Donbas: Stažení tanků z fronty prý na obzoru, role Rusů se mění

Kyjev - Ukrajinská armáda i rebelové prý chtějí stáhnout z fronty palebné techniky nižší ráže. Podle OBSE by měli z fronty odsunout i bojovníky. Pozorovatelé také varovali před špatnou situací obyvatel východní Ukrajiny. Tisíce lidí jsou podle nich na pokraji bídy. Agentura AP dnes napsala, že Moskva na Ukrajině mění taktiku. V zemi prý udržuje menší počet vojáků, kteří mají za úkol v první řadě výcvik.

„Souhlasíme s návrhem, který předpokládá stažení tanků z palebné linie,“ řekl Interfaxu zmocněnec rebelů Denis Pušilin. Podle ruské agentury bylo dosaženo předběžné dohody i o tom, že z donbaské fronty budou staženy i minomety ráže 80 milimetrů a dělostřelectvo ráže menší než 100 milimetrů.  

  • Minská mírová dohoda, kterou znepřátelené strany uzavřely v únoru, ukládá armádě a separatistům vyvézt z fronty palebné prostředky s kalibrem nad 100 milimetrů. I když se obě strany obviňují z jejího porušení, podle ukrajinských i ruských médií se dohoda v podstatě plní.  

Podle OBSE by znepřátelené strany ukrajinského konfliktu z linie fronty měly stáhnout nejen těžkou vojenskou techniku, ale i všechny ozbrojence. V rozhovoru s německou stanicí Deutsche Welle to prohlásil zástupce šéfa evropské kontrolní mise v Donbasu Alexander Hug. „Je důležité, aby po stažení těžké techniky začal i odsun bojovníků z linie fronty,“ řekl Hug německému rozhlasu. „Čím méně bude na tomto území bojovníků a techniky, tím víc bude šancí na návrat obyvatel k normálnímu životu. Uprchlíci budou mít možnost vrátit se domů,“ uvedl dále.

Boje na Ukrajině
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS/Mikhail Sokolov

Boje ničí obyvatelstvo, žije na pokraji bídy 

OBSE eviduje téměř každý den porušování příměří - nejčastěji se ve zprávách organizace objevuje obec Šyrokyne na předměstí přístavu Mariupol. Kromě ní se pozornost kontrolorů soustřeďuje na oblast severovýchodně od města Luhansk.

  • Velitelé armádních a povstaleckých jednotek operujících u Šyrokyne na jihu Doněcké oblasti se rozhodli udržovat kontakt, aby zabránili případným dalším střetům.

Přestřelky jsou hlášeny často i od Doněcku. Tamní letiště bylo dějištěm těžkých bojů, jež zničily téměř veškerou infrastrukturu. Lidé tu žijí bez elektřiny i bez plynu. „Není tu vůbec nic. Přál bych se, aby se tu nikdy nestřílelo,“ konstatoval jeden z obyvatel Doněcku. 

Pozorovatelé OBCE navíc varují, že místní žijí naprosto bez prostředků a na pokraji bídy. „Jsme velmi znepokojení humanitární situací lidí v této oblasti. Tisíce a tisíce lidí v tomto regionu jsou na pokrají bídy nebo v ní žijí,“ konstatoval tiskový tajemník mise Michael Bociurkiw.

I rok po začátku konfliktu v Donbasu jsou ruští vojáci na Ukrajině vidět, píše v reportáži z bojiště u města Jenakijeve agentura AP. Jejich role se ale takticky mění a je jich také méně. Moskva se tak zřejmě snaží přesvědčit Západ o možnosti zrušení protiruských sankcí, které byly vyhlášeny po loňské anexi Krymu a vyhlášení donbaských „lidových republik“. 

Rusko má podle americké agentury nyní na východě Ukrajiny několik set vojenských instruktorů a zhruba stejný počet vojáků ve zbrani. Ještě v únoru přitom podle londýnského vojenského analytika Igora Suťagina bojovalo na Ukrajině kolem 9000 ruských vojáků. Moskva přítomnost svých pravidelných jednotek v Donbasu popírá, připouští ale, že v povstaleckých jednotkách bojují ruští dobrovolníci, případně vojáci na dovolené. 

  • Vrchní velitel NATO v Evropě Philip Breedlove nedávno prohlásil, že podle špionážních informací cvičí separatisty 250 až 300 ruských instruktorů a poradců. Podle velení NATO zároveň Moskva v minulých měsících přesunula do Donbasu na tisíc kusů těžkých zbraní.  

Povstalci přiznávají, že vojenský materiál a munici dostávají z Ruska. „Není co skrývat, Rusové tu byli. Překročili hranice a rychle odešli,“ řekl novinářům povstalecký bojovník Alexej, který se zapojil do únorových bojů o strategické město Debalceve. „Naši bratři nám pomáhají,“ uvedl jeho kolega Andrej. Zatímco ve výzbroji vzbouřenců jsou jen starší tanky T-72, Rusové prý na Ukrajině nasadili do bojů novější T-90.

Nahrávám video
OBSE: Tisíce Ukrajinců žijí na pokraji bídy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...