Dobrá zpráva pro ochranu klimatu. Celosvětová spotřeba uhlí by po roce 2020 měla začít klesat

Po dvě stovky let od začátku éry průmyslové revoluce byla celosvětová spotřeba uhlí na neustálém vzestupu. V posledních letech křivka růstu výrazně zpomalila a podle závěrů nejnovější studie londýnských výzkumníků z Grantham Institute je pravděpodobné, že okolo roku 2020 by dokonce globální poptávka po uhlí měla začít klesat.

Struktura světové výroby elektřiny a její zdroje
Zdroj: IEA

Přímo to souvisí s úsilím lidstva snížit emise skleníkových plynů a zpomalit tak změnu klimatu. Právě při spalování fosilních paliv, zejména uhlí, se do ovzduší dostává nejvíce těchto emisí způsobujících bezprecedentní globální oteplování. Státy ve svých strategiích v rámci vlastních energetických politik proto pracují na tom, aby postupně snižovaly svou závislost na uhlí jako zdroji pro výrobu elektřiny a tepla.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) spočítala, že v roce 2013 bylo na naší planetě spáleno skoro osm miliard tun uhlí (7 876 Mt) a při tomto procesu uniklo do ovzduší 14,8 gigatun emisí oxidu uhličitého. Pro představu: za jeden kalendářní rok emituje lidstvo do atmosféry přibližně 40 gigatun uhlíku, tedy uhlí patří v tomto směru velmi významný podíl. 

Tahounem růstu spotřeby je Asie

Uhlí se nachází na začátku svého konce. Ale pro mnoha oblastí světa zůstává ekonomicky výhodným zdrojem energie. Jeho význam ve světové energetice proto ještě zůstane několik desetiletí.
Tim Boersma
analytik

Za fakt, že poptávka po uhlí stále roste, i když už ne tak dramaticky jako v minulé dekádě, stojí ekonomický a průmyslový rozmach Indie a regionu jihovýchodní Asie. V zemích jako Indonésie, Thajsko či Vietnam existují ambiciózní plány výstavby nových uhelných elektráren, často s výraznou finanční injekcí od čínských, japonských či jihokorejských investorů. Japonsko i Jižní Korea také chystají své projekty nových uhelných elektráren.

Indická státní elektrárenská společnost NTPC plánuje v příštích pěti letech investovat deset miliard USD (230,4 miliardy Kč) do výstavby nových uhelných elektráren. Investici firma plánuje navzdory odhadu místního úřadu pro regulaci elektrárenského trhu, že současné elektrárny ve výstavbě budou schopné uspokojit poptávku v zemi až do roku 2027, a ekologickým obavám, napsala agentura Reuters.

Globální spotřeba energie podle světových regionů
Zdroj: IEA

Pokud bude plán schválen, mohl by zbrzdit snahy Indie o omezení emisí skleníkových plynů a vyvolat otázky, zda premiér Naréndra Módí dodrží své závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody. Indie je třetím největším producentem skleníkových plynů na světě.

Podle poradního úřadu vlády NITI Aayog více než 300 milionů z 1,3 miliardy obyvatel Indie stále není připojeno k elektrárenské síti.

Energetiku čeká zásadní proměna

Má-li dojít k požadovanému snížení celosvětových emisí CO2, má před sebou radikální řez především světová energetika a její národní komponenty. Poněvadž právě sektor výroby elektrické energie je spolu s dopravou zodpovědný za podstatnou část těchto emisí. Šedesát procent globálních emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností vzniká při spalování fosilních paliv. 

„Bude to proměna výjimečná svým rozsahem, hloubkou a rychlostí,“ zdůrazňuje letos publikovaná studie pod názvem „Perspectives for the energy transition“, jež je společným dílem Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA). Podle této studie je v návaznosti na stanovené cíle Pařížské klimatické dohody nezbytné, aby množství emisí CO2 kleslo v oblasti energetiky o 70 procent, a to do roku 2050 - myšleno v porovnání se současným stavem. 

Stejně dramaticky se promění skladba energetického mixu. Do roku 2050 by se měl podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny vyšplhat z nynějších 15 na budoucích 65 procent. Pochopitelně na úkor fosilních paliv, z nichž nejvíce bude upozaděno uhlí - výhled pro rok 2050 počítá s osmdesátiprocentním propadem používaného množství této suroviny. Vedle toho bude třeba, aby se kontinuálně zvyšovala energetická účinnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...