Berlín - Zhruba každý desátý Němec, který po červnových ničivých záplavách požádal o finanční pomoc od státu na odstraňování bezprostředních škod, vůbec nebyl povodněmi zasažen nebo chtěl peníze neoprávněně. Zneužívání okamžité pomoci se podle magazínu Focus vyskytlo na všech místech, kde se minulý měsíc rozlily řeky.
Německá města tak nyní mají kromě nápravy povodňových škod starosti také s vymáháním těchto peněz nazpět. Řada jich eviduje množství dvojitých žádostí, kdy o peníze zvlášť zažádali manžel a manželka. Například v bavorském Pasově, který se stal jedním ze symbolů letošních záplav v Německu a kde bylo na nejnutnější pomoc rozděleno šest milionů eur (156 milionů Kč), tak jistý muž nárokoval příspěvek na rodinný dům a jeho žena na adresu kanceláře, kterou v něm měla. Jiný muž zase požádal o pomoc, ačkoli se z místa katastrofy dva týdny předtím odstěhoval.
Podobná situace byla i v Sasku. Radnice v Saské Kamenici (Chemnitz) už rozeslala výzvy k vrácení peněz všem, kteří o okamžitou podporu žádali neoprávněně - z 238 žádostí se to týkalo 17. Při zpětných kontrolách v Míšni úřady zjistily, že z 225 domácností při žádostech podvádělo 34 rodin. Těžce zasažená saská Grimma odmítla 620 žádostí a podle starosty Matthiase Bergera se dodatečně zjistilo, že dalších deset procent žadatelů dostalo peníze vyplaceno neoprávněně. „Prospěcháři, kterým voda nikdy nestála v bytě,“ nemůže jim na jméno přijít kamnář Matthias Fritzche, kterému rozlitá řeka Mulda zatopila byt i jeho firmu. Stojí totiž v přízemí. Pomoc od státu dostali ale i jeho sousedé, kteří bydlí v prvním a druhém patře a kterých se voda prý ani nedotkla.
Berlínská vláda na okamžitou pomoc obětem záplav uvolnila 100 milionů eur (2,6 miliardy Kč). Podle Focusu si německá města na její zneužívání příliš hlasitě nestěžují, protože některá z nich se po záplavách v roce 2002 sama ocitla v podezření, že s penězi od státu nenakládala řádně. Jen v Sasku tamní účetní dvůr odhalil nesrovnalosti u 12 měst a krajů, mezi nimi u Drážďan, Pirny a Grimmy.
