Dusno v Perském zálivu. Sedm zemí už přerušilo styk s Katarem

Nahrávám video

Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a poté také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda oznámily přerušení diplomatických vztahů s Katarem. Katar podle nich podporuje teroristické organizace a destabilizuje bezpečnost v regionu. Zmíněné země proto přerušují pozemní, letecké i námořní spojení. Spojené státy i Rusko věří, že konflikt neovlivní společný boj proti terorismu.

Maledivské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Male prosazuje politiku podpory míru a stability na Blízkém východě a rozhodlo se přidat k diplomatickým krokům vůči Kataru kvůli odporu „vůči činnostem, které povzbuzují terorismus a extremismus“.

Maledivy jsou ostrovní převážně sunnitský stát s více než 340 tisíci obyvateli. Nachází se v Indickém oceánu a také se potýká s islámským extremismem. V poměru k počtu obyvatel odchází z této země prakticky nejvíc lidí bojovat za radikály v zahraničí, uvedla agentura AP.

Rijád už nechal uzavřít hranici, přičemž krok vysvětlil potřebou „ochránit národní bezpečnost před hrozbami terorismu a extremismu“.

„Občanům Saúdské Arábie se zakazuje cestovat, pobývat nebo létat přes Katar. Na případný návrat mají 14 dní. Z bezpečnostních a preventivních důvodů se bohužel zároveň zakazuje občanům Kataru vstupovat nebo cestovat přes Saúdskoarabské království. I ti mají 14 dní na odchod ze země,“ sdělil Rijád.

Rijád zrušil licenci katarské televizi Al-Džazíra

Saúdská Arábie obvinila Katar, že podporuje extremisty a šíří prostřednictvím médií jejich ideologii. Jak napsala agentura Reuters, jednalo se o evidentní narážku na vlivnou katarskou televizi Al-Džazíra. Rijád také následně zavřel kanceláře Al-Džazíry na svém území a zrušil jí licenci. Dostupná už není ani katarská kabelová televize beIN Sports pro diváky ve Spojených arabských emirátech.

„Katar podporuje množství teroristických a sektářských skupin, které narušují stabilitu v regionu, včetně Muslimského bratrstva, Islámského státu a Al-Káidy,“ konstatovala saúdskoarabská státní tisková agentura SPA. Podle ní Katar rovněž financuje radikální skupiny napojené na šíitský Írán, který je regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.

Saúdové také vyloučili Katar z koalice bojující proti Húsiům v Jemenu – Dauhá podle nich podporuje kromě Islámského státu a Al-Káidy právě i jemenské rebely. Z tohoto důvodu přerušila kontakt s Katarem i mezinárodně uznávaná jemenská vláda.

„Praktiky Kataru, který spolupracuje s ozbrojenými povstalci podporovanými Íránem a podporuje extremistické skupiny, vyšly jasně najevo,“ konstatoval jemenský kabinet prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího.

Bahrajnské ministerstvo zahraničí uvedlo, že stáhne své diplomaty z Kataru do 48 hodin. Vyzvalo rovněž katarské diplomaty, aby opustili do dvou dnů Bahrajn.

Paradoxní je, že Katar nepodporuje příliš odlišné skupiny od těch, které podporuje Saúdská Arábie. Akorát je to jiný ideologický tábor. Saúdové podporují řadu salafistických a wahhábistických skupin, které dnes třeba bojují v Sýrii, zatímco Katar podporuje jiný proud islamistických hnutí, který má blízko k Muslimskému bratrstvu.
Břetislav Tureček
analytik

Aerolinky včetně Emirates ruší lety

Dubajská letecká společnost Emirates a aerolinky Etihad Airways ze Spojených arabských emirátů už oznámily, že od úterý zruší veškeré své lety z a do Dauhá. Spojení s Katarem ruší také firmy Saudi Arabian Airlines, Air Arabia či FlyDubai a stejný postup se očekává i u dalších aerolinek, včetně bahrajnské společnosti Gulf Air a egyptské Egyptair. Katarské aerolinky Qatar Airways naopak ohlásily zrušení všech letů do Saúdské Arábie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ratingová agentura Moody's Investors Service vyjádřila obavu, že přerušení diplomatických vztahů by mohlo ovlivnit hodnocení úvěrové spolehlivosti Kataru, pokud dojde k narušení obchodní výměny a přílivu investic. 

