v jejich silách, aby zabránily občanské válce. Francie a Německo si také předvolaly egyptského velvyslance. České ministerstvo zahraničí vyzvalo k zastavení násilných kroků, k dialogu všech stran a k reformám. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová vyzvala k vyšetření středečního zásahu, proti demonstrantům byla podle ní použita nepřiměřená síla. Pravděpodobně příští týden se kvůli Egyptu sejdou mimořádně ministři zahraničí Evropské unie. Český výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens zastavil kvůli nepokojům testovací provoz své nové továrny v Egyptě.
Spojené státy zrušily naplánované manévry, které armáda USA pořádá s egyptskou každé dva roky. Manévry s názvem Bright Star byly plánovány na příští měsíc za účasti několika tisíc amerických vojáků pozemních i vzdušných jednotek. Tato vojenská akce byla vždy považována za demonstraci americké schopnosti v případě války zasáhnout na Blízkém východě. Americký prezident Barack Obama také vyzval egyptskou vládu, aby zrušila výjimečný stav a pohrozil dalšími kroky, pokud se Egyptu nepodaří situaci stabilizovat.
Spojené arabské emiráty egyptský vládnoucí režim naopak podpořily. „Spojené arabské emiráty znovu potvrzují své pochopení pro svébytná opatření přijatá egyptskou vládou poté, co projevila maximální sebeovládání. Je politováníhodné, že politické extremistické skupiny trvaly na rétorice násilí, podněcování k němu a narušování veřejného zájmu,“ uvedlo ministerstvo zahraničí SAE v prohlášení.
Cestovní kanceláře kvůli vyhlášení výjimečného stavu ruší zářijové poznávací zájezdy, pobytové zatím ne. V zemi je podle českého ministerstva zahraničí asi pět tisíc Čechů a úřad je vyzývá, aby se nevydávali do velkých měst. Ministerstvo nemá informace o mrtvých či zraněných Češích; situaci v turistických letoviscích považuje za relativně klidnou, ale nedoporučuje v těchto dnech vůbec vycházet z resortů.
Britský list The Times napsal, že „legitimita přechodné vlády visí na vlásku“, a zákrok egyptských ozbrojených složek označil za nepřiměřený, i navzdory tomu, že islamisté z Muslimského bratrstva v předchozím období anarchie nebyli bez viny. Americký list The New York Times varoval před hrozbou občanské války a vyzval amerického prezidenta Baracka Obamu, aby zastavil Egyptu vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy dolarů ročně. „Egyptští generálové jasně prokázali, že nejsou schopni vrátit zemi k demokracii, a viditelně na tom nemají skoro žádný zájem,“ uvedl deník.
Přestože mnohé země vydaly varování před cestami do Egypta, zájem o rudomořská letoviska údajně například v Británii neklesá. Británie má v Egyptě 40 000 občanů, z nichž většina je u Rudého moře. Britské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že se ve středu konaly demonstrace také v Hurghadě a Luxoru.
