Demonstranti v paraguayské metropoli násilím vnikli do budovy parlamentu, kde podle místních médií ničili zařízení a způsobili požár. Protesty vypukly v pátek poté, co senátoři schválili změnu ústavy umožňující prezidentovi znovu kandidovat na nejvyšší úřad v zemi. Střety s policií si vyžádaly téměř tři desítky zraněných, mezi nimiž byli demonstranti, policisté i poslanci.
Paraguayský prezident Horacio Cartes vyzval ke klidu. „Demokracie se nedá dobýt ani bránit násilím a můžete si být jistí, že vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby v zemi zajistila pořádek,“ napsal prezident na svém Twitteru.
Agentura Reuters připomněla, že v paraguayské metropoli Asunciónu se tento víkend koná výroční zasedání správní rady Meziamerické banky pro rozvoj (IADB). Do města by tak měly přijet stovky podnikatelů a vládních úředníků z řady zemí. IABD sdružuje 48 států.
Ústavní změna, kterou schválilo 25 ze 45 senátorů, umožní současné hlavě státu a bývalým či budoucím prezidentům znovu kandidovat na nejvyšší úřad v zemi. Dosud se o něj nesmí nikdo ucházet dvakrát, i když mezitím prezidentskou funkci jedno či více období nevykonával.
O návrhu ústavní změny měla už v sobotu hlasovat dolní komora, kde mají vládní poslanci pro návrh dostačnou podporu. Šéf Poslanecké sněmovny Hugo Velázquez ale kvůli nepokojům hlasování odložil.
Už před hlasováním se v ulicích metropole Asunciónu shromáždily asi tři tisíce lidí. V pátek se protesty vyhrotily. Televize přinášely záběry krvácejících demonstrantů, řada lidí měla na těle stopy po gumových projektilech, jimiž se policie snažila spolu s vodními děly shromáždění rozehnat.
Násilí vygradovalo večer, kdy skupina demonstrantů pronikla do budovy Kongresu. Podle novinářů přítomných na místě protestující strhli zátarasy a v budově Kongresu způsobili požár. V té době bylo podle požárníků v budově ještě několik zaměstnanců a poslanců. Na videu ze sociálních sítí je vidět, jak demonstranti ničí zařízení v budově.
Paraguay zakázala možnost znovuzvolení prezidenta v roce 1992 po zkušenosti s více než třicetiletou diktaturou Alfreda Stroessnera. Podobná opatření přijaly i další latinskoamerické země, někde ale nesmí prezident pouze vykonávat dva prezidentské mandáty v řadě za sebou, jako například v Chile či v Uruguayi.
