Drama na moři. Britové vyslali své válečné lodě hlídat ruskou flotilu

Kvůli ruské námořní flotile musely startovat britské stíhačky a válečné lodě. Londýn se tak rozhodl poté, co letadlová loď Admirál Kuzněcov zamířila spolu s dalšími plavidly ze Severního moře Lamanšským průlivem k Sýrii. Podle NATO se Rusové pohybují v mezinárodních vodách, Aliance tak nebude zasahovat.

Rusko posílá do Středozemního moře svou jedinou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která může nést až padesát letounů a na palubě má protiletadlové střely. Doprovází ji raketový křižník Petr Veliký, protiponorkové lodi Severomorsk a Viceadmirál Kulakov, ale i bojové letouny a vrtulníky.

Brity to znepokojilo, poslali proto ke sledování skupiny ruských plavidel torpédoborec HMS Duncan a válečnou fregatu HMS Richmond spolu s královským letectvem.

Flotila se sice pohybuje v mezinárodních vodách, britský ministr obrany Michael Fallon ovšem zdůraznil, že Britové ji budou sledovat v rámci „neustálé snahy udržet Británii v bezpečí“.

Není to žádný turistický výlet do Středomoří. Posílí se tím současná ruská námořní přítomnost u syrského pobřeží a poskytne nám to krytí ve vzduchu. Letouny a zbraně na palubě letadlové lodi mohou být také použity k útokům proti teroristům.
Ruský list Komsomolskaja pravda o flotile

Demonstrace síly

„To, co Rusko předvádí, je demonstrace síly. Chtějí dále vyostřit napětí, možná až do potyček, doufejme, že malých,“ podotkl nezávislý armádní analytik Pavel Felgenhauer. 

„Není to jen o posílení ruské palebné síly v Sýrii. Moskva tak vysílá jasný signál Západu: vše, co děláte, můžeme udělat stejně dobře - nebo ještě lépe. Rusko chce být viděno jako globální hráč, přední vojenská síla. Chce, aby ho Západ respektoval nebo se ho bál (nebo obojí),“ řekl korespondent BBC v Moskvě Steve Rosenberg.

  • Ruský letadlový křižník byl spuštěn na vodu v roce 1985, do výzbroje SSSR byl uveden v roce 1991. Měří 305 metrů na délku a 72 na šířku. Pohybuje se rychlostí až 29 uzlů, standardní výtlak činí 55 tisíc tun a jeho výdrž je 45 dnů.
  • Na palubě může mít až 52 letounů – třeba Suchoj Su-33, Suchoj Su-25 UTG či Kamov Ka-27 ASW/AEW. Veze rovněž protiletadlové střely P-700 Granit a pojme až 2626 členů posádky.

Moskva pomáhá režimu syrského prezidenta Bašára Asada, jehož chce udržet u moci. Dostala se tak do křížku se Západem, který podporuje umírněnou syrskou opozici.

Letadlová loď Admirál Kuzněcov
Zdroj: Norwegian Royal Airforce/NTB Scanpix/Reuters

Součástí ruské flotily ve Středomoří je už řada torpédoborců, výsadkových lodí a plavidel s protiponorkovými vrtulníky. Počátkem října se do oblasti přesunula ruská korveta Miraž vyzbrojená raketami s plochou dráhou letu Malachit, a dvě korvety Serpuchov a Zeljonyj Dol, na jejichž palubě jsou rakety s plochou dráhou letu dlouhého doletu Kalibr.

Ruští vojáci se v Sýrii zabydlují

V Sýrii má Rusko v současné době vojáky a letadla na základně Hmímím v pobřežní provincii Latákíja. Nedávno ruští poslanci odsouhlasili dohodu se syrským režimem, že budou moci na místě vybudovat trvalou leteckou základnu, a zůstat tak v zemi na neurčito. Námořní a zásobovací základnu má Ruská federace dlouhodobě v syrském Tartúsu.

Analytici NATO odhadují, že Rusko spolu se syrským režimem bude po krátké humanitární přestávce v boji o Aleppo pokračovat. Intenzivní útok očekávají za dva týdny.

Civilisté v Aleppu čelili v uplynulých týdnech každodennímu bombardování, jenž si vyžádalo podle aktivistů přes dva tisíce obětí. EU nálety ostře odsoudila a do budoucna nevyloučila ani možnost sankcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo devět lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na festivalu najel do davu, zemřelo devět lidí, oznámila na síti X policie, která dosud množství obětí neuváděla. Počet zraněných policie neupřesnila, už dříve ale sdělila, že jich bylo více. Řidiče policie zadržela. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
08:04Aktualizovánopřed 8 mminutami

K hrobu papeže Františka v Římě už proudí stovky věřících

K hrobu papeže Františka v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě začaly po jeho sobotním pohřbu chodit řady věřících. Stanovit datum zahájení volby jeho nástupce by měla kongregace kardinálů, která zasedne v pondělí ráno, uvedla v neděli italská televize Sky TG24. Konkláve by podle ní mělo začít mezi 5. až 10. květnem.
před 1 hhodinou

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na 25

Počet mrtvých po sobotní explozi v přístavu u íránského města Bandar Abbás vzrostl na 25, dalších 800 lidí utrpělo zranění. V neděli ráno o tom informovala agentura AFP s tím, že není jasné, kolik zaměstnanců bylo v době výbuchu v přístavu. Oheň už mají hasiči pod kontrolou, stále ale není uhašen. Celní odbavení a nakládka kontejnerů byly obnoveny, oznámilo podle AFP íránské ministerstvo vnitra.
před 2 hhodinami

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marka Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.
před 5 hhodinami

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar-Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie. Státní televize večer uvedla, že požár dál sílí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropské zbrojovky zvyšují produkci munice, popsala Zóna ČT24

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.
před 14 hhodinami

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky. Šéf Bílého domu pak pohrozil sankcemi Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...