Katar je stejně jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ceny ropy na světových trzích ztratily počáteční zisky a klesly o více než jedno procento. Ropný trh se začal obávat, že roztržka by mohla podkopat nedávno
uzavřenou globální dohodu o omezení těžby.

Bezprecedentní krok je zatím největší roztržkou mezi státy Perského zálivu, jež mají blízko k USA. Nedávno navštívil Saúdskou Arábii sám Donald Trump v rámci arabského summitu, kde vyzval muslimy ke sjednocení v rámci boje proti radikálům.

Jde o velmi velmi vyhrocenou krizi, jakou jsme na Blízkém východě, aspoň co se týče sunnitsko-arabských států, neviděli od roku 2014, kdy opět tyto státy dočasně přerušily diplomatické styky, v tuto chvíli je to ale podstatně složitější.
Jakub Szántó

Tillerson vyzývá k dialogu

Přímo na armádní základně v Kataru působí 10 tisíc amerických vojáků. V Bahrajnu pak má základnu americká pátá flotila, která hlídkuje v mořích v oblasti Blízkého východu. V jejím rámci od loňského června operuje v Perském zálivu také letadlová loď George H. W. Bush.

Šéf americké diplomacie Rex Tillerson země vyzval, aby své rozepře vyřešily pomocí dialogu. Obavy, že by jejich rozhodnutí ovlivnilo boj proti teroru, ale nemá. V zájmu Moskvy je stabilita a mír na Blízkém východě, reagovalo Rusko, jež také doufá, že spor neovlivní boj proti terorismu.

„Samozřejmě může dojít k různým neshodám. Nejsme rádi, když země vedou spory. Chceme zachovat dobré vztahy se všemi státy, a to hlavně v tomto regionu, kde je spolupráce proti mezinárodnímu terorismu nejdůležitější otázkou,“ sdělil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Je to lživá kampaň, ohradila se katarská diplomacie

Katar uvedl, že neospravedlněného kroku přerušit kontakt s Dauhá lituje. Podle tamního ministerstva zahraničí se obvinění nezakládají na faktech a země čelí lživé kampani. Život běžných obyvatel Kataru to podle něj neovlivní.

Emirát zdůraznil, že jako země Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) ctí stanovy této organizace, respektuje svrchovanost ostatních států a nevměšuje se do jejich záležitostí. V GCC jsou společně s Katarem i Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Omán.

Pákistán se už vyjádřil, že nic takového neplánuje, stejně jako Írán – jeden z jeho vysoce postavených činitelů prohlásil, že tento postup nepřinese konec krize na Středním východě.

„Je to rivalita uvnitř sunnitského arabského tábora, uvnitř režimu na Arabském poloostrově. Aby Saúdská Arábie dostala na svou stranu i Západ a řadu dalších zemí, tak do toho vtahuje íránskou kartu a dělá z toho rozmíšku mezi sunnity a šíity,“ okomentoval situaci analytik Břetislav Tureček.

Vše začalo prohlášením emíra, které dle Kataru zveřejnili hackeři

Minulý týden se na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila údajná prohlášení vládnoucího katarského emíra šajcha Tamima bin Hamada, který v nich měl podporovat palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh.

Katar tvrdil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři. Čtyři arabské země přesto následně zablokovaly katarská média. 

Egypt a další arabské státy Katar dlouhodobě obviňují, že podporuje islamistické skupiny, kromě Hamasu třeba i zakázané Muslimské bratrstvo. Několik zemí Perského zálivu kvůli tomu odvolalo své velvyslance ze země už před třemi lety.

Tehdejší diplomatická roztržka trvala osm měsíců. Katar má v roce 2022 hostit fotbalový šampionát.

Bývalý britský protektorát Katar je nejbohatší stát světa díky zásobám ropy a zemního plynu. Je to absolutistická arabská monarchie pod vládou emíra Tamíma ibn Hamada Al Sáního, jehož rodina vládne od poloviny 19. století. Parlament v zemi neexistuje.

Etničtí Arabové tvoří asi 40 procent obyvatelstva, zbytek jsou přistěhovalci, zejména z Indie, Íránu či Pákistánu. Celkem 93 procent obyvatel vyznává islám, kolem pěti procent křesťanství. Muslimové jsou většinově sunnité, šíitů zde žije ale přes 30 procent.

Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice al-Džazíra. V občanské válce v Sýrii emirát podporuje protivládní islamistické povstalce z fronty an-Nusra, která je napojená na Al-Káidu.

Al-Džazíra
Zdroj: ČTK/AP/Kamran Jebreili

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...