Na Ukrajině vázne formování nové vlády, kterou by měl vést dosavadní předseda parlamentu Volodymyr Hrojsman. Strany současného premiéra Jaceňuka a prezidenta Porošenka potřebují do kabinetu i Vlast Julie Tymošenkové. Ta si však klade nové podmínky. Země se tak ocitá na prahu nestability, hrozí jí předčasné volby.
Politickou krizi v únoru vyvolal rozpad pětičlenné proevropské vládní koalice, která měla nést odkaz revoluce z Majdanu. Je otázkou, zda se rozhádané strany dokáží dohodnout, nebo zda zemi čekají předčasné volby. „Ukáže se to v řádu několika dní, maximálně týdne,“ odhaduje zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Tymošenková si klade poměrně tvrdé podmínky, především přijetí některých sociálně orientovaných zákonů. Chce například zvýšit penze či prosadit moratorium na prodej zemědělské půdy do roku 2020. To Petro Porošenko i Arsenij Jaceňuk odmítají. „Proto se aktuálně snaží vytvořit dvoučlennou koalici, zbývá jim sehnat asi deset hlasů,“ vysvětluje Pazderka.
Slovenský ministr Ukrajiny?
Odborníci se shodují, že největším problémem Ukrajiny je všudypřítomná korupce. Podle Ivana Mikloše, poradce bývalých ministrů financí Natalje Jareskové a hospodářství Aivarase Abromavičiuse, jehož demise na protest proti pomalosti reforem odstartovala vládní krizi, v zemi chybí skutečná vůle poměry změnit. Jeho jméno se přitom často skloňuje v úvahách o budoucím šéfovi ukrajinské státní kasy.
Stávající předseda ukrajinského parlamentu Volodymyr Hrojsman předložil sněmovně návrh zákona, který by umožnil slovenskému politikovi stát se v novém kabinetu ministrem financí i bez zřeknutí se slovenského občanství. Sám Mikloš podle slovenského tisku předběžně souhlasil, že v takovém případě by se k řízení resortu uvolil.
Humanitární situace je katastrofální
Země kromě politické krize stále řeší další závažný problém – proruské povstalce na východě Ukrajiny. Příměří, které platí od loňského září, je více než křehké. Podle armády zemřeli za poslední tři dny při střetech se separatisty tři vojáci. Mírová jednání stojí na mrtvém bodě a humanitární organizace varují, že situace civilistů je katastrofální.
Krize vyhnala z domovů na milion lidí a tisíce jich zabila. Bez pomoci z venku by ti, kteří v ruinách zůstali, přežili jen těžko. Nápomocny jsou především nevládní spolky, včetně české organizace Člověk v tísni. „Situace se nezlepšuje, naopak. Spousty lidí mají kromě existenčních také velké psychické problémy. Je potřeba větší pomoc než dřív,“ říká koordinátor Člověka v tísni Ivo Dokoupil.
