Dobrá zpráva pro ochranu klimatu. Celosvětová spotřeba uhlí by po roce 2020 měla začít klesat

Po dvě stovky let od začátku éry průmyslové revoluce byla celosvětová spotřeba uhlí na neustálém vzestupu. V posledních letech křivka růstu výrazně zpomalila a podle závěrů nejnovější studie londýnských výzkumníků z Grantham Institute je pravděpodobné, že okolo roku 2020 by dokonce globální poptávka po uhlí měla začít klesat.

Struktura světové výroby elektřiny a její zdroje
Zdroj: IEA

Přímo to souvisí s úsilím lidstva snížit emise skleníkových plynů a zpomalit tak změnu klimatu. Právě při spalování fosilních paliv, zejména uhlí, se do ovzduší dostává nejvíce těchto emisí způsobujících bezprecedentní globální oteplování. Státy ve svých strategiích v rámci vlastních energetických politik proto pracují na tom, aby postupně snižovaly svou závislost na uhlí jako zdroji pro výrobu elektřiny a tepla.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) spočítala, že v roce 2013 bylo na naší planetě spáleno skoro osm miliard tun uhlí (7 876 Mt) a při tomto procesu uniklo do ovzduší 14,8 gigatun emisí oxidu uhličitého. Pro představu: za jeden kalendářní rok emituje lidstvo do atmosféry přibližně 40 gigatun uhlíku, tedy uhlí patří v tomto směru velmi významný podíl. 

Tahounem růstu spotřeby je Asie

Uhlí se nachází na začátku svého konce. Ale pro mnoha oblastí světa zůstává ekonomicky výhodným zdrojem energie. Jeho význam ve světové energetice proto ještě zůstane několik desetiletí.
Tim Boersma
analytik

Za fakt, že poptávka po uhlí stále roste, i když už ne tak dramaticky jako v minulé dekádě, stojí ekonomický a průmyslový rozmach Indie a regionu jihovýchodní Asie. V zemích jako Indonésie, Thajsko či Vietnam existují ambiciózní plány výstavby nových uhelných elektráren, často s výraznou finanční injekcí od čínských, japonských či jihokorejských investorů. Japonsko i Jižní Korea také chystají své projekty nových uhelných elektráren.

Indická státní elektrárenská společnost NTPC plánuje v příštích pěti letech investovat deset miliard USD (230,4 miliardy Kč) do výstavby nových uhelných elektráren. Investici firma plánuje navzdory odhadu místního úřadu pro regulaci elektrárenského trhu, že současné elektrárny ve výstavbě budou schopné uspokojit poptávku v zemi až do roku 2027, a ekologickým obavám, napsala agentura Reuters.

Globální spotřeba energie podle světových regionů
Zdroj: IEA

Pokud bude plán schválen, mohl by zbrzdit snahy Indie o omezení emisí skleníkových plynů a vyvolat otázky, zda premiér Naréndra Módí dodrží své závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody. Indie je třetím největším producentem skleníkových plynů na světě.

Podle poradního úřadu vlády NITI Aayog více než 300 milionů z 1,3 miliardy obyvatel Indie stále není připojeno k elektrárenské síti.

Energetiku čeká zásadní proměna

Má-li dojít k požadovanému snížení celosvětových emisí CO2, má před sebou radikální řez především světová energetika a její národní komponenty. Poněvadž právě sektor výroby elektrické energie je spolu s dopravou zodpovědný za podstatnou část těchto emisí. Šedesát procent globálních emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností vzniká při spalování fosilních paliv. 

„Bude to proměna výjimečná svým rozsahem, hloubkou a rychlostí,“ zdůrazňuje letos publikovaná studie pod názvem „Perspectives for the energy transition“, jež je společným dílem Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA). Podle této studie je v návaznosti na stanovené cíle Pařížské klimatické dohody nezbytné, aby množství emisí CO2 kleslo v oblasti energetiky o 70 procent, a to do roku 2050 - myšleno v porovnání se současným stavem. 

Stejně dramaticky se promění skladba energetického mixu. Do roku 2050 by se měl podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny vyšplhat z nynějších 15 na budoucích 65 procent. Pochopitelně na úkor fosilních paliv, z nichž nejvíce bude upozaděno uhlí - výhled pro rok 2050 počítá s osmdesátiprocentním propadem používaného množství této suroviny. Vedle toho bude třeba, aby se kontinuálně zvyšovala energetická účinnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 7 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 47 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami
Načítání